Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Po jednání vlády s odboráři a částí zaměstnavatelů o změnách v konsolidačním balíčku vyjádřil odborový boss Josef Středula přání, aby „to nedopadlo 10:0 pro vládu“. Říkal to v lehké nadsázce, protože odbory a zaměstnavatelé předložili vládě jenom devět požadavků. Konečné skóre, když se Středulovy metafory přidržíme, je nakonec 6:3 pro vládu. Jestli takový výsledek aliance odborů a zaměstnavatelů bude vydávat za výhru, teprve uvidíme. Ale spíš ne.
Jistého pokroku se vyjednavačům podařilo dosáhnout už tím, že se s nimi vláda vůbec začala bavit. Když byl vládní konsolidační balíček představen, ministr Stanjura i premiér Fiala debatu prakticky vylučovali a tvářili se, že jsou ochotni diskutovat nejvýš o technických a pravopisných úpravách. Nakonec květnová verze vládních opatření dozná čtrnácti různých změn. Požadavky jednotného tlaku odborů a zaměstnavatelů ale zůstaly z větší části oslyšeny.
Z devítibodového seznamu, s nímž Středula a představitelé Svazu průmyslu a dopravy za vládou přišli, se ve výčtu změn vyskytují tři.
Zaprvé, zaměstnanecké benefity si zaměstnavatel nadále bude moci odečítat z daní, ale stanovuje se strop na tuto slevu ve výši poloviny průměrné mzdy.
Za druhé, vláda slibuje zjednodušit administrativu kolem zpřísněného dohledu nad dohodami o provedení práce. Detaily zatím nejsou známy a ladí se na Ministerstvu práce.
A za třetí, obce budou moci zachovat na zemědělské půdě nezvýšenou daň z nemovitosti.
Ostatní body vláda odmítla. Biti na tom budou odboráři i zaměstnavatelé v podstatě rovným dílem. Neprošel odborářský návrh zachovat daňovou výjimku pro odborové příspěvky, vláda setrvala i na snižování příspěvků do fondu kulturních a sociálních potřeb pro státní zaměstnance.
Na straně návrhů, k nimž měl zjevně blíže Svaz průmyslu a dopravy, si vláda nerozmyslela ani zásadní zvýšení těžebních poplatků za dobývací prostor, ani novou povinnost energeticky náročných podniků platit energetické daně.
A ani ona trojice bodů, v nichž vyjednavači na první pohled uspěli, nepředstavuje důvod k velkým oslavám. Ohledně „dohodářů“ mají zaměstnavatelé v rukou jen vágní příslib. Benefity, o něž se ruku v ruce s odboráři prali jako lvi, sice nevypadnou z výjimek, ale dostanou přísnější strop.
Samostatnou kapitolou je třetí splněný požadavek – daň z nemovitosti u zemědělských pozemků. „Sociální partneři“ odmítali její zvýšení, protože by prý mělo zásadní dopad na podnikatele v zemědělství „s potenciálem snížení jejich konkurenceschopnosti vůči zemědělcům v jiných členských zemích Evropské unie“. Také by prý nárůst této daně zprostředkovaně vedl ke zvýšení cen potravin, což snad vláda nechce.
Vzhledem k tomu, že aktualizovaný vládní návrh umožňuje v případě zemědělské půdy obcím „eliminovat u těchto pozemků zvýšení daně z nemovitých věcí“, vypadá to na první pohled jako alespoň jeden nesporný „gól“ v podání odborů a zaměstnavatelů.
Jenže to není jediná aktualizace balíčku, která se daně z nemovitosti týká. V té druhé se píše, že celý výnos daně z nemovitosti zůstane obcím. Původně si část zvýšené daně chtěl stáhnout stát do rozpočtu, proti čemuž se ohrazovalo ve vládě hnutí STAN a mimo vládu Svaz měst a obcí. Ovšem oněch zhruba 10 miliard, kterých se státní kasa na nemovitostní dani vzdala, si vezme z podílu obcí na sdílených daních. Pro obce i pro stát jde tedy zdánlivě o hru s nulovým součtem.
Stanovení výše daně z nemovitosti závisí do velké míry na libovůli obce. Stát nyní říká, že obce, nebudou-li chtít, nemusejí na zemědělských pozemcích zvyšovat daň vůbec. Zároveň ale Ministerstvo financí hlásí, že sebere obcím 10 miliard z výnosů sdílených daní (což jsou hlavně DPH a daň z příjmů fyzických osob). Takže obce, které by chtěly svým občanům (a zemědělcům) ukázat vlídnou tvář a daň nezvyšovat, za to zaplatí výpadkem příjmů.
Finanční zájem všech obcí proto velí zvyšovat nemovitostní daň alespoň tak, aby se vyrovnal výpadek příjmů ze sdílených daní. A pokud by si místní zemědělci na radnici vylobbovali, že jejich daň z nemovitosti zůstane nízká, bude muset obec o to víc zkasírovat své domkáře a podnikatele. Tohle může vnést do mnoha obcí celkem zlou krev a mnoha starostům a starostkám připravit nepříjemné chvilky a pár šedin navíc.
Navrch tento mechanismus zásadně relativizuje i jediný zdánlivě nesporný úspěch odborářů a zaměstnavatelů ve složitých jednáních s vládou. Tady se žádné pozápasové oslavy konat nebudou. Jako mnohem pravděpodobnější se jeví projevy nespokojenosti a volání po odvetném utkání.
