Článek
Komentář si také můžete poslechnout v audioverzi.
Přesně před dvaceti lety založil Mark Zuckerberg na Harvardově univerzitě sociální síť Facebook. Není důvod to oslavovat, ale ani ronit slzy. Facebook, či přesněji řečeno jeho zastřešující společnost Meta, dnes patří k nejvlivnějším soukromým firmám na světě. Ať už bude žebříček top 10 v této oblasti sestavovat kterýkoli analytik nebo médium, Facebook v něm bude. Názory se mohou lišit jen na to, na které pozici.
Od většiny ostatních se liší asi v tom, že je plně pod kontrolou svého zakladatele a šéfa. Ani pozice Larryho Page a Sergeye Brina v Googlu není tak silná. Propojení vlastnické struktury s orgány, které firmy reálně řídí, jsou u velkých korporací složité a nepřehledné. To jsme mimochodem viděli loni v listopadu, kdy představenstvo vyhazovalo a pak narychlo přijímalo zpátky šéfa OpenAI.
Zuckerberg patří k hlavním akcionářům, ale čistě vlastnický podíl mu vliv nezajišťuje. Povedlo se mu však zavést takovou strukturu akcií, která mu to umožňuje. Zjednodušeně řečeno, běžní investoři drží akcie typu A, zatímco Zuckerberg a pár dalších akcie typu B, které mají desetkrát silnější hlasovací právo. Reálně tak Zuckerberg kontroluje 58 procent akcií.
Zakladatel Facebooku měl zásadní vliv na to, jak se firma v uplynulých dvaceti letech vyvíjela a posouvala dopředu. Od několika lidí, kteří byli k Facebooku přihlášeni 4. února 2004, až po tři miliardy aktivních uživatelů, které má tato sociální síť dnes. Jakkoli si Zuckerberg v těch hlavních inovacích „vypůjčoval“ nápady od konkurence (včetně tlačítka „like”), platí, že Facebook zásadním způsobem ovlivnil a vlastně i vytvořil to, čemu dnes říkáme sociální média.
Jde o směr vývoje nových technologií, který byl od začátku považován za problematický a vlastně i „nedůstojný“ velkým ambicím lidstva. Ostatně i Peter Thiel, jeden z prvních velkých investorů Facebooku, slavně tvrdil: „Čekali jsme létající auta, ale všechno, čeho jsme se dočkali, je 140 znaků.“ To sice byla narážka na konkurenční Twitter (pamětníci budou vědět, že 140 byl limit délky jednoho tweetu), ale pro Facebook to platí stoprocentně stejně.
Jinak řečeno, v druhé polovině 20. století lidstvo vynalezlo počítače, ovládlo jadernou energii a přistálo na Měsíci, zatímco na počátku třetího tisíciletí vymyslelo služby, které lidi donutily trávit podstatnou část času lajkováním obrázků pejsků, hádáním se o hloupostech a počítáním followerů. Existuje bezpočet studií, které dokazují, že sociální média v čele s Facebookem nesou odpovědnost za mnohé negativní trendy, od rozdělování společnosti až k nárůstu mentálních poruch či nemocí v populaci.
Více k tématu:
Abychom byli spravedliví, zároveň existují i studie, které ukazují, že se Facebooku daří naplňovat i původní ideály, na kterých (snad) vznikl. Tedy propojovat lidi, umožňovat jejich kontakt a budovat komunity. Síť za pouhých dvacet let prošla výraznými demografickými změnami. Začala jako projekt vysokoškolských studentů, původně výhradně z USA, v druhé „pětiletce“ se etablovala jako sociální médium pro mladé a dnes tvoří víc než polovinu uživatelů tzv. mileniálové. Celkem vysoké je však i procento seniorů. Facebook má dnes spíš opačný problém, tedy zaujmout a udržet mladé.
Byznysový úspěch je nezpochybnitelný, firma patří do obdivovaného i nenáviděného klubu „bilionových společností“, tedy s kapitalizací přes bilion dolarů. Cena akcií od uvedení na burzu v roce 2012 stoupla na více než desetinásobek. Po propadu na podzim 2022 zase strmě roste. Úspěch je založen prakticky výhradně na příjmech z reklamy, je proto závislý na globální ekonomice. Ale postavení Facebooku je natolik silné, že to investory až tak nezneklidňuje.
Firma, či spíše její kritici nás naučili pochopit, že prakticky vzato jsme sice uživatelé a zákazníci sociálních sítí, ale byznysově jsme produktem, který jejich provozovatelé nabízejí svým skutečným zákazníkům. Tím jsou inzerenti. A od toho se také odvíjí nejčastější kritika, že kvalita služeb a jejich standardy vycházejí z jejich zájmů, nikoli nějakého „blaha“ nás uživatelů.
Avšak opět je třeba být spravedlivý: Facebook je nejen pouze zkušeným „přeprodavatelem“ našeho času a naší pozornosti, ale zároveň platformou, která umožňuje růst ostatním. Týká se to zejména malých a středních firem, pro které jsou dnes sociální média nejdůležitější součástí marketingu. Nenašel jsem žádná aktuální data, ale z roku 2015 je studie, podle které (tehdy na počet uživatelů poloviční) Facebook pomohl vytvořit 4,5 milionu pracovních míst a vygenerovat „kus“ ekonomiky o velikosti skoro čtvrt bilionu dolarů.
Zvláštní volba…
Asi nejvážnější kritika se týká jeho potenciálu být zneužit pro šíření propagandy a dezinformací. A tedy i možného ovlivnění či manipulace voleb a následného ohrožení demokracie. Facebookem otřáslo několik skandálů, od důkazů o zneužívání politické reklamy a dat uživatelů firmou Cambridge Analytica až po údajné zapojení ruských účtů do ovlivnění amerických voleb v roce 2016. Šíření dezinformací hrálo prokazatelně roli v odmítání výsledku amerických voleb 2020, které vyvrcholilo útokem demonstrantů na Kapitol.
I proto nazval v roce 2018 byznysmen a vysokoškolský učitel Scott Galloway Zuckerberga „nejnebezpečnějším člověkem na světě“. Dnes žijeme ve světě, který je uprostřed turbulentních geopolitických změn a možná i na pokraji světové války, a s takto radikálním tvrzením bychom asi nesouhlasili. Navíc v bizarních výstřelcích dnes zakladatele Facebooku veřejně zastiňuje Elon Musk. Je ovšem nepochybně pravda, že Mark Zuckerberg zůstává jednou z nejkontroverznějších veřejných postav na světě.
Byl vždycky trochu „divný“, ostatně jeho začátky s Facebookem hezky zmapoval film The Social Network už v roce 2010. A to insideři tvrdili, že herec Jesse Eisenberg ztvárnil Marka Zuckerberga ještě docela lichotivě. Galloway tvrdí, že je typickým sociopatem. Ale tohle určování diagnóz a rozdávání nálepek na dálku je vždycky choulostivé. Zuckerberg je nepochybně mimořádně inteligentní, zároveň i vzdělaný. Na Harvardu prý spolužačky okouzloval recitací Homéra, ovšem neúspěšně. Asi i proto nakonec radši založil sociální síť.
Je silný introvert, což by mu teoreticky mohlo komplikovat řízení firmy, a zcela jistě to problematizuje jeho veřejné vystupování. V jeho životě jsou dvě velmi důležité ženy. Jeho manželka Priscilla Chan, spolužačka z Harvardu, se kterou se oženil den poté, kdy Facebook v roce 2012 vstoupil na burzu. Jak říkají lidé z jejich okolí, Priscilla svého muže „polidšťuje“ a hlavně díky ní mnohem víc zvažuje to, jaký efekt může mít Facebook na společnost.
Druhou důležitou ženou je, či spíše byla, Sheryl Sandbergová. Ta letos v lednu oznámila překvapivě po čtrnácti letech velmi blízké spolupráce s Zuckerbergem svůj odchod. Zatímco zakladatel Facebooku je mužem s citem pro produkt a vize, ona byla jako výkonná ředitelka „jedničkou“ pro byznys. Proč odchází, není zcela jasné. Oficiální zdůvodnění je obvyklé (chuť trávit víc času s rodinou atd.), jedním z neoficiálních jsou potenciální, byť nikdy nepotvrzené rozpory právě s Zuckerbergem.
Pokud nějaké byly, týkaly se nepochybně jeho posedlostí tzv. metaverzem. Tedy jakýmsi virtuálním prostorem, kam bude možné utíkat z reality. Takže už nejen k obrazovkám monitorů a telefonů, ale zcela do spárů neexistujícího digitálního světa. Zaujetí metaverzem se propsalo do volby názvu mateřské společnosti (Meta) a bylo i jedním z důvodů byznysového propadu v roce 2022. V Zuckerbergově snu firma zatím bez viditelného efektu spálila spousty miliard dolarů.
Avšak ještě větší investici chystá Zuckerberg do AI. Jak řekl před dvěma týdny (a zveřejnil jako video na svém instagramu), cílem je to, co ostatní lídři generativní umělé inteligence včetně Sama Altmana říkají pouze potichu a velmi opatrně. Totiž jednoznačně vybudovat takzvanou obecnou AI, která se obvykle definuje tak, že je srovnatelná s inteligencí přirozenou, lidskou.
Facebook o AI jinak nejen mluví, ale také k ní jinak přistupuje. Jazykový model Llama vyvíjí v zásadě jako open source, tedy otevřený pro použití a další vývoj jinými subjekty. Llama 2 byla v loňském roce stažena v počtu dvou milionů instalačních souborů. Facebook teď údajně trénuje novou verzi Llama 3, která by se měla vyrovnat špičkovému modelu GPT-4.
Co se týče té investice: Zuckerberg ve zmíněném videu říká, že koncem letošního roku mají mít počítače určené pro vývoj AI zhruba 350 tisíc čipových sad H100 od firmy Nvidia. Jedna tato sada se - dle údajů na českých e-shopech - prodává za necelých 800 tisíc korun včetně DPH. Z čehož plyne, že investice Facebooku neboli Mety bude v řádu miliard dolarů.
Ale paradoxně to investoři tentokrát vítají. Protože spojení s AI dává zpětně smysl i Zuckerbergovým snům o metaverzu. Obojí jako by otvíralo úplně nové možnosti lidské existence, byť virtuální. Trochu se to podobá dnes ještě stále fantaskním plánům Elona Muska, který chce AI propojit naopak se světem biologickým. Nevíme, co je blíž realitě, možná ani jedno.
Každopádně je Facebook dvacet let po svém založení na začátku etapy, která otvírá nové možnosti. Je zároveň v dobré byznysové formě. Nenaplnily se předpovědi jeho brzkého konce, ať už proto, že ho zaškrtí regulátoři, anebo opustí uživatelé.
V dobré formě je i sám Zuckerberg. V posledním roce až dvou se zdá být klidnější a rozumnější. Anebo – v porovnání s Elonem Muskem, který ho loni vyzval k zápasu muže proti muži v kleci v Las Vegas – už není nejšílenějším technologickým géniem světa. Je až tím druhým.
