Článek
25. ledna 2024 představil premiér Petr Fiala (ODS) v Národní technické knihovně „reformu transferů“, kterou připravila ministryně Helena Langšádlová (TOP 09). Pomocí daňových výhod a zřízením „transferových pracovišť“ měla reforma vytvořit novou komunikační linku, která by předávala výsledky našeho špičkového výzkumu výrobním podnikům. Využitím nových technologií by pak tuzemská ekonomika získala nepochybnou konkurenční výhodu v oborech, kterými podle Fialy jsou energie, umělá inteligence, kvantové technologie, čipy, polovodiče.
Z této perspektivy nedává velký smysl, proč přesně po třech měsících, pod tlakem spolustraníků, oznámila ministryně Langšádlová svou rezignaci. Během tří měsíců přece nebylo možné zjistit, že nefunguje ambiciózní reforma, která se připravovala celé dva roky a kterou přišel osobně podpořit premiér. Skutečné důvody je třeba hledat ve zvláštním světě tuzemské vědy.
Ve vědecké komunitě se najdou kritici, podle kterých je vládní politika na podporu výzkumu nepřehledným bludištěm frází, nekompetence a lobbistických her o dotace v roční výši 40 miliard korun.
Výsledkem je stav, že se věda a výzkum pěstují na desítkách vysokých škol a akademických i resortních ústavů, průmyslové podniky inkasují na modernizaci mohutnou podporu od Technologické agentury i od Evropské unie. Přesto máme, řečeno slovy premiéra, „dlouhodobý problém s patenty“, protože na 1000 vědců a výzkumníků připadají pouze dva patenty za rok. Ročně vznikají jen jednotky akademických spin-off firem nebo startupů.
Právě to se pokusila změnit vláda, jejíž šéf i ministr školství pocházejí z Masarykovy univerzity, jedné z největších výzkumných institucí v zemi. Proto nemohlo překvapit, že věda ve Fialově koaličním kabinetu dostala vlastní ministerstvo, jehož význam podtrhlo programové prohlášení: „Oproti předchozím obdobím má svou samostatnou kapitolu oblast vědy a výzkumu, která se řadí k jednoznačným prioritám této vlády.“
Jenomže jak se zdá, ani ministryně Langšádlová nedokázala v bludišti dotací na vědu a výzkum najít správnou cestu. „Reforma transferů“ patrně končí se svou autorkou, aniž se stihlo zjistit, jestli by někam vedla. Sice přijde nový ministr, kterým má být podle zatím nepotvrzených zpráv ředitel královéhradeckého gymnázia Matěj Ondřej Havel, a ten může ještě zasáhnout do přípravy rozpočtu pro vědu na rok 2025, čas na vlastní reformu však už nedostane.
Už rok před volbami je zřejmé, že se do kategorie institucí, které se marně pokusily zlepšit poměry v tuzemském výzkumu, zařadil také Fialův kabinet.
