Komentář: Na Slovensku bude klid. Přichází druhý Ficův prezident

Komentář si také můžete poslechnout v audioverzi.

Slovensko si zvolilo nového prezidenta a nakonec to ani nebyl tak těsný souboj, jak se čekalo. Peter Pellegrini celou dobu sčítání vedl a poměrně rychle bylo jasné, že jej vítězství nemine.

Oslavovat tedy začal docela brzy, ale totéž do jisté míry platí i o Ivanu Korčokovi. V jeho volebním štábu sice zavládlo zklamání, na druhé straně ale bylo cítit i odhodlání.

Ano, volič rozhodl. Nyní se musíme ptát, kdo je Peter Pellegrini, proč vyhrál a co to znamená.

Peter Pellegrini byl nejdříve poslaneckým asistentem a potom poslancem za Směr. Byl ministrem školství, předsedou parlamentu a místopředsedou Směru. Byl také místopředsedou vlády pro investice a digitalizaci a po demisi Roberta Fica v roce 2018 byl i předsedou vlády. Po volbách v roce 2023 byl opět předsedou parlamentu a k tomu ještě předsedou Hlasu.

Je to velkolepý seznam, vždyť je mu teprve 48 let. Navzdory tomu si jako první slovenský politik bude moci zapsat do životopisu všechny tři nejvyšší politické funkce – před padesátkou!

Možnosti jsou dvě - buď je Pellegrini skutečně mimořádně talentovaný a dokáže řídit školství i digitalizaci a hodí se úplně na všechno, anebo ho prostě někdo jiný vždycky dosadí přesně do té funkce, kterou je zrovna potřeba obsadit. Druhá možnost je správně.

Dnes, v roce 2024, potřebovala vládní koalice obsadit funkci prezidenta.

Peter Pellegrini během kampaně otevřeně říkal, že v případě výhry bude maximálně spolupracovat s vládní koalicí. Slovensko totiž po letech chaosu potřebuje klid. Lidé potřebují klid. Vláda potřebuje klid na práci.

Vyhrál z několika důvodů. Účast ve druhém kole byla vyšší než v prvním, takže Pellegrinimu se podařilo mobilizovat voliče koalice, kteří v prvním kole nepřišli. A mobilizovat se mu je podařilo strachem - ze svého soupeře udělal kandidáta války (ačkoli prezident o vojácích a jejich vysílání kamkoli vůbec nerozhoduje).

Protikandidát Ivan Korčok byl vykreslen jako sociální netvor, po jeho zvolení hrozilo, že povalí vládu (a tedy se vrátí chaos), a mohl dokonce i za bombardování Bělehradu. A to je, jak jistě sami uznáte, v přímém rozporu s klidem, který Slovensko potřebuje.

Pellegrini zvítězil i díky tomu, že se k němu nakonec přiklonili maďarští voliči, a podpořila jej i fašistická Republika. Sice tvrdil, že chce být prezidentem lidí a ne influencerů, ale navzdory tomu jej podpořilo mnoho influencerů, například Rytmus, Zuzana Plačková nebo tenistka Dominika Cibulková.

Rozporů v Pellegriniho kampani bylo víc. Budoucí prezident má rád všechny výdobytky moderního světa, ale prezentoval se jako člověk z lidu. V jeho projevech se prakticky nepřetržitě opakovala slova jako pokora, srdce, cit.

O svém luxusním bytě na prestižní bratislavské adrese například mluvil jako o skromném bytečku (je přece člověk z lidu). A právě proto, že to je skromný byteček, tak musel využívat také vilu svého blízkého kolegy (který ji neuváděl v majetkovém přiznání). A létal také kolegovým soukromým letadlem (ale samozřejmě nevěděl, že to letadlo je jeho, rozumíte).

Pellegrini byl dlouho dvojkou Roberta Fica, ale když byl Fico politicky na dně, Pellegrini se osamostatnil a v roce 2020 založil stranu Hlas. Ta měla na rozdíl od stále radikálnějšího Směru představovat standardní evropskou sociálnědemokratickou stranu.

Jenže, řečeno hokejovým slovníkem, hráli jsme tak, jak jsme hráli, a dopadlo to tak, jak to dopadlo. Hlas chtěl vyhrát parlamentní volby, ale skončil v nich třetí. Jeho předseda Peter Pellegrini odchází do prezidentského úřadu. A jestli Robert Fico v něčem vyniká, tak je to kanibalizace vlastních koaličních partnerů.

To znamená, že Hlas končí. Ne hned, ale ve střednědobém horizontu určitě. V nějaké podobě opět splyne se Směrem, k Ficovi se vrátí někteří voliči. Určitě ne všichni, pro mnohé je opravdu příliš radikální. Ty bude moci zase někdo oslovit.

Otázka zní, co udělá Ivan Korčok. Jeho slova ještě během volební noci byla mimořádně ostrá: Pellegrinimu neodpustí, že z něj udělal kandidáta války. Všechna jeho vyjádření směřují k pokračování v politice, tedy zřejmě k založení nové středopravicové strany.

Pokusů o napodobení někdejšího úspěchu Slovenské demokratické a křesťanské unie pod vedením Mikuláše Dzurindy bylo v posledních letech několik a všechny neúspěšné. Naposledy se to například nepodařilo někdejšímu prezidentovi Andreji Kiskovi. Nicméně Ivan Korčok získal skoro milion a čtvrt hlasů a to není málo. Slovenskou politickou scénu nyní čekají poměrně zásadní posuny.

Nejdůležitější je ovšem otázka, co znamená zvolení Petera Pellegriniho prezidentem pro bezprostřední budoucnost. Tady je náznak: Během vítězného projevu vedle něj stál Robert Fico s bývalým dvojnásobným prezidentem (a Mečiarovou dvojkou) Ivanem Gašparovičem.

Gašparovič byl prezidentem i během vlády Roberta Fica a tehdy prohlásil, že je jakoby členem Směru. Totéž bude platit o Pellegrinim. Bude to prezident Roberta Fica, jenom tím horším způsobem.

Předvolební teze totiž zněla následovně: Pellegrini se musí stát prezidentem, aby lidé měli klid a vláda mohla nerušeně pracovat pro jejich dobro. Podařilo se: Koalice – nebo spíše Robert Fico – má v rukou celý stát, a tak lze v následujících letech očekávat dramatický posun v životní úrovni. Vyřeší se zdravotnictví i školství, zastaví se odliv mozků i korupce, dostaví se dálnice a přilákají se investice. Vždyť právě proto lidé volili nejdřív Fica v parlamentních a pak Pellegriniho v prezidentských volbách.

Jenže se to nestane. Zuzana Čaputová jako prezidentka blokovala, nebo přinejmenším zpomalovala aspoň ty nejbrutálnější snahy Ficovy vlády – například o ovládnutí tajné služby. Pellegrini to skoro jistě dělat nebude. Bude tím, čím byl i Ivan Gašparovič: Ficovým prezidentem. Místopředseda Směru Erik Tomáš už prohlásil, že tajnou službu považuje za hotovou věc.

Výsledkem Pellegriniho vítězství tedy nebude naplnění snu o sociálním státu. Ficova koalice kvalitu života na Slovensku nijak zásadně nezlepší, protože to není jejím cílem. Jejím cílem je ovládnutí Slovenska a zabezpečení vlastní beztrestnosti. Koalice obsadila všechny nejdůležitější funkce a většinu médií už mají v rukách spříznění velkopodnikatelé. A lidé budou mít ten klid, který chtěli a který jim Fico s Pellegrinim slibovali. Rušivé informace se k nim jednoduše nedostanou. Jen se rozhodně nebudou mít lépe.

Slovensko skoro určitě čeká legislativní smršť, která se pravděpodobně bude týkat veřejnoprávní televize a také nevládních organizací. Zastaví se řada trestních stíhání. Budou pokračovat útoky na novináře, které jsou běžné už dnes, jenom jejich intenzita naroste. Fico jen před pár dny otevřeně vyhrožoval i soudci Nejvyššího soudu.

Očekávejte mnoho fotografií v lidových krojích a s fujarami. Posuneme se, ale do minulosti. A minulost si budeme představovat tak, jak se nikdy nestala. Nominanti Slovenské národní strany mezitím zničí přírodu a lidé se nebudou mít lépe, jak si dnes představují. Ale budou mít klid.

Tak nějak bude vypadat funkční období prezidenta Petera Pellegriniho.