Článek
Komentář si také můžete poslechnout v audioverzi.
Politické straně se nemůže stát moc horších věcí, než když se musí sejít a hlasitě vyvracet, že to, co říkají někteří její poslanci ve Sněmovně, si myslí také většina členů. Vládní KDU-ČSL tuhle akci musela absolvovat v sobotu. Nazvala ji programovou konferencí.
Lidovci potřebovali demonstrovat, že jsou moderní stranou, že chápou, jaké se píše století, a vidí, jak se společnost mění. Chtěli ukázat, že jediným smyslem jejich existence není boj proti homosexuálům, odmítání úmluvy o prevenci násilí na ženách nebo obrana vína před zdaněním.
Straníci se tudíž nemohli sejít ve vinařském sklípku na jižní Moravě. Konferenci uspořádali v moderním Cubex Centru v Praze, kongresové budově mezi pankráckými „mrakodrapy“.
Aby iluze byla dokonalá, v budově plné kubistické architektury a designu nevyhrávala tradiční cimbálovka, jak bývá na podobných akcí KDU-ČSL zvykem. Zato tu byly k vidění ukázky nejmodernějších technologií – včetně virtuální reality nebo malého robota s umělou inteligencí vytrénovanou s ohledem na právě probíhající akci. Na otázku, kdo je nejlepším ministrem ve vládě, odpovídal: „Marian Jurečka, samozřejmě.“
Na rozdíl od umělé inteligence lidovečtí konzervativní poslanci – přezdívaní někdy „katoliban“, jindy „čunkofleci“ – i přes pozvání na programovou konferenci nedorazili. Chyběl poslanec Šimon Heller, autor výroku „kuřecí je kuřecí a hovězí je hovězí“, kterým odmítl sňatky homosexuálů. Nepřišel ani ženský ultras tým, nekompromisní trio poslankyň Romana Bělohlávková – Pavla Golasowská – Nina Nováková.
Tím se rozšířil prostor prezentovat i jiná témata jako třeba podporu obnovitelných zdrojů v energetice, bezpečnost, ochranu životního prostředí nebo podporu rodin s dětmi. Když o ní mluvila na poměry lidovců progresivní poslankyně Marie Jílková s myšlenkou „umožněme návrat rodičů rychle do práce, zvýhodňujme zkrácené úvazky, navyšujme kapacity předškolní péče, ať si to každý nastaví podle sebe“, člověk si mohl pomalu připadat jako na schůzi liberálních volnomyšlenkářů.
Jakou tvář lidovcům věřit, která je ta pravá?
V KDU-ČSL dobře vědí, že předsudky vůči nim jsou ve společnosti hluboce zakořeněné. Znáte to, ne? Programové priority „kostel–postel–kuchyně“. A kvůli politickému stylu se jim leckdo vysmívá, že jsou „hadi“, že si hrají na „jazýček na vahách“ nebo že „vždy chtějí být u toho“. Na což si vytvořili alibi, že jsou sociálním svědomím pravicových vlád, a naopak zodpovědným prvkem v levicových kabinetech.
S těmito nálepkami se snažil bojovat hlavně Pavel Bělobrádek, který byl předsedou KDU-ČSL v letech 2010–2019. V Sobotkově vládě si coby vicepremiér vzal na starosti vědu, výzkum a inovace, s ambicí stvrdit modernitu a oslovit také mladší voliče z měst. Pak zase odmítl vstoupit do Babišova kabinetu, aby dokázal, že lidovci u toho vždy být nemusí.
Dnes by si v KDU-ČSL při pohledu na stěží čtyřprocentní preference v průzkumech měli přiznat, že nic takového jako tvrdé voličské konzervativních katolíků, kteří si ze všeho nejvíc přejí zachovat „starý dobrý svět“, prostě neexistuje. Nebo přesněji řečeno – je jich čím dál méně. Spoléhat na ně, snažit se jim zalíbit, čistě matematicky znamená politický konec, odchod z Parlamentu.
V KDU-ČSL, jejíž čilý vnitřní život tisíců angažovaných členů jí musejí konkurenční partaje závidět, to většina straníků nejspíš dobře ví. Ostatně sobotní programová konference byla výsledkem několikaměsíčního tlaku zespoda, kdy si řadoví členové vynutili debatu o tom, jaká vlastně KDU-ČSL je, co prosazuje a kam hodlá směřovat.
Takže ano, o víkendu nejstarší česká politická strana vypadala moderně a její předáci dokonce nadšeně, když na konkrétních příkladech ukazovali, jak nejmodernější technologie mohou využívat třeba v sociálních službách. Nebo když předseda Marian Jurečka ukazoval, jak digitalizuje pravěký sociální systém.
Jenže tahle pokroková tvář KDU-ČSL šmahem zmizí v momentě, až se ve Sněmovně k řečnickému pultíku postaví kdokoliv z „katolibanu“. Člověk se pak musí ptát: Když se lidovci snaží tvářit tak moderně, proč do Poslanecké sněmovny posílají bigotní politiky?