Dobrý nápad, nebo to nic neřeší? Čtenáři diskutují o „obrácení“ přijímaček

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Redakce Seznam Zpráv vybrala do Fóra čtenářů zajímavé názory z diskuze u článku o tom, že by se v Česku mohl změnit proces přijímání studentů na střední školy. „Místo přijímaček by mělo ministerstvo vymýšlet, jak navrátit reputaci učňovským oborům,“ myslí si jedna z diskutujících čtenářek.

Drahoslava Křížová: „Obrátit“ přijímačky je konečně dobrý nápad, ale jedno tomu ještě chybí – pro každý typ školy by mělo být určeno, s jakou úspěšností se na ni může uchazeč hlásit. To by mělo dvě zásadní výhody - zvýšila by se úroveň vzdělávání a došlo by na likvidaci škol, které nemají dostatek odpovídajících uchazečů. Pokud nebude určena spodní hranice úspěšnosti v testu, budou některá gymnázia dál „vzdělávat“ žáky s průměrem 3.

Klára Janoušková: Proč se to nenechá na těch konkrétních školách, kam se děti hlásí? Objektivita jakéhosi známkování plošného testu z matematiky a českého jazyka se mi zdá být nesrovnatelná s cíleně nastavenými přijímačkami na konkrétní obory. Navíc se školy o uchazeče budou při úbytku dětí v následujících letech rvát, a tím klesnou i nároky.

Miroslav Šilhavý: Ano, dává to smysl. Stejně jako dává smysl online nechat několik dní registrovat a přeregistrovávat se mezi školami – protože mnoho studentů musí naslepo tipovat mezi tím, na kterou školu by chtělo, na kterou se má šanci dostat a která je lehce dopravně dostupná. Kdyby studenti viděli, že na jedné škole je přetlak a na podobné jiné jsou místa, lidé by se dobrovolně přehlásili. V jednadvacátém století se dá udělat mnoho, ale zatím to funguje jak v osmdesátých letech, jen místo dopisu se známkou se stejně hloupý postup dělá online.

Zdena Majerová: Myslím, že místo přijímaček by mělo ministerstvo vymýšlet, jak navrátit reputaci učňovským oborům. Ale jak se zdá, chtějí na maturitní obory nahnat ještě těch pár posledních chytřejších dětí, které ještě na ta učiliště jdou. Přitom podívejte se, jak jsou dnes složité systémy, elektrikář by také měl mít něco v hlavě, nebo třeba vybudovat systém vytápění, kde se kombinují různé zdroje dohromady a to celé se řídí automaticky, na to chce mít dobrou hlavu. Místo toho půjdou děti studovat různé sociálně právní a sportovně podnikatelské SŠ, aby měly maturitu, a ve výsledku nebudou umět nic a řemeslníci taky nebudou.

Petr Šáda: Přijímačky bych zrušil. Je to jen o jednom testu a boji se stresem, někdy jako tipovací soutěž. Dnešní děti se hlásí na střední, jelikož jim vkládají do hlavy vidinu lehčího života. Pokud se dítě dostane, je drženo školou, jelikož je to pro školu zdroj příjmu. Maturitu však už neudělá. Měl by se koncepčně změnit celý přístup k vyučování žáků středních škol a financování. Místo přijímaček by mělo pololetí prvního ročníku sloužit jako cedník, kdo má, anebo nemá předpoklad k úspěšnému dokončení školy stanovením určitého průměru známek nebo hodnocením z významných předmětů. To je předmětů, které jsou pro daný obor zaměření střední školy důležité.

Helena Zikánová: Bylo by dobré, kdyby střední a vysoké školy nedostávaly od státu peníze jen podle počtu přijatých uchazečů, protože to vedlo k tomu, že školy přijaly skoro každého uchazeče, i když řada z nich nebyly studijní typy (např. u gymnázií atd.). Přijati by měli být na danou školu jen žáci, kteří splnili náročné přijímací zkoušky. Ostatní by se měli hlásit např. do učilišť a vyučit se řemeslu.

Tony Knecht: Připravovat něco takového musí být nejprve projednáno mezi všemi (!) parlamentními stranami. Aby MŠMT něco rok připravovalo a pak to jiná vláda shodila ze stolu, je práce zbytečná. Pokud panuje shoda se současnou opozicí, je to v pořádku a možná dobrý nápad.

Petra Smutná: Nějak jsem dosud nepochopila, proč přijímačky na SŠ nefungují podobně, jako má VŠ – podám si, kolik přihlášek chci. V reálu stejně většina uchazečů podá cca tři, mizivé procento bude vyšilovat, ale nakonec se každý dostane, kam chce, a nebudeme tak systémové podrážet nohy lidem s aspirací na studium VŠ. Plus, možná by stálo za to, alespoň ve Středočeském kraji a v Praze, kde je situace katastrofální, konečně navýšit počet gymnázií. Stačí upravit pár zákonů a vyhlášek a oni se pedagogové, ale i prostory najdou hned.

Standa Jablonský: Vždyť je to jedno. To, co se ve školách učí, jsou dávno přežité a nepotřebné věci, přijímací zkoušky a státní maturita taktéž. Takže je naprosto zbytečné se tím nějak zabývat. Pokud nedojde k zásadní změně ve školství, tyto dílčí nápady nic neřeší. Jen mohou zjednodušit administrativní proces přijímacích řízení.

Zdeněk Hrubý: Zajímavá myšlenka. Předsazení testů před přihlášky by možná nastavilo zrcadlo, jak na tom vlastně absolventi ZŠ jsou ve srovnání s ostatními. Samozřejmě za předpokladu, že budou jednotné testy správně nastaveny, aby dokázaly absolventy rozřadit a ukázaly jim, kam se asi směřovat.

Helga Augustinská: Skutečně by žáci nemohli vědět, jak dopadli ostatní? Pokud se nepletu, u přijímaček nanečisto se uvádí i percentil, ze kterého je jasné, jak si žák stojí v porovnání s ostatními. To by byl dost jasný ukazatel, zda se hlásit na prestižní gymnázium, nebo raději na praktičtěji zaměřenou školu. Myslím, že by to bylo přínosné pro ty žáky, kteří si nevěří, i pro ty příliš sebevědomé (nebo s příliš ambiciózními rodiči).