Článek
Den poté se pořád těžko hledají slova. Každý vstřebává tragédii v Praze a průběžně přibývající zprávy sám za sebe. Ale někdo by měl také připomínat, co nejspíš cítíme společně. A říct, co se v těžké chvíli, kdy lidem nebývá moc do řeči, říkat má. A musí.
Kdo je k takovému úkolu povolaný? Prezident republiky rozhodně ano. A Petr Pavel ve čtvrtek večer řekl, co bylo potřeba slyšet: Země potřebuje především pietu, zdrženlivost a soudržnost. „Zdrženlivost umožní vše vyšetřit do posledního detailu, je ale také zapotřebí k tomu, aby se nezhoršovalo utrpení lidí. V dané situaci je potřeba najít vnitřní klid, ale také rozumná řešení, jak takovým situacím do budoucna předcházet, pokud to vůbec lze.“
Správně zvolená slova. Když Pavel kandidoval pod heslem „Vraťme Česku řád a klid“, nemohl vědět, že po roce dostane příležitost dosvědčit svůj program v takové krajní situaci. A v kritické, vzrušené chvíli obstál.
Mimo jiné si tak můžeme všimnout, jak spolu souvisejí „klid Česka“ a „vnitřní klid“ jeho obyvatel. Vlastně se navzájem velmi podobají, jedno v různých ohledech podmiňuje druhé. Snad se i můžeme odvážit tvrzení, že jde pořád o ten samý, hledaný a nikdy definitivně nenastolený stav.
Významná je zmínka o zdrženlivosti. V tragických dnech má nemilosrdně konkrétní obsah, výmluvně demonstrovaný odvrácenou stranou možností všudypřítomného internetu. Sociální sítě mají nezdrženlivost, nestřídmost, hlučnost zakódovanou ve své podstatě, a tím pádem si je osvojily i zástupy jejich uživatelů.
Ale zdrženlivost je žádoucí nejenom teď. Jednou z nejdůležitějších antických ctností nebyla - a není - jen tak pro nic za nic.
Nemusíme rovnou aspirovat na velké slovo „ctnost“, ani se mu pošklebovat – prostě jde o to, dobrovolně ubrat i v běžném životě na různých způsobech agresivity a tlaku na sebeprosazování. (Tam, kde to je žádoucí, například v silniční dopravě, ne tam, kde to nedává smysl, jako třeba v závodním sportu.)
Je to takhle: na Hradě nutně nepotřebujeme filozofa, ani filozofujícího politika, a Petr Pavel jím také není. Ale potřebujeme prezidenta: občasné úvahy, jestli ta funkce není jen pro parádu, dostaly pádný argument proti. Pokud prezident dobře chápe, že jeho popis práce obnáší i to, co se nikdy nedá napsat do zákonů. Žádný návod pro to, říkat, co se v hodině H říkat má a musí, neexistuje. Jen cit.
