Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Čtete ukázku z newsletteru Kauzy Seznam Zpráv, ve kterém každý pátek reportéři z našeho investigativního týmu shrnují podrobnosti a zákulisí nových kauz z vysoké politiky i byznysu. Pokud vás newsletter zaujme, přihlaste se k odběru!
Minulý týden do několika redakcí dorazil nepodepsaný tip, aby novináři prozkoumali Řehkovo bydlení. Anonym informoval – i s přesnou adresou –, že se generál s novou partnerkou nastěhoval do domu investora Jana Veverky. Dům byznysmen koupil krátce předtím, v polovině května, navíc poblíž obce, kde Řehkova nová partnerka starostuje. Začali jsme tip zkoumat a snažili se ho nahlédnout a popsat v celém kontextu.
Veverka vše bez vytáček potvrdil. Jen doplnil, že v poslední době investoval do několika nemovitostí, že Řehka platí komerční nájemné a že Národní bezpečnostní úřad, který vydává prověrky, o všem ví.
„Mít takto seriózní dlouhodobé nájemce je sen každého investora do nemovitostí,“ vysvětloval.
Z pohledu investora je to logická a pochopitelná reakce: Armádní velitel se asi těžko ocitne ve finanční tísni a přestane platit. Příběh generálského bydlení se ale musí zkoumat z druhé strany.
„Toto je jen další pokračování nekonečné kampaně, o které jsem už dříve hovořil,“ odbyl nejprve veškeré pochybnosti sám Řehka. Narážel tím na krok, který musel učinit před dvěma měsíci. Tehdy prohlásil, že se jeho soukromí stalo cílem diskreditační operace. Ale zároveň musel oznámit, že se s manželkou odloučili a má nový vztah. Jméno nové partnerky ale neřekl.
Až druhý den novináři z deníku Blesk vyšťourali, že randí s poslankyní Michaelou Opltovou (STAN). Nevyhnutelně se tak začalo zkoumat, zda se Opltová sama neocitla ve střetu zájmů, když ve výboru pro obranu řeší armádní agendu. „Výbor pro obranu kontroluje vládu v oblasti obrany, tudíž ministra a ministerstvo, nikoliv armádu a náčelníka generálního štábu,“ snažila se v první chvíli zaplašit kritiky.
Ta sebejistota jí nevydržela ani měsíc. V branném výboru skončila ke konci května a nově je členkou výboru pro bezpečnost, který má na starosti agendu Ministerstva vnitra.
Elegantní řešení, které ale přišlo s trapným zpožděním. Stačilo jen předvídat. A s jejich novým bydlením se to má obdobně: Měli by předvídat.
Nájemní smlouva Řehky s Veverkou nabízí až příliš snadný terč. Veverka, dlouholetý člen ODS, má pověst vlivného hráče politického zákulisí. V minulosti byl navíc byznysovým spojencem exšéfa ČEZ Martina Romana nebo tajemníkem generálního ředitele Českých drah.
Od teď bude nad jejich vztahem, stvrzeným nájemní smlouvou, viset otazník, jestli si náhodou něco nedluží, když byznysmen pomohl Řehkovi v nelehké životní situaci. Jestli Veverkova investice nesahá ještě dál, třebas až k armádním zakázkám (rychlý ponor do databází tomu sice nenasvědčuje, ale úřední nástěnky nemusí nabídnout komplexní obrázek).
Tady se zkrátka projevuje generálova krátkozrakost. Jako by si ostřílený bojovník nedokázal spočítat, že politické náklady za takové bydlení budou hodně vysoké. Místo toho dobrovolně nabídl odkrytá záda nepřátelům a dodal munici kritikům.
Řehka se nebude moct historkou o připravované očerňující kampani obhajovat věčně. Tenhle maskovací nátěr časem ztratí na účinnosti.
Co jsme zjistili sami
Krysy před bouří. Policejní generál a šéf policejní ochranné služby Jiří Komorous se pustil do podřízených, kteří se rozhodli promluvit o poměrech uvnitř útvaru. A to slovníkem předlistopadového rozvědčíka. Označil je za „krysy“, „zrádce“, „Čurdy“. Došlo i na slavné komunistické „kdo seje vítr, sklízí bouři“. Poté, co jsme o zrádcovské zprávě informovali, musel Komorous uznat, že volil nevhodná slova. Ale prý nikoho nezastrašoval a myslel to dobře. Jak jinak. Vedení policejního prezidia mu to uvěřilo. Jak jinak.
Tmavý, až temný důl. Audit v Domově pro seniory v Tmavém Dole potvrdil to, na co jsme poukazovali před několika měsíci: Zařízení vedené někdejším náměstkem ministra spravedlnosti Antonínem Stanislavem hospodařilo nanejvýš nehospodárně. Vlastně ne. Auditoři zjistili, že v Tmavém Dole byl ještě větší nepořádek, než jsme my vůbec jen tušili. A teď čistě hypotetická otázka: Jak to asi pod náměstkem Stanislavem vypadalo na Ministerstvu spravedlnosti? Co by našli auditoři tam?
Dozimetr stříhá metr. V tolik sledované kauze Dozimetr padla obžaloba a kolega Radek Nohl zjistil, jaké tresty navrhuje státní zástupce hlavním aktérům. Nejtvrdší potrestání přitom překvapivě nechce pro lobbistu Michala Redla. Toho by nejraději poslal do vězení „jen“ na 10 let.
Ferrari, co se vypařila. Česká policie musela povolat experta z italské továrny Ferrari, aby jí pomohl rozluštit, jak se v Česku legalizovaly a registrovaly luxusní vozy kradené po celé Evropě. Těžce uvěřitelný příběh, který je odnoží kauzy superpodvodníka, o níž jsme informovali před týdnem, sepsali kolegové Lukáš Valášek a Adéla Jelínková.
Nevýjimečné výjimky. V Česku přibývá případů, kdy je firmám umožněno uzavírat obchody, které by jinak byly zakázány kvůli protiruským sankcím. Postupně roste počet výjimek ze sankčního režimu EU, jež v souvislosti s válkou na Ukrajině uděluje Finanční analytický úřad. Po tom, o jaké výjimky jde, se pídil reportér Jirka Pšenička.
Pokud vás týdenní report toho nejdůležitějšího z naší investigativní dílny zaujal, určitě se přihlaste k odběru a newsletter také doporučte svým známým. Příští pátek se na vás opět těšíme u dalšího vydání!