Článek
Do konce roku vyjedou řidiči na 118 kilometrů nových dálnic, tím se překoná o 37 kilometrů dosud nejúspěšnější „Paroubkův“ rok 2006. Dálnice spojí Příbram a Písek, Hulín a Fryšták, Hranice s Novým Jičínem, Otrokovice s Uherským Hradištěm a Bzencem, provozu pomůže obchvat Českých Budějovic a Krupé. „Je potřeba opravdu napnout všechny síly, abychom dobudovali základní dálniční síť,“ vysvětluje nutnost staveb ministr dopravy Martin Kupka s tím, že dokončení sítě je předpokladem dalšího ekonomického rozvoje.
Tím se nicméně nevysvětluje, jaký ekonomický smysl má vystavět čtyřpruhovou autostrádu například do Fryštáku. „Potřeba výstavby dálnic vzniká na silnicích se zatížením přes 15 tisíc vozidel denně,“ uvádí strategický dokument Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) z roku 2009, podle kterého se staví dosud. Z dokončovaných dálnic splňuje tento parametr pouze obchvat Budějovic, některé dokončované úseky například z Uherského Hradiště do Bzence však denně nevyužívá ani deset tisíc vozidel. Provozu by stačila menší kapacita.
Plánovací dokumenty ŘSD ovšem vycházejí z toho, že „dochází k prudkému nárůstu silniční dopravy“ a že do třiceti let se dálnice naplní. To předpovídá například prognóza ŘSD z roku 2009, podle níž na všech letos dostavěných úsecích dosáhne intenzita provozu do roku 2040 nejméně 20 tisíc vozů za den. Po roce 2010 se ovšem „prudký nárůst“ dopravy zastavil a prognóza se ukazuje jako nadsazená. Příkladem je nejfrekventovanější dálnice D1 mezi Prahou a Brnem s očekávaným provozem nejméně 80 tisíc vozů na každém úseku. Dnes ale nejméně frekventované úseky nedosahují podle měření ŘSD intenzity 40 tisíc, stejně jako před dvaceti lety. A ze setrvačnosti se dosud realizují patnáct let staré plány.
Z ekonomického pohledu se státní investor chová jako podnikatel v logistice, který buduje skladové prostory, u kterých předpokládá, že se plně využijí až za třicet let, a přitom se řídí nejistými prognózami. „Program na výstavbu dálnic je očividně overkill,“ tvrdí Ivo Rýc z Fóra pro udržitelnou mobilitu a myslí tím, že zlepšení dopravy by bylo možné dosáhnout uměřenějšími prostředky.
Přečtěte si komentář Jiřího Nádoby:
Nepříliš zásadní význam většiny dálnic dokončovaných v rekordním roce 2024 připouští nepřímo i ministr Kupka. V rozhovoru pro Seznam Zprávy slíbil, že v příštích letech bude přednostně investovat do komunikací, které už dnes plní „pravidlo 15 tisíc“. „Až na výjimky nás čeká především dostavba těch základních dluhů, jako je D35, tedy alternativa k D1, a Pražský okruh.“
Zároveň však dodal, že je třeba také dokončit „ty povětšinou příhraniční úseky naší dálniční sítě“. Tím ministr upozorňuje, jak se v posledních letech změnilo plánování dálnic. Loni dokončený strategický dokument SESTRA3 už nedoporučuje stavby podle očekávané intenzity dopravy, ale podle desítek detailních kritérií, mezi kterými je nejdůležitější, jestli je dálnice součástí „hlavní evropské sítě TEN-T“, jestli zajišťuje „propojení metropolí“ či podporuje „multimodální dopravu“. Vznikl tak žebříček, kde nejlepší hodnocení získala dálnice D11 spojující Trutnov s Polskem, případně D49 z Vizovic na slovenskou hranici. Tamní spojení dnes zajišťují okresky s provozem do dvou tisíc aut denně.
Ještě spornější je vyhlídka, jaký budou mít příhraniční úseky účel. České hranice dnes kříží čtyři dálniční přechody u Břeclavi, Bohumína, Petrovic na Ústecku a v Rozvadově. Po každém projíždí 15 až 20 tisíc vozidel denně, přitom přes polovinu tvoří kamiony, kterých každým rokem přibývá. Řidiči osobních aut před „koráby silnic“ uhýbají na okolní komunikace.
Pátým dálničním přechodem se má stát Dolní Dvořiště směrem do rakouského Lince. Výstavbu posledního úseku u Nažidel zahajoval v prvních dnech nového roku ministr Kupka a jihočeský hejtman Martin Kuba. „Nažidla máme asi všichni spojená s jednou z nejtragičtějších nehod v dějinách naší země, kde na místě v noci 8. března 2003 zemřelo sedmnáct lidí,“ vysvětlil hejtman, že investice zlepší bezpečnost. Už dnes ovšem na přechodu u Dolního Dvořiště zajišťují skoro polovinu provozu kamiony.
Nové dálnice tak zároveň pomáhají naplnění vyhlídky, že se Česko stane křižovatkou těžké nákladní dopravy.
Přispěje k tomu i zmíněná stavba u Trutnova, která se má rozjet také letos. Tím bude dokončena trasa ze sítě TEN-T spojující Polsko s Německem. „Řidič už v roce 2024 projede po S3 od moře z přístavu Štětín až k česko-polské hranici. Dál se nedostane,“ popisuje situaci zpráva ČT a za důvod uvádí fakt, že na úsek Trutnov-hranice ještě nevyjely stavební stroje. Perspektivu, že novou dálnici nebudou přednostně využívat výletníci, potvrzují místní starostové, kteří se obávají vlny kamionů, zvláště před dostavěním české části.
Strategie „dálnice pro kamiony“ na druhé straně bude fungovat jako stabilní zdroj státních příjmů – provozovatelé nákladní dopravy platí za využití tuzemské sítě nejvyšší poplatky.
