Článek
Komentář si také můžete poslechnout v audioverzi.
Mediálně zvládnout jako předseda vlády stávku, jaká se odehrála v pondělí, není nikdy snadný úkol. Dá se to ustát se ctí, dá se to alespoň ustát – a pak se dá udělat to, co Petr Fiala v pondělí.
Ve chvílích, kdy se protestovalo ve školách, fabrikách i ulicích, zamířil předseda vlády na prohlídku zemědělského podniku, kterému šéfuje bratr vicepremiéra Mariana Jurečky. Z tamní kanceláře vzkázal, že nevidí důvod kvůli stávce měnit program a třeba diskutovat s protestujícími.
A také se nechal vyfotit, jak si se zájmem prohlíží igelitové návleky, které dostal, aby si v kravíně neumazal oblek a vyleštěné polobotky. Těžko hledat lepší, do jedné jediné fotografie zhuštěný symbol toho, jak moc vládu protestující nezajímají. A jak se s nimi hlavně nechce umazat.
Stát se to v Americe, PR tým protistrany zajásá a začne si fotku tisknout na plakáty. Naštěstí pro premiéra žijeme v Česku, kde je stávka pořád tak trochu sprosté slovo, zvlášť když se do ní zapojí odborové centrály.
Způsob, jakým premiér ke stávkujícím mluví, je celkově zarážející. Fiala například „nerozumí“ důvodům, proč se protest koná. Čímž uráží inteligenci svoji i svých vlastních voličů. Protože premiér důvodům samozřejmě ve skutečnosti rozumí, jen s nimi nesouhlasí nebo mu nepřijdou tak důležité.
A je jeho úkolem to lidem vysvětlovat. Pokud v tom selhává tak moc, že zjevně protestují i někteří jeho vlastní voliči, je někde chyba. A ne, opravdu nestačí jenom dokola opakovat floskule o tom, že vláda se zavázala dát do pořádku veřejné finance.
Není to přitom tak dlouho, co si tohle všechno Petr Fiala uvědomoval. Nebo o tom alespoň vzletně hovořil v projevech a mediálních rozhovorech.
Na kongresu ODS několik měsíců po parlamentních volbách 2021 například varoval, že strana nesmí „propadnout sebeuspokojení a sebechvále“. Nově vznikající vláda tehdy dobře věděla, že těsné vítězství bylo tak trochu i dílo náhody – mimo jiné díky spoustě propadlých hlasů.
Premiér také poměrně otevřeně mluvil o tom, že Spolu nevyhrálo volby proto, že by z nich byli voliči tak nadšení.
„Volili nás proto, že jsme jim přišli jako v tu chvíli nejmenší zlo. … Prostě si řekli, že zavřou oči a ještě jednou to s námi zkusí. To musíme mít na paměti. Každý z nás. A podle toho se musíme chovat. Ve vládě, v krajích, v Parlamentu, ale i v místních zastupitelstvech,“ nabádal spolustraníky.
A nejde jen o voliče koalice. V rozhovoru s autorkou tohoto textu loni na podzim Fiala zdůrazňoval, jak je důležité vést dialog i s lidmi z druhé strany politického spektra, kteří tehdy protestovali na Václavském náměstí.
„Já se vůbec nedivím, že lidé mají obavy o budoucnost. … Jediné, co s tím vláda může dělat, je tu situaci zvládnout, pak budou lidé méně náchylní,“ říkal tehdy premiér.
Teď má mnoho lidí dojem, že jejich situace zvládnutá není. Ať už s nimi vláda souhlasí, nebo ne, není právě prozíravé jim dávat najevo: My vás nechápeme, nevíme, co po nás chcete.
Je hrozně jednoduché stávku odmávnout s tím, že přišlo málo lidí, stávkující si za své problémy mohou sami a ničemu nerozumí. Ale tím, že vláda zavře oči a zacpe si uši, nespokojení lidé nezmizí. Nakonec přijdou k volbám. A tentokrát jejich hlasy nemusí propadnout, jako se to stalo v těch minulých.
