Článek
Komentář si také můžete poslechnout v audioverzi.
V roce 2021 zdražila elektřina pro české spotřebitele v průměru o deset procent, po vpádu Rusů na Ukrajinu v únoru 2022 ještě o třetinu. O další třetinu se cena zvýšila v průběhu roku 2023 spolu s tím, jak končily termínované smlouvy. Ještě letos vyrostla o desetinu, když Energetický regulační úřad (ERÚ) uvolnil ceny za distribuci.
Údaje Českého statistického úřadu o cenách elektřiny byly vždy po ruce jako přesvědčivý argument, proč se zdražovaly další služby a výrobky, případně proč po prvním nárazu inflace nešly snížit. Elektrický proud zdražil během krize skoro na dvojnásobek, tedy druhým největším tempem v EU, a tak drahou elektřinu přece musel i ten nejpoctivější obchodník promítnout do své ceny, s tím nešlo polemizovat. V důsledku byla tuzemská inflace druhá nejvyšší v Evropě.
Od Nového roku se naopak může nižší cena elektřiny stát argumentem pro ty, kdo považují ceny v obchodech za nepřijatelně vysoké a žádají také jejich snížení. Samotná silová elektřina průběžně zlevňuje, navíc po Novém roce nebude možné použít argument, že proti tomu rostou poplatky za distribuci. Podle návrhu ERÚ se cena za distribuci u domácností s nízkou spotřebou zvýší nejvýš o pár procent. Těm, kdo elektřinou topí, nebo využívají tepelná čerpadla, spadnou poplatky za distribuci na polovinu. Když ušetří domácnosti, pak ušetří také obchodníci a provozovatelé služeb, a pokud v Česku funguje trh, měli by to promítnout do svých cen.
Pokud se naplní cenová očekávání, mohou to vládní strany prodat už na podzim při sněmovních volbách jako svou zásluhu. Přesto by nebylo úplně šťastné vydávat vítězoslavná prohlášení o tom, jak premiér a jeho ministři pokořili inflaci v klíčovém energetickém oboru. Dosavadní cenové intervence lze totiž právě u elektřiny interpretovat jako kontraproduktivní.
To, jak velký politický potenciál mají ceny proudu, pochopil jako první premiér Andrej Babiš, který v období okolo sněmovních voleb roku 2021 dočasně zrušil pro elektřinu a plyn daň z přidané hodnoty. Tím ovšem ztratily ceny energií jakoukoli vypovídací schopnost a dodavatelé mohli v lednu 2022 bez jakýchkoli skrupulí i kontroly zdražit. Proti „levnému“ prosinci byl proud najednou dražší víc než o 100 procent.
Babiše přesto napodobila vláda Petra Fialy hned napřesrok při komunálních volbách. Ceny elektřiny snížila tím, že chudým i bohatým rozeslala „úsporný tarif“ ve výši pár tisíc korun. Po umělém poklesu koncem roku vystřelily ceny pro domácnost hned v lednu 2023 víc než na dvojnásobek.
Třetí katastrofální leden zažili odběratelé letos, když vláda ukončila platnost cenového stropu na distribuční služby a domácnosti opět zatížila poplatky za obnovitelné zdroje. Od té doby sice průměrná cena elektřiny klesá, ale na složenkách od dodavatelů to dosud příliš znát nebylo.
Ještě bude třeba počkat, jestli to v lednu 2025 dopadne opravdu lépe, jestli se hříchy energetického sektoru a spolu s ním i politiků posledních vlád začnou skutečně napravovat. Také není jisté, do jaké míry v tom bude veřejnost vidět logický důsledek seriózních výpočtů Energetického regulačního úřadu a do jaké míry populistický nátlak vládních činitelů v předvolebním roce.
Ovšem v případě ERÚ je takové podezření spíše menší nepříjemností. Mnohem hůře by se jeho expertům vysvětlovalo, proč ani tři roky od vpádu Rusů na Ukrajinu nejdou ceny elektřiny výrazněji dolů. Také z pohledu vlády, po negativních zkušenostech s dřívějšími intervencemi, bude lepší ponechat cenovému vývoji volný průběh.
