Článek
Komentář si také můžete poslechnout v audioverzi.
„Mně by jenom zajímalo, kde udělali soudruzi z Německa chybu.“ Parafráze výroku z filmu Pelíšky se hodí jako komentář ke zprávě o tom, že se ekonomika našeho velkého souseda neprobudí ani letos. Podle aktuálního odhadu pěti prestižních vědeckých ústavů dosáhne „růst“ HDP jen 0,1 procenta.
Na rozdíl od filmu existuje na otázku o německé ekonomice věcná odpověď. Do nečekaných potíží se dostala její vlajková loď, dříve na celém světě obdivovaný automobilový průmysl.
Dilema vystihuje statistika asociace automobilových prodejců ACEA, podle níž se v prvních dvou měsících roku 2024 snížila registrace elektrovozů v Německu meziročně o 1,3 procenta, tedy zhruba o 600 kusů. Proti tomu se prodej automobilů s dieselovými motory zvýšil o 5400 kusů, tedy o sedm procent.
Na první pohled to nevypadá úplně dramaticky, ovšem německé automobilky chtějí právě produkcí elektrických vozů, které berou ohledy na přírodu a klima, znovu ovládnout světové trhy. Teď se však ukazuje, že o ně není zájem ani doma. Najednou hrozí, že se celý projekt přechodu k elektromobilitě, do nějž spolková vláda i automobilky investovaly miliardy eur, mine očekávaným účinkem.
Optimisté dosud věří, že údaje z počátku roku znamenají pouze dočasný výkyv. Způsobila ho prý vláda, která v prosinci zrušila jakési „ekologické šrotovné“, tedy státní podporu 6000 eur při nákupu elektroauta.
Ovšem za drahotu v elektrické části autobranže nemůže jen neochota vlády. Automobilkám se dosud nedaří vyřešit kvadraturu kruhu, tedy prodávat životnímu prostředí příznivé a cenově dostupné elektroauto, které by se nemuselo nabíjet každých pár kilometrů.
Podle databáze autoklubu ADAC se elektromobil v Německu nesežene pod 35 tisíc eur (890 tisíc korun). S výjimkou tří minivozů, které ovšem i podle prospektů svých výrobců dojedou bez nabíjení nanejvýš 150 kilometrů. Při běžném provozu může být dojezd taky poloviční, upozorňuje ADAC.
Ze smutné cenové mapy se vymyká jen největší světový výrobce, čínská automobilka BYD. Ta na německý trh uvedla model Dolphin Comfort za 33 tisíc eur s parametry, které odpovídají o 7000 eur dražšímu Volkswagenu ID.3, a se slibovaným dojezdem 400 kilometrů. Cena se ovšem může zvýšit, až Evropská unie splní hrozbu a postihne čínský dovoz celní přirážkou.
S přesvědčivým řešením ještě nepřišli ani výrobci plug-in hybridů, tedy aut, kde se může spalovací motor střídat s elektromotorem nabíjeným ze zásuvky. ADAC zjistil, že za cenu pod 40 tisíc eur (cca milion korun) se v Německu dá hybrid koupit jen výjimečně. Dojezd přes 100 kilometrů pouze na elektromotor přitom slibují až modely s cenovkou nejméně 60 tisíc eur (1,5 milionu korun).
Jednou větou, na rozdíl od vozu se spalovacím motorem si obyčejná rodina nemůže dovolit ani elektrovůz, ani plug-in hybrid. To se na obratu automobilek nutně musí podepsat.
Prozatím nemají Němci jasno, jak dál. S přehnanou podporou elektroaut se musí skončit, zlobí se komentátor listu Frankfurter Allgemeine Zeitung Rüdiger Soldt. „Politickou zakázku na transformaci automobilového průmyslu a ochranu klimatu lze těžko spojit s realitou,“ upozorňuje.
Vzhledem k tomu, že německé továrny zároveň vyklízejí trh aut se spalovacími motory, bude výsledkem ztráta pracovních míst v řádu desítek tisíc. „Je nejen hospodářsko-politickou chybou předepisovat průmyslu, jakou technologii má rozvíjet,“ dodává Soldt, který prorokuje, že elektromobily s nabíjecí baterií zůstanou jen okrajovým produktem.
Týdeník Der Spiegel potvrzuje, že se prodej elektroaut v celé Evropě zastavil, přesto trvá na tom, že jedině úspěšnou produkcí vozů s elektrickými bateriemi si Německo zachová pověst automobilového národa. Opírá se přitom o výrok předsedkyně závodní rady Volkswagenu Daniely Cavallové, podle níž nikdo z vedení neřekl, že by elektrizace měla alternativu.
Proto také koncern hodlá do dvou let uvést na trh model ID.2all za 25 tisíc eur (630 tisíc korun) a pracuje na projektu elektrovozů i za 20 tisíc, které si může dovolit každý. „Německo musí dokázat víc než vyrábět spalovací motory,“ vyzývá Spiegel.
Jakákoli zpráva o potížích německé ekonomiky bývá špatnou zprávou i pro Čechy, ale paradoxně současný výpadek německých automobilek přinesl aspoň jedno pozitivní poselství.
Mladoboleslavská Škoda Auto, která se nadále drží spalovacích motorů, se stala vedle Toyoty, specialisty na hybridní auta, jedním ze dvou velkých výrobců, kteří v Evropě během krize zvýšili svůj obrat. Měřeno počtem prodaných vozů za první dva měsíce roku 2024 se po Volkswagenu a Toyotě stala třetí nejúspěšnější automobilkou v Evropě.
