Článek
Komentář si také můžete poslechnout v audioverzi.
Nechybělo mnoho a dějiny mohly kráčet jinudy. Nebo alespoň jinde. Prvním letním sídlem T. G. Masaryka byl zámek Hluboš na Příbramsku s přilehlým anglickým parkem o rozloze pěti hektarů. Nyní v poměrně sešlém stavu.
Kdyby se prezident po roce nepřestěhoval na lepší adresu, bývali bychom měli Hovory z Hluboše a novináři by po veledůležitých jednáních „stepovali“ před úplně jinou zámeckou branou než dnes. Ale protože roku 1921 převzal stát od Fürstenberků Lány včetně okolního rozsáhlého panství, prezidentuje se od té doby zde. A nejen to.
Lány, a hlavně jejich Lesní správu, zkompromitovalo funkční období Miloše Zemana, Vratislava Mynáře a pravomocně odsouzeného a omilostněného Miloše Baláka. Mluvilo se o tom hodně a většina příběhů je ještě v živé mediální paměti.
Teď Seznam Zprávy podrobně popisují, že ani za nového šéfa lánského polesí (jmenovaného po Balákovi ještě Mynářem) není všechno úplně v pořádku. A přidávají další podrobnosti o tom, jak to v oboře chodilo.
Což připomíná, že nadchází příležitost napravit škody, odstřihnout se od papalášské minulosti a spravovat Lány řádně a transparentně. Ale v budoucnu by se mělo změnit ještě víc.
Prezidentská kancelář by se měla Lán zbavit. V tomto smyslu by bylo záhodno zreformovat vlastnictví a správu polesí (to zaprvé), ale i zámku (to klidně také, pochopitelně s respektem k historii, koneckonců zámek a park jsou kulturní památkou).
Hrad bez Lán, prezident bez Lán? Takové rozhodnutí je vážné a nemá být jen reakcí na to, že svého času tu někdo dělal svoje vlastní kšefty. Kapitola Mynář–Balák lánský problém nasvítila a zjevně není dosud u konce. Ale i kdyby jí nebylo, platí, že český prezident se bez zámku a uzavřené obory o 30 kilometrech čtverečních obejde.
A nejenže obejde, dokonce by bylo lepší, kdyby jimi nedisponoval. Lány v dnešním aranžmá jsou přežitek. Na fotkách a záběrech s Masarykem víc než dobré, ale doba se změnila.
Před několika lety, tuším že to souviselo s prezidentskou volbou 2018, na krátký čas zesílila diskuze, jestli vůbec potřebujeme prezidenta. To určitě ano. Co nepotřebujeme a co parlamentní republice komplikuje život, je prezident zatížený monarchistickými symboly a naší představou moudrého, pokud možno neomylného vladaře.
Chce to civilního, ne jakoby vyvoleného prezidenta. Bez ohledu na to, jestli na Hradě a v Lánech působí Miloš Zeman, Petr Pavel nebo někdo jiný.
Pavel si tohle všechno podle všeho přinejmenším částečně uvědomuje. O zcivilnění prezidentského úřadu mluvil už na začátku. I o zpřístupnění lánského polesí. Minulý týden prezidentská kancelář sdělila, že prezident „se na několikahodinové vycházce seznámil s oborou v Lánech, jejími problémy a potenciálem a odpoledne diskutoval s odborníky u kulatého stolu“. Podle hlavy státu, uvedl Hrad, „nabízí obora příležitost pro ochranu i podporu biodiverzity v různých ekosystémech, rád by viděl spontánní a samovolný vývoj lesa, kde budou v klidu žít vzácné živočišné i rostlinné druhy“.
To je na jednu stranu v pořádku. Když někde hospodaří Kancelář prezidenta republiky (Lesní správa Lány je její příspěvková organizace), má se o to prezident republiky zajímat a říct svůj názor.
Na druhou stranu je absurdní, když je hlava státu vedle svých ústavních a jiných kompetencí ještě stylizována do role lesníka. Procházka na čerstvém vzduchu prospěje každému. Ale nač tomu, s prominutím, propůjčovat tenhle odér státní důležitosti? Jako by šlo – respektive ono vlastně jde – o pravidelnou obhlídku prezidentských latifundií s doprovodem činovníků?
„Hrad likvidoval uhynulou zvěř. Hnila v jámě u nádrže pitné vody pro Kladno.“ To je vážná zpráva a věřme, že takové věci se v lánském i jakémkoli jiném lese stávají co nejzřídkavěji. Ale proč s tím vůbec musí mít něco společného Hrad? Prezidentská kancelář? Prezident?
Změna by měla být dvojí: důkladně uklidit v lánské filiálce Kanceláře prezidenta republiky. A pak ji, především tu lesní část, převést z Hradu na jiného pána. Jako tehdy za první republiky.
Lánské reformě by samozřejmě musela předcházet veřejná diskuze a rozhodnutí politické většiny. To není záležitost jednoho prezidentského podpisu. Do konce Pavlova volebního období se s tím ale pohnout rozhodně dá.
