Článek
Komentář si také můžete poslechnout v audioverzi.
Vztah k umělé inteligenci zatím není součástí nějakého širšího společenského diskurzu. A mělo by to tak snad i zůstat. Nic by nebylo víc nešťastné, než kdyby v této věci vznikly zase nějaké dva tábory, zabetonované ve svých názorech podobně jako třeba v případě očkování proti covidu, manželství homosexuálů nebo podobných polarizujících témat. Zachrání umělá inteligence lidstvo tím, že vyřeší některé ze zásadních problémů (třeba klimatickou změnu), anebo naopak uspíší příchod konce světa?
Mám návrh: pojďme na tuto otázku neodpovídat. A zdaleka vyhnout by se jí měli také účastníci mezinárodního summitu o AI, který do symbolických kulis Bletchley Parku svolal britský premiér Rishi Sunak. Koná se ve středu a ve čtvrtek.
V Bletchley Parku se během druhé světové války pracovalo na prolomení německých šifer. Jedním z vědců, kteří zde pracovali, byl i Alan Turing, génius s tragickým osudem. Pamatujeme si ho mimo jiné v souvislosti s „Turingovým testem“, který je dnes už překonaným, ale stále zmiňovaným a citovaným „měřítkem“ umělé inteligence.
Rishi Sunak zvolil toto symbolické místo, protože chce, aby se Británie etablovala jako důležitý hráč ve výzkumu a zavádění AI. Lépe řečeno je to snaha dostat v závodu států bronzovou medaili za USA a Čínou.
Amerika hraje v tuhle chvíli bez debaty prim. A vlastně ani ne tak Amerika jako spíš Kalifornie, či dokonce jen San Francisco a Silicon Valley. Prakticky všechno důležité, o čem v oblasti AI víme, se odehrává tady. Vlastně na pár desítkách kilometrů čtverečních.
No a v Číně se pak zřejmě odehrává vše důležité, o čem v oblasti AI nevíme, byť něco tušíme.
Americká administrativa má spousty jiných starostí než umělou inteligenci, a nemohla to dát najevo lépe než tím, že problematikou AI pověřila jinak zcela „neviditelnou“ viceprezidentku Kamalu Harrisovou. Ta taky bude Washington zastupovat na britském summitu.
Komunistická Čína naopak asi správně pochopila, že AI může být dalším bojištěm, kde se bude hrát o světovou dominanci. Tím méně se chce se Západem dohadovat o tom, jak k umělé inteligenci přistupovat a jak ji regulovat. Vyhovuje jí současný stav. Je černým koněm závodu, a pokud se Západ na nějaké regulaci a omezení dohodne, vezmou to Číňané jako svou šanci a konkurenční výhodu.
Zvláštní – a poněkud depresivní – je v této věci pozice Evropské unie. Ano, její představitelé „definovali AI jako svou prioritu“, a to dokonce ještě před začátkem současného boomu vyvolaného generativní umělou inteligencí. A přesně v duchu absurdních dramat to znamená, že se v tomto oboru v EU prakticky nic důležitého neodehrává.
EU je nejdál snad v jakémsi konzistentním podchycení AI v legislativě. Řeč je o zákonu AI Act, který zatím známe v první verzi. Ještě letos se bude dál projednávat, možná i schvalovat. Otázka ale je, jestli by nebylo lepší mít v EU špičkové firmy a výzkumná centra než pozoruhodný zákon. Mimochodem jestli bude přijat v dnešní podobě, tak tu žádné z těch špičkových institucí ani nikdy mít nebudeme.
Už dnes je EU oblastí, které se z obav před problémy s úřady mnohé firmy vyhýbají. Proto tady řadu služeb a aplikací ani nemáme k dispozici. Řeč je třeba o mnohých AI službách od Googlu či o špičkovém jazykovém modelu Claude 2 od firmy Anthropic, který v Evropě nelze „napřímo“ používat.
V tom je Evropa dobrá: v psaní zákonů a v politickém vyjednávání. Takže na rozdíl od USA a Číny bude mít Unie paradoxně - jako nejslabší hráč - v Bletchley Parku špičkové zastoupení: přijede šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová, na seznamu pozvaných je i česká eurokomisařka Věra Jourová. Tím ale taky česká účast končí. Ze Strakovy akademie jsem dostal odpověď, že Česko nebylo mezi pozvanými.
On možná celý ten summit nakonec vyšumí do ztracena jako celkem zbytečná událost. Že bychom se dočkali něčeho zásadního a vzrušujícího, není moc pravděpodobné. Pro Rishiho Sunaka je důležité, že se v Británii sejdou u jednoho stolu USA a Čína. Lze ale pochybovat, že by Kamala Harrisová dojednala něco překvapivého. To už by byly větší šance, kdyby Ameriku zastupoval rovnou ChatGPT.
Cílem Rishiho Sunaka je také ukázat, že brexit má vedle dlouhé řady nevýhod také určité výhody – a podpora inovací patří mezi ně. Zdá se, že to nakonec bude jediným účelem summitu: ukázat Británii jako místo, kde se výzkumu a byznysu kolem AI bude dařit. A kde je zároveň víc demokracie a lepší vzduch než v Číně.
Největší hvězdou asi bude Elon Musk, jak prozradily některé britské zdroje v pondělí. Což je další zárukou toho, že se nic důležitého dohodnout nepodaří. Ale zábava bude.
