Článek
Slovensko má novou koalici. Tvoří ji Směr s Hlasem a Slovenskou národní stranou. Jejími součástmi jsou tedy Robert Fico i Peter Pellegrini, který od Fica odešel, když byl Směr na dně, a také předseda SNS Andrej Danko.
Ten se proslavil svými zcela nesrozumitelnými vyjádřeními neschopností dokončit myšlenku. Kromě toho prokazatelně zfalšoval svou rigorózní práci, nechal se povýšit do hodnosti kapitána, a když mu to média vytýkala, tak své kapitánské frčky před kamerami líbal.
Slovensko má po nové koalici také novou vládu. Dá se říct, že její složení celkem odpovídá výše uvedenému.
Problémy Andreje Danka
Když se Andrej Danko po volbách probudil, zjistil, že má problém.
Ve snaze probojovat se do parlamentu za každou cenu totiž na kandidátku SNS nabral mnoho různých představitelů dezinformační scény. Sám se do parlamentu skutečně dostal, ale spolu s ním také právě tito lidé, kteří nejsou členy SNS, ale jejich příznivci je do parlamentních křesel vykroužkovali.
Slovenská národní strana má tedy v parlamentu deset poslanců, ale kromě předsedy Danka není žádný z nich členem strany. V chemii bychom o nich mohli hovořit jako o volných radikálech. Možná právě proto se Danko rozhodl z některých z nich udělat ministry. Na Slovensku totiž máme takzvaný klouzavý mandát - takže když se poslanci stanou ministry, na poslanecké židle za ně nastoupí náhradníci. A tihle náhradníci už členy SNS jsou, takže Andrej Danko bude mít nad svým poslaneckým klubem o něco větší kontrolu.
Výsledkem této rozvahy je odborná havárie a lidská katastrofa. Slovenská národní strana totiž na post ministryně kultury nominovala Martinu Šimkovičovou a na ministra životního prostředí Rudolfa Huliaka.
Martina Šimkovičová je bývalá moderátorka televize Markíza, která během uprchlické krize uveřejňovala rasistické statusy, a proto ji z televize vyhodili. Následně se dostala do parlamentu za hnutí Jsme rodina Borise Kollára. I na tohle poměrně radikální populistické hnutí však byla až příliš radikální, a tak ji z poslaneckého klubu vyloučili.
V parlamentu potom dále působila jako nezařazená poslankyně a posléze zakotvila v TV Slovan. Pozor, to bohužel není klubová televize Slovanu Bratislava, ale kanál šířící ruskou propagandu. Hosty její relace byli povětšinou fašisti, občas představitelé Směru. Ale hlavně ti fašisti.
Chránit přírodu, věšet ochranáře
Nic v životopisu Martiny Šimkovičové nenasvědčuje tomu, že by měla být, nebo byť i jen mohla být ministryní kultury. Šíří ruskou propagandu, netají se svými rasistickými názory ani odporem k tomu, co běžně považujeme za kulturu.
Pořád to ale není nic proti Rudolfu Huliakovi, kandidátovi SNS na ministra životního prostředí.
Rudolf Huliak je starosta Očové, což je poměrně specifická obec na středním Slovensku. Kromě toho je myslivec a tvrdí, že Slovensko by se mělo vrátit ke své agrárně-lesnické podstatě. Zrušil by DPH, vystoupil by z EU i z NATO.
Je přesvědčený, že celá klimatická krize je nesmysl a jediný rozdíl spočívá v tom, že dřív se měřila teplota ve stínu, ale teď se měří na slunci. Tvrdí, že cílem klimatické politiky je připravit lidi o auta a že nejvíc oxidu uhličitého produkují „používáním otvorů“ členové LGBTI+ komunity. A bojuje proti 5G sítím.
Rudolf Huliak by měl ve své funkci chránit životní prostředí, ale ochranáře upřímně nenávidí. Jednoho z nich označil (z těch publikovatelných výrazů) za „špínu“ a „smrada“ a barvitě popisoval své představy o jeho oběšení. Důvodem bylo, že dotyčný ochranář vypracoval studii o počtu medvědů, která se Huliakovi nelíbila.
No a aby toho nebylo málo – Huliak se před časem vyjádřil, že by rád hned po volbách letěl do Moskvy a velmi pěkně by se tam omluvil za ty blázny, co rozpoutali konflikt na Ukrajině. Samozřejmě tím nemyslel Rusy.
Více zajímavých jmen
Prezidentka Zuzana Čaputová už oznámila, že Huliaka nejmenuje, protože je to – parafrázujeme – prostě nesmysl a urážka funkce. Andrej Danko však na jeho jmenování trvá.
Chvíli se teď budeme přetahovat o to, jestli myslivec, který by věšel ochránce přírody, má být ministrem životního prostředí. Robert Fico bude Zuzaně Čaputové chvíli nadávat a potom to nějak dopadne.
Mezitím se do vlády propašují i další skvostná jména. Ministrem obrany má být Robert Kaliňák, který během svého dlouholetého působení na ministerstvu vnitra nasbíral nekonečné množství skandálů od posílání výbušnin do Dublinu až po únos vietnamského občana.
Ministrem dopravy bude Jožo Ráž, a jestli vám je toto jméno povědomé, tak to je syn Joža Ráže. Jeho jediná kvalifikace na ministerský post spočívá v tom, že s Kaliňákem jezdí na motorce. Kdysi dávno, po vraždě Jána Kuciaka a Martiny Kušnírové, měl Ráž mladší nahradit Kaliňáka v křesle ministra vnitra. Tehdejší prezident Andrej Kiska ho odmítl jmenovat. A teď jsou oba zpět v plné síle.
A třeba ministrem zahraničních věcí bude místopředseda Směru Juraj Blanár, který sice nemá s diplomacií žádné zkušenosti, ale zase je loajální. Slovenská diplomatická škola má poměrně dobré jméno a velmi slušné kádry. Ale Fico chce někoho, kdo, podle jeho vlastních slov, trochu rozčeří vodu.
Už ani minimum
Takže ministryní kultury bude Martina Šimkovičová, která kulturu nemá ani v osobnostní výbavě. Ministrem životního prostředí bude (možná) člověk, který fantazíruje o věšení lidí jen proto, že spočítali medvědy a jemu se nelíbily výsledky. Ministrem obrany bude Robert Kaliňák a ministrem dopravy Jožo Ráž, syn Joža Ráže.
Zároveň se mluví o tom, že Peter Pellegrini by mohl příští rok kandidovat na prezidenta a předběžné průzkumy mu v takovém případě dávají velkou šanci na výhru. Směr a jeho klon Hlas by tak měli za několik měsíců pod kontrolou celou zemi.
Říká se, že Robert Fico chce radikální řez udělat rychle, aby se pak mohl soustředit na „klidné vládnutí“. Ostatně přesně k tomu mu jeho voliči dali mandát. Dělá jen to, co sliboval. Navzdory tomu je tu ale jeden zásadní rozdíl proti minulosti.
Kdysi platilo, že ministr musí mít kvalifikaci. Pak už to nebyla pravda, ale platilo, že když už kvalifikaci náhodou nemá, tak by aspoň neměl být úplně otevřenou urážkou vkusu. Existovala i jistá nepsaná pravidla – například by neměl být osobnostním protikladem funkce, kterou má vykonávat, že by neměl být rasista a že by neměl chtít nikoho věšet.
Jinými slovy donedávna platilo, že ministr má být po civilizační stránce plnohodnotným členem lidské společnosti. Byla to úplně základní a všem srozumitelná pravidla, takříkajíc lidské minimum. A byla to i pěkná pravidla. V téhle vládě však neplatí.
O tom, co se bude na Slovensku dít dál, vás budu informovat. Zatím můžeme říci, že ministrem může být úplně kdokoli. A vlastně čím horší, tím lepší. Tak začíná čtvrtá vláda Roberta Fica.
