Článek
Reakce brněnské primátorky na šíření fotografie, jež ji – zřejmě – zachycuje v bezprostřední blízkosti nabízené tvrdé drogy, je vlastně docela sympatická. Je ale bohužel nedostatečná a zanechává za sebou víc otázek než odpovědí.
Sympatická je proto, že připouští pravost snímku, přesněji řečeno podstaty situace, která je na snímku zachycena. Markéta Vaňková – po prvotním a následně odvolaném prohlášení, že jde o čirou fotomontáž – mluví o tom, že fotka je upravená, ale k podobné situaci přece jen mohlo před časem dojít. Díky tomu můžeme například vyloučit variantu, že šlo o jakousi recesistickou akci zaměřenou právě na pořízení kompromitující či zdánlivě kompromitující fotografie, a můžeme snad předpokládat, že to, co je vysypáno a urovnáno na displeji mobilního telefonu, je skutečně droga, konkrétně nejspíš kokain.
Takže znovu – slyšeli jsme už od politiků a veřejných osobností různé velmi blbé výmluvy v různých nepříjemných situacích a postoj Markéty Vaňkové se do této kategorie nezařadí. Což ovšem neznamená, že tím je problém vyřešen.
Věc má totiž více rovin. Osobní rovinu lze možná odbýt tím, že si může ve volném čase dělat, co je libo. Tak ostatně argumentuje většina stranických kolegů Markéty Vaňkové. Jenže jde také o vrcholnou političku, primátorku druhého největšího města a výraznou figuru nejsilnější vládní strany, takže nelze přehlédnout ani rovinu politickou. A ta je v tomto případě mnohem zajímavější a pestřejší.
Především je třeba mít na paměti, že kokain je striktně nelegální tvrdou drogou.
Česko se dlouhá léta plácá v debatách o legalizaci a regulaci konopí a souvisejících produktů. Mnoho konzervativních politiků, kteří se dnes velkoryse zastávají Markéty Vaňkové, přitom dlouhodobě komplikuje legalizační debatu a nečinně přihlíží případům, v nichž byly a dodnes jsou po letech soudních tahanic udělovány drakonické tresty za pěstování několika rostlin konopí.
Kokain je úplně jiný případ. O jeho legalizaci nepadlo z relevantních politických či odborných míst nikdy ani slovo. Má to své důvody. Kromě vyšší individuální i společenské rizikovosti je tu i problém takříkajíc logistický.
Každý gram kokainu nutně pochází z nelegální výroby, na niž navazuje nelegální dovoz a pašování a nelegální distribuce, přičemž všechny fáze jsou bezprostředně spjaty s organizovaným zločinem. Výroba kokainu je spojena s bídou, utrpením a válkami gangů v latinskoamerickém regionu, transatlantické distribuční kanály se neobejdou bez korupce a otrocké práce. Tohle všechno saje a podporuje evropská společenská smetánka s každou svou „čárou“. Legalizovat produkt s tak strašlivými externalitami je v principu nemožné, jakkoli v některých zemích dochází k dekriminalizaci držení drog (v Česku nikoli).
Pokud jde o státní zdravotní politiku, která by vrcholovým politickým představitelům rovněž neměla být lhostejná, ta má také jasno. Můžeme citovat z Národního zdravotního informačního portálu: „Tvrdé drogy uživatele ničí mnohem rychleji jak po stránce zdravotní a sociální (vztahové), tak i ekonomické. Patří sem heroin, pervitin, kokain, ale také některé léky s analgetickými nebo narkotickými účinky nebo alkohol.“
Vaňková ve svém vysvětlení argumentovala tím, že se ráda pobaví, dá si víno nebo pivo a občas také produkty s konopným derivátem HHC, který se momentálně nachází v šedé legislativní zóně - chystá se regulace jeho dostupnosti, ale na seznam zakázaných látek se patrně nedostane. Odpovědi na přímou otázku, zda má zkušenost s tvrdými drogami včetně kokainu, se vyhnula, takže nevíme. A zároveň je třeba mít na paměti, že ani onen propíraný snímek ji z užívání kokainu neusvědčuje.
Přesto, pokud je fotografie alespoň částečně autentická, představuje pro Vaňkovou velký politický problém.
Krom jiného tu totiž s úsměvem na rtech možná přihlíží trestnému jednání. Údajnou drogu – pečlivě rozdělenou do několika „čar“ – zjevně kdosi nabízel ostatním členům společnosti. A to by byl trestný čin s horní sazbou pět let. Zároveň je v Česku ilegální u sebe drogu přechovávat – podle množství se jedná buď o přestupek, anebo o trestný čin, v případě kokainu s horní sazbou dva roky. Nemluvě o tom, že drogu by musel někdo od někoho koupit, což nelze udělat žádnou legální cestou a je to spojeno s výše zmíněnými kriminálními fenomény.
Z toho samozřejmě plyne řada nepříjemností. Není žádných pochyb, že pokud Vaňková uzná svůj problém za vyřešený, opozice si na primátorce, potažmo na celé ODS a potažmo na celé vládě smlsne. Vysoce postavená figura politického soupeře, u níž je byť jen stín podezření, že užívá kokain, to je do ostrých debat přímo dar z nebe.
Dále si můžeme představit, jak to bude vypadat, až bude primátorka třeba na začátku školního roku navštěvovat prvňáčky a vyprávět jim o vstupu do zdravého a produktivního života, v němž je zejména zapotřebí se vyhnout drogám. Že politik má jít příkladem, to je samozřejmě trochu klišé, ale když už se nedokáže některým situacím přímo vyhnout, aspoň by se neměl vyskytovat na kompromitujících fotkách.
Město Brno má také docela čerstvý a obsáhlý strategický dokument pro oblast drog a závislostí na roky 2022 až 2025. Ten by mohl mít primátorčinu fotku rovnou na titulní straně. Jak bude Vaňková tento dokument s vážnou tváří hájit a prosazovat?
Je klidně možné, že snímek primátorky Vaňkové má komplikovanější a temnější pozadí, jak upozorňuje třeba server Neovlivní. Jenže to na věci samé a vyjmenovaných důvodech, proč jde o průšvih, nic moc nemění.
Vaňková je v tuto chvíli pro ODS přítěží. Zdá se, že strana je rozhodnutá toto břímě nést a z něj plynoucí bolest i politické ztráty snášet. Možná je za tím úcta k primátorce, možná snaha nerozházet politickou situaci v supercitlivém a vlivném regionu. Jako poselství o politické kultuře a odpovědnosti politiků za vlastní konání to ale nestojí za nic.
