Článek
Komentář si také můžete poslechnout v audioverzi.
Miloš Zeman v sobotu vyzval předsedy ANO a SPD k tomu, aby po volbách v roce 2025 sestavili společnou vládu, oba předsedové se však okamžitě proti sobě vymezili. „Z peněz našich důchodců, rodin, našich firem se financují korupčníci a oligarchové na Ukrajině a nesmyslné zabíjení na obou stranách. A to vše svorně podporují všechny parlamentní strany včetně hnutí ANO,“ uvedl podle záznamu na víkendovém sjezdu svého hnutí Tomio Okamura (SPD). Připomněl také „cenzuru“, která se začala zavádět za vlády ANO v období „covidového fašismu“.
Andrej Babiš (ANO) kontroval: „Nedokážu si představit s ním být v koalici, spolupracovat mohl i teď v rámci opozice, místo toho ale neustále útočí na hnutí ANO, lže o nás. Je to člověk, který nedrží slovo,“ uvedl na dotaz Novinek.
Z toho logicky vyplývá, že společná vláda tzv. populistů z ANO a SPD Česku nehrozí, i když strany dohromady získají víc než polovinu poslaneckých mandátů.
Kdo chce, může uvěřit, že Babiš s Okamurou a jeho lidmi do své vlády v případě volebního vítězství opravdu nepočítá, anebo že by tam Okamura stejně nevstoupil. Z pohledu politické matematiky Česka na tom ovšem moc nesejde.
Základní matematická pravidla, kterými se tuzemské strany po volbách řídí, ukazují dostatečně praxe z krajů po volebním roce 2016. Volby mohou vyhrát „demokraté“, to znamená, že většinu mandátů získají strany koalice Spolu, Piráti a Starostové, případně ještě sociální demokraté. Zpravidla, pokud tomu nebrání nějaké regionální zvláštnosti, se pak snadno dohodnou na koalici.
Existuje však druhá možnost, kdy většinu v zastupitelstvu získá hnutí ANO společně s dalšími „populisty“ z SPD, případně z KSČM, jako naposled (2020) v Ústeckém nebo Moravskoslezském kraji. Nestává se přitom, že Babišovi lidé rovnou sestaví příslušnou populistickou koalici. „Demokraté“ jsou vždy připraveni zabránit nejhoršímu a bez dlouhého otálení se s „populisty“ z ANO dohodnou na koalici sami.
Proč by podle stejné logiky nemohla proběhnout povolební jednání po sněmovních volbách roku 2025? Pokud většinu hlasů dostanou dohromady ANO a SPD, případně nějaká další populistická hvězda typu Přísahy?
Nebude to znamenat více, ale ani méně, než že trumfy v rukou drží Babiš. Může domluvit koalici s SPD - pokud by ANO nevyhrálo tak, že bude mít většinu samo. Ovšem stejně tak může navrhnout menšinovou vládu, kterou Okamura ještě rád podpoří, pokud mu šéf ANO dovolí nominovat pár „odborných ministrů“. Z toho pohledu nedává smysl, aby předseda SPD jakýkoli druh spolupráce s nevypočitatelným miliardářem předpokládal, nebo aby naopak Babiš příliš radikálnímu Okamurovi cokoli předem sliboval.
Pokud s někým Andrej Babiš uzavírá koalice, ať na městské, krajské, nebo zemské úrovni, jsou to ostatně skoro vždy „demokratické“ strany.
Je pravda, že premiér, lídr koalice Spolu a předseda ODS Fiala spolupráci s Babišem vyloučil na víkendovém kongresu silnými slovy. Opozice, především „populisté z hnutí ANO“, si podle něho vybrali „cestu negace, destrukce a lží“. Proto budou nejbližší volby od evropských až po sněmovní „soubojem dvou světů“, dodal.
Dosud se taková rétorika nebrala doslova ani v ODS. V kampani do komunálních voleb 2022 využívala koalice Spolu billboardy s portréty Babiše a Putina. Aby bylo jasno, co se tím myslí, portréty doprovázelo heslo „nová hrozba, stejní agenti“. Po volbách se ovšem na radnicích statutárních měst nejčastěji ustavila koalice ODS a ANO. Stalo se tak celkem v deseti případech ze sedmadvaceti, včetně Fialova Brna. Dohoda ODS a ANO byla koncem roku 2022 na spadnutí i v Praze.
Není pravda, že se tuzemská politika rozpadá čistě na dva tábory demokratů a populistů, mezi kterými se všechno rozhodne v nesmiřitelné bitvě. Voliči mohou přemýšlet o řadě dalších možností vývoje.
