Článek
Redakce Seznam Zpráv vybrala do Fóra čtenářů nejzajímavější názory z diskuze u článku o problémech digitalizace v Česku – konzervativních návycích Čechů při jednání s úřady.
Přečtěte si původní článek:
Martin Vácha: Jak rád bych komunikoval digitálně. Zvlášť teď při řešení stavebního povolení. Ale… dokumentace, kterou musíme předložit v tištěné podobě, už váží asi šest kilo. Jakékoliv vyjádření doručené do datové schránky, které má „jen“ elektronický podpis a není to sken originálu opatřený razítkem a vlastnoručním podpisem, musím poslat na konverzi, jít na poštu a tam si ho nechat vytisknout za 30 korun/stránka. A všechna vyjádření stejně musím tisknout a dodat na podatelnu. Což je podle samotných referentů na stavebním rychlejší a jistější. Tak o čem ta slavná digitalizace jako je? Jediné, co do datovky funguje dobře, jsou pokuty. (redakčně kráceno)
Andrea Požárová: Jestli to nebude tím, že celá ta slavná digitalizace nemá ani tak mouchy jako spíš sršně. A pořádně naštvané. Navíc, spoustu věcí prostě stejně musíte doložit papírově.
- Hana Kapustková (reaguje): Souhlasím s vámi. Člověk vlastně ani neví, co všechno tak jde řešit, a když už to ví, tak to bývá tak složité, že si tam radši zajde, protože je to rychlejší. Mamka je OSVČ, letos jí podání daňového přiznání přes datovku trvalo víc než dva dny. Vypsání a odevzdání papírového přiznání by jí trvalo maximálně dvě hodiny a to počítám s frontou na podatelně. Nedávno jsme vyřizovali příspěvek na péči a mobilitu pro prarodiče. Oba příspěvky mají zvlášť formulář a dopisy k nim chodí zvlášť. Dopisy jsou do vlastních rukou, chodí minimálně tři, možná i čtyři na jedno řízení. Pokud máte datovku jako OSVČ a ne jako fyzická osoba, pošlou vám to dopisem. Mailem člověku nic nepošlou...
Petr Keller: Proč se diví? Ano, osobně se vyřizuje stále nejvíce, protože se pouze vše papírové přesunulo do skenu a zaslání. Jenže se to nezjednodušilo a stále platí, že při osobní návštěvě odstraníte drobné vady podání na místě okamžitě a nemusíte čekat, až vám za měsíc přijde dopis, že je potřeba doplnit toto a toto…
Až bude podání obsahovat pouze základní informace a bude aplikací nebo software kontrolováno podání, pak to bude funkční… (redakčně kráceno)
Miroslava Dudková: Možná se odehrálo pár milníků, jak píšete. Nejsem si však jistá, že to úřednice zjistily. Patřím k těm, kteří často s úřady jednají. Vyřizuji nejen svoje záležitosti, ale zastupuji i firmy.
Musím konstatovat, že komunikace je zpravidla dost tristní. Povětšinou starší úřednice mají problém. Základy zvládnou, na to je snad školí. Máte-li však něco složitějšího, jsou s technikou v koncích.
To, co mohou ověřovat online, buď nevědí, nebo to neumí. Takže papíry do ruky a hurá pěkně po staru na úřad do fronty.
Nedivím se obyvatelstvu (i tomu mladému), že jdou osobně. Nějak nám ta slavná digitalizace v praxi zatím dost pokulhává… asi proto, že moc nepočítá s lidským faktorem.
Vladimír Doležel: Já na úřady chodím rád. Vždy si rád ověřím, zda se mému úředníkovi dobře daří, když na ten plat přispívám. 🙂
Tomáš Šebestík: Česko je oproti Německu 10 let napřed. V Německu vše jedině poštou. Co jsem v ČR vyřídil elektronicky za jeden den, trvá v Německu měsíc. Absurdita tohoto byrokratického molochu je tak velká, že jsou vám z úřadu schopni poslat dopis, jehož hlavním sdělením je, že vám pošlou další dopis. Samostatnou kapitolou je GDPR neboli Datenschutz. Z toho si už dělají srandu i jinak konzervativní Němci. To nepochopíte, do jaké dokonalosti to zde dotáhli.
Josef Šetek: Komunikuju datovkou skoro pravidelně, rodiče (důchodci 70+) začali používat Identitu občana, pomáhám jim s tím a pochvalují si to. Nicméně samozřejmě chápu, že ne každý má děti/vnoučata, které mu s tím pomohou.
Alexandr Němec: Není nad to použít pro kontakt s úřady a různými operátory telefon. Když se člověk na několikátý pokus a po dlouhém klikání s automatem prokliká ke konkrétní situaci, kterou potřebuje řešit, tak zjistí, že je obsazeno a má čekat za příjemného řevu muziky. Proto je rychlejší zajít a vyřešit problém osobně.
Jan Putna: Ono to docela postrádá smysl, když na úřadě online vyřeším jen něco a zbytek musím osobně. To už je lepší tam zajít a sfouknout to zajednou.
- Svatopluk Fiedor (reaguje): Pravda. A navíc se spousta lidí potřebuje na něco doptat. Nikdo nezná zákony a povinnosti dokonale.
Jiří Čížek: Tak úředníci v tom mají sami binec. Evidentně neexistuje komunikační matice, jak by měly úřady komunikovat. Má poslední zkušenost je s daněmi z nemovitostí. Platím je v několika krajích a někdo mi posílá vyčíslení e-mailem a někdo datovkou. Je to drobnost, ale ukazuje to na absenci jakékoliv strategie státu, jak komunikovat s občanem.
