Článek
Komentář si také můžete poslechnout v audioverzi.
„To je novinka, že právě švýcarský národ, který dosud ve finančních otázkách platil za rozumného, až opatrného, si objedná od státu dávky, které nekryjí žádné příjmy.“ Hluboké rozčarování, které dávají znát mezi řádky liberální listy jako Neue Zürcher Zeitung, dává ne-Švýcarům příležitost ke škodolibým vtipům. Tradičně přece jsou tak zodpovědní, že mohli v početných referendech hlasovat o velkém či malém zvyšování sociálních dávek, přesto je vždycky odmítli.
To byl ale jen mýtus, ukazuje se ve chvíli, kdy 58 procent z nich hlasovalo pro zavedení třináctého důchodu. Přitom součástí návrhu nebyl plán, jak na navýšení sehnat potřebné miliardy franků. Tak se i Švýcaři nechali nachytat od populistů.
Výsměch dříve disciplinovaným alpským sedlákům, bankéřům a hodinářům přesto není zcela namístě. Do potíží se dostali z toho důvodu, že jsou až přehnaně zodpovědní. Důchody jim zajišťuje vzorný systém složený ze tří pilířů. První pilíř známý pod zkratkou AHV odpovídá státním důchodům v Česku; ve druhém, který se u nás marně snažila zavést Nečasova vláda, povinně ukládají peníze do penzijních fondů, které se označují zkratkou BV.
Třetí je systém dobrovolných úspor, kterému se v Česku říká připojištění. Ve všech systémech se hlídá, aby nevydávaly víc, než inkasují. Právě tento seriózní přístup se stal Švýcarům kamenem úrazu.
Evropská populace stárne, starších lidí přibývá, přitom úrokové sazby byly před nástupem inflace blízko nule. Výdaje BV fondů rostly a příjmy naopak stagnovaly. Jejich správci byli tedy nuceni snižovat roční náhradový poměr. Podle Spolkového úřadu pro statistiku poklesl v roce 2021 průměrný měsíční důchod ze systémů AHV a BV u mužů o čtyři procenta na 4185 franků, u žen o dvě procenta na 2860 franků. Od té doby se nárůst penzí opožďoval za inflací.
Spolková vláda reagovala na potíže penzijních fondů přísnou reformou, která posunula odchod do penze na 65 let a zároveň dala BV fondům možnost náhradový poměr ještě snížit. Tyto změny byly z pohledu odborů tak drsné, že jejich předáci vyvolali referendum o zvýšení důchodů. Uspěli také z toho důvodu, že toho zase tolik nežádali.
Pod odvážným heslem o třináctých důchodech se myslí, že se od roku 2026 zvýší o osm a půl procenta sazba důchodů ze státního pilíře AHV. Pro muže to bude znamenat zvýšení měsíčního důchodu o čtyři procenta, pro ženy o šest procent.
Jinými slovy, Švýcaři potřebovali k navýšení penzí cca o pět procent referendum, zatímco v tuzemsku stačilo pár vládních nařízení, aby penze v roce 2022 vyrostly o 17 procent. Námitku, že příjmy důchodového systému klesají, mohli naši ministři shodit argumentem, že je k tomu nutí zákon.
Přesto Švýcaři trpí vyhlídkou, že ani na hubené pětiprocentní navýšení nebudou mít peníze. Pokud se nenajdou, upozornil deník Neue Zürcher Zeitung, začne se státní pilíř propadat do deficitu, který se každým rokem zvýší o miliardu franků.
Samotní odboráři navrhli, ať se odvody do státního systému zvýší z 8,7 na deset procent hrubé mzdy. Pokud ovšem tento plán myslí vážně, budou ho muset rovněž prosadit v referendu. Těžko přitom získají podporu mladších ročníků, které by musely vyšší standard seniorů uhradit snížením svých příjmů. Podle médií má větší šanci další odklad penzijního věku.
Čechům reálné důchody neklesají. Pokud tedy dnes chceme následovat švýcarský vzor, pak nepotřebujeme „třináctý důchod“, ale musíme najít cestu, jak důchodový systém zbavit dluhů. Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka se opravdu chystá zveřejnit konečnou verzi reformy, která podobně jako ve Švýcarsku sníží náhradový poměr důchodů vůči sociálním odvodům a zároveň zvýší důchodový věk.
Do pozice švýcarských odborů se tím dostává hnutí ANO, které Jurečkovy úsporné plány předem odmítá. „Pokud nás zvolíte, my to všechno napravíme a zvrátíme, nenecháme ničit vaše životy,“ přislíbil nedávno jménem hnutí Andrej Babiš. Jen prozatím nezveřejnil, kde na vyšší důchody vezme peníze.
