Článek
V listopadu dosáhl deficit státního rozpočtu 259 miliard korun. Během prosince se bilance už o mnoho nezhorší, v posledních letech to bylo v rozmezí 15–25 miliard. Za celý rok by proto neměl schodek překročit naplánovanou částku 282 miliard. To je o třetinu méně než poslední deficit Stanjurovy předchůdkyně Aleny Schillerové, který v roce 2021 dosáhl 420 miliard.
Bilanci tuzemského rozpočtu lze označit za úspěch i v evropském kontextu. Díky disciplíně, kterou dokázal ministr financí vnutit svým kolegům, se Česko letos zadluží méně než průměr Evropské unie a dodrží i strop tří procent HDP, který pro deficity členských států určuje Maastrichtská dohoda. Přinejmenším deseti zemím se to podle předpovědi Evropské komise nepodaří, kromě ostatních členů skupiny V4 se k hříšníkům přiřadí také další soused – Rakousko. Důvodem je právě nedostatek disciplíny, který by vlády donutil ukončit nebo aspoň omezit mimořádnou podporu domácnostem a firmám zavedenou v časech energetické krize.
Ovšem také v českém případě platí, že za úspěchem kabinetu Petra Fialy nestojí v první řadě úsporná politika, která by kopírovala strategii ministra Miroslava Kalouska z let 2010–2013. Současná vláda totiž využila recept, který obvykle používají sociálnědemokratické vlády. Z pohledu socialistických politiků je možné utrácet bez velkých starostí, protože dluhy nakonec vždycky smaže inflace.
Levicová pravda se potvrdila i v případě České republiky. Rozpočtové schodky v období let 2020–2024 dosáhly v součtu více než 20 procent HDP, ovšem státní dluh se ve stejném období díky inflaci zvýšil jen o 13 procent.
V případě snížení deficitu o 140 miliard za tři roky je vliv inflace ještě nápadnější. I když ekonomika od roku 2021 takřka neroste a úsporný balíček navýšil daňové sazby jen minimálně, daňové příjmy vyrostly o třetinu, tedy o 400 miliard. K vyrovnanému rozpočtu stačilo zvyšovat výdaje o něco pomalejším tempem.
Ministr financí obvykle připomíná, že inflace na druhé straně rozpočtu škodí. Vláda totiž musí dorovnat důchody, platy učitelům, zdravotníkům a policistům i další položky minimálně do té míry, aby dopady inflace vyrovnala. Tak ovšem zní klasický sociálnědemokratický argument, který může zdůvodnit navýšení výdajů v libovolné výši. Případné další dluhy pak zlikviduje nová inflace.
Jenom za 11 měsíců letošního roku vyrostly výdaje na důchody o 23 miliard, miliardy navíc se vyplácejí i nezaměstnaným, nemocným nebo nájemníkům, pro zdravotníky, učitele a zemědělce vláda našla navíc po 11 miliardách.
Rozpočtová disciplína podle Stanjury není příliš striktní a jako přísná může působit jen v kontextu Evropské unie. V zemích se skutečně pravicovými vládami, jako jsou Švédsko, Nizozemsko nebo Řecko, vypadá státní rozpočet jinak.
