Článek
Trochu to vypadalo, jako by se parta kamarádů a kamarádek, která se společně schází už dlouhých 13 let, konečně rozhodla svůj volný svazek formalizovat. Jako kdyby si hnutí Starostové a nezávislí, které celostátně funguje od roku 2009, teprve teď udělalo svůj ustavující sněm.
STAN se v sobotu na svém mimořádném sněmu v Hradci Králové rozhodl dokončit to, co plánoval a nestihl dokončit někdejší stratég hnutí Věslav Michalik, který v červnu náhle zemřel. Ještě před tím říkal: „Takhle to dál nejde, už jsme velcí, musíme z toho našeho ‚eseróčka‘ udělat pořádnou akciovku.“
Co tím myslel? V květnu ještě stihl uspořádat ideovou konferenci, aby si Starosté ujasnili, jaký je vlastně smysl jejich existence a co v politice prosazují. Po programu a vizích skutečně v sobotní dopolední debatě volala řada delegátů.
Hnutí STAN se sešlo na mimořádném sněmu svolaném kvůli korupční aféře na pražském magistrátu i dalším patáliím hlavně proto, aby zvolilo nové vedení. Členové ale v debatě přesně vycítili, kde jsou příčiny současných potíží. Žádali jasnější program, aktivnější nastolování témat ve veřejné diskusi a také proměnu party kamarádů v profesionální stranu.
Je zarážející, že takové základní věci si politické hnutí musí ujasňovat po tolika letech existence. A zrovna v momentě, kdy je na vrcholu – STAN je po ODS druhou nejsilnější vládní stranou, má čtyři ministry, 33 poslanců, 20 senátorů nebo třeba čtyři hejtmany.
To vše se řešilo v královehradeckém kongresovém centru Aldis na břehu Labe, kde přesně před 15 lety vznikl nápad na vznik celostátní značky Starostové a nezávislí. Tenkrát, v roce 2007, se tady odehrála schůze Sdružení měst a obcí, kde primátoři velkých měst opakovaně převezli starosty malých obcí.
Ti si řekli, že pokud chtějí síle velkých měst vzdorovat, musejí se spojit. Chtěli prolobbovat změnu rozdělování vybraných daní ve prospěch malých vesnic, což se jim nakonec také povedlo. Pokud tedy chceme mluvit o nějakém základním programovém DNA hnutí STAN, pak je to decentralizace státní moci a snaha přenést co nejvíc rozhodování i peněz na co nejnižší úroveň.
Jenže to je tak jediné, co lidi ve STAN spojuje. Znovuzvolený šéf hnutí Vít Rakušan teď chce stranu jasně výrazně profilovat jako liberální a zelenou. Kromě nezbytné podpory okrajových regionů zařadil mezi klíčové priority kvalitní vzdělávání, zelená témata a udržitelnost nebo silné proevropské postoje včetně přijetí eura.
Hodlá tím obsadit uvolněný prostor, ale jak v minulosti zjistila ODA, Unie svobody nebo třeba TOP 09, vyžaduje to téměř nadlidské úsilí. Nároční liberální voliči vám neodpustí sebemenší přešlap, jak si už stihli zjistit sami Starostové v Praze. Zcela zbytečně se diví, co všechno jsou ochotni tolerovat Andreji Babišovi jeho příznivci.
Rakušan je vynikajícím rétorem a má politický talent. Pokud se mu povede uskutečnit proměnu party komunálních pragmatiků v klasickou liberální stranu, bude to znamenat konec STAN v současné podobě.
Tedy že, stejně jako rasistický starosta Poděbrad Jaroslav Červinka, opustí hnutí daleko víc členů. Buď sami odejdou, nebo budou vyloučeni všichni ti, kteří se sami pyšně označují za praktiky, které zajímá hlavně to, jak uklidnit chodníky v obci a vůbec nechtějí řešit euro, boj s klimatem nebo svatby homosexuálů.
Na tom není nic špatného, jen se musíte rozhodnout, jestli chcete řešit komunální, nebo vládní politiku. Po 13 letech existence byste už mohli přijít na to, že dohromady obojí fakt nejde.
