Článek
Komentář si také můžete poslechnout v audioverzi.
„Mývalí protest“ končí. Představitelé lékařů a odborů podepsali dohodu, v níž se zavázali vyzvat své protestující členy a příznivce, aby se vrátili do služeb. Ukončení protestu kromě pochopitelné úlevy na straně pacientů vyvolává také mnoho dalších otázek.
Ta nejdůležitější zní, zda se celý protest podaří využít k hlubším změnám ve zdravotnictví, ke změnám, které by z přesčasové práce udělaly doplněk lékařské profese a nikoli jako dosud zásadní pilíř fungování celého systému zdravotní péče.
Při troše optimismu lze z textu dohody vyčíst určitou naději. Kromě komplikovaného mechanismu navyšování odměn se v ní popisují i jiné věci. Hodně důležitý je závazek Ministerstva zdravotnictví „diskutovat a realizovat změny ve složení, rozsahu a struktuře sítě poskytovatelů zdravotních služeb“. To v překladu znamená, že jedním z řešení množství přesčasové práce v systému bude snížení počtu takových pracovišť, která mnoho přesčasů vyžadují. Modelově se jedná o pohotovostní služby a urgentní příjmy, ale stejně tak to může znamenat snižování počtu lůžek na běžných odděleních nebo přeměnu lůžek akutní péče v lůžka péče následné či dlouhodobé.
To je zcela nepochybně správný krok a v případě dobrého provedení by mohlo jít o účinný nástroj, jak zvýšit efektivitu poskytování péče a snížit počet hodin i služeb, které budou muset lékaři odpracovat. A je příjemným překvapením, že se pod dohodu s tímto závazkem podepsali i odboráři, jimž je na oplátku při řešení tohoto problému slibována „spolupráce“.
Hlavní roli ve změnách rozsahu a struktury nemocniční péče musejí nicméně hrát zdravotní pojišťovny, Ministerstvo zdravotnictví a své slovo by měly dostat také kraje.
Už jsme na tomto místě popisovali, proč je finální dohoda s lékaři pro zdravotní pojišťovny a systém jako celek nevhodná a nebezpečná. Když už je ale podepsána, můžeme snad optimisticky doufat, že by mohla být také k něčemu dobrá. Ředitel VZP svou zdravotní pojišťovnu na jedné straně ponížil na vykonavatele politické vůle, ale na druhé straně tím také vytrhl ministru zdravotnictví Vlastimilu Válkovi, ale i premiéru Petru Fialovi velký trn z paty. Taková věc se obvykle nedělá „zadarmo“.
Uvnitř VZP jsou informace o efektivitě a smysluplnosti různých pracovišť dobře dostupná. Včetně třeba podrobných dat o „obložnosti“, tedy řekněme využití lůžek, na jednotlivých odděleních jednotlivých nemocnic. Pojišťovna, zvlášť ta největší, má prostřednictvím smluv a objednávání péče páky na nemocnice, jimiž je může tlačit k uzavření či omezení některých oddělení nebo ke změně struktury lůžek. Dělá to ale málokdy, protože se vždy jedná o politicky citlivou věc a o osudu ředitele VZP rozhoduje politicky jmenovaná správní rada pojišťovny, v níž má vždy – i nyní – rozhodující slovo momentální vládní většina.
Pokud by si ředitel Kabátek svým těžkým ústupkem v dohodě s lékaři „koupil“ od politiků volnější ruce a silnější slovo při rušení nadbytečných lůžek, oddělení, nebo dokonce nemocnic, mohlo by to ještě celé získat nějaký smysl.
Tento optimistický výhled ale kazí několik vnějších faktorů. Předně vstup do časového období, které bude opět po čase „chronicky předvolební“. Velká část celé dohody se bude uskutečňovat v příštím roce, kdy jsou jedny volby (evropské) na přelomu jara a léta a druhé (krajské a senátní) na podzim. A s rokem 2025 přijde období boje o voličskou přízeň před nejdůležitějšími volbami do Poslanecké sněmovny.
Vysvětlovat voličům rušení či omezování nemocnic se před krajskými volbami bude chtít málokomu, a lze tedy čekat velký tlak hejtmanů na stranické centrály, aby těmto plánům zabránily. Jestli v takové situaci vydrží ministru Válkovi i celé vládní koalici odvaha podpořit vedení VZP v jeho úsilí o vyšší efektivitu zdravotnictví, je velká otázka. Politika je tvrdý sport a Kabátkova oběť a závazek z ní plynoucí můžou být v předvolebním ruchu snadno zapomenuty.
Pak bude jen otázkou času, kdy nastane další velké divení nad tím, že přesčasové práce lékařů prakticky neubylo a systém se vrátil do starých kolejí, jen zase za větší peníze.
