Článek
Komentář si také můžete poslechnout v audioverzi.
Nominace Pavla Tuleji na post ministra pro vědu a výzkum se zdála být od TOP 09 ne úplně povedeným vtipem. A tak je velmi dobře, že v pátek odpoledne skončil dřív, než mohl doopravdy začít.
Ministr pro vědu a výzkum není silová funkce, nemá definované pravomoci, díky kterým by nad vysokými školami, Akademií věd či dalšími institucemi držel bič. Jeho pozice pramení z respektu, který si mezi akademiky vybuduje. Z těchto důvodů se dnes už bývalý kandidát na tuto funkci Tuleja nikdy nemohl stát dobrým ministrem. To bylo zřejmé.
Kauza hned několika predátorských článků docenta ekonomie Tuleji je něco, nad čím opravdu nejde mávnout rukou a říct „jejda“. V první řadě to ukazuje na ryzí amatérismus kohokoliv, kdo měl za úkol prověřit, jestli je Pavel Tuleja tím správným kandidátem na post ministra pro vědu a výzkum.
Postup takového člověka by měl být v případě konkrétně tohoto postu přinejmenším následující:
1) Zjistit, jestli budoucí ministr neopsal něco ve své diplomové, disertační či jiné práci.
2) Zjistit, jestli budoucí ministr nemá jakýkoliv problém z doby vedení univerzity.
3) Zjistit, jestli budoucí ministr nepublikoval v predátorských časopisech.
Bohužel ani tuto nejzákladnější práci si poradci TOP 09 s prověřením nového ministra pro vědu očividně nedali, což i celkem výstižně charakterizuje vnímanou důležitost tohoto postu. Až směšně to připomíná zpackanou práci při výběru ministrů v minulé vládě, třeba Taťánu Malou a její diplomovou práci nebo Petra Arenbergera a jeho nemovitosti. Ti si ale oproti Pavlu Tulejovi aspoň mohli užít svou kratinkou ministerskou chvíli slávy.
Ano, topka i sám Tuleja se sice zpočátku snažili opakovat onu klasickou frázi, že je to vlastně malichernost a o nic nejde (mimochodem, stejně na to reagovali i zmínění Arenberger a Malá), ale publikace v predátorských časopisech je pro pověst akademika skutečně velký vědecký problém.
Tady je potřeba si udělat krátkou vysvětlivku pro každého, kdo si stále není v záplavě informací o této kauze jistý, co je to ten predátorský časopis. Věda vychází z principu publikace co největšího počtu odborných článků – díky tomu se pozná, že vykonáváte svoji práci a přinášíte výsledky. Odborný časopis by měl zajistit nezávislé posouzení vašeho výtvoru a hodnocení, zda je váš článek přínosem vědě.
Zdánlivě dobrých výsledků lze ale dosáhnout rychleji, pokud tento proces obejdete a svůj (libovolně špatný) článek odevzdáte do predátorského časopisu, kterému zaplatíte za jeho publikaci. A protože názvy takových žurnálů zní často důvěryhodně, můžete si je uvést do seznamu publikací a čerpat z toho výhody, třeba se kariérně posouvat k vyššímu titulu.
Abychom byli fér, Tuleja argumentoval tím, že články do zmíněných časopisů posílala jeho doktorandka a on „si nepohlídal“, kde se ony články publikovaly. I kdyby to všechno ale byla pravda (nutno dodat, že by to byl velmi nestandardní postup), znamenalo by to, že Tuleja nedokázal uřídit ani vědeckou činnost jedné doktorandky. Kdyby měl takový člověk řídit českou vědu, opravdu by se to nedalo brát vážně.
Mimochodem, není to první případ vysoce postaveného akademika s predátorským škraloupem. Třeba před sedmi lety protestovaly stovky akademiků proti jmenování tehdy nově zvolené děkanky Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Alice Němcové Tejkalové. Ta se ovšem i přes protesty děkankou stala.
Je tak vlastně celkem štěstí, že Pavel Tuleja tlak neustál a ministrem pro vědu nebude. Smutné je ale rozhodně to, že se celá věc dostala na světlo až v době, kdy se Tuleja stal kandidátem na ministra. Tedy že rektorem jedné z těch prestižnějších českých univerzit mohl být dlouhé roky člověk, který si svou vědeckou kariéru vybudoval zkratkami – ať už vědomým podvodem, nebo očividnou nedbalostí.
Možná to aspoň bude první impuls k pročištění vědeckého prostoru od podobných praktik. Nebo se Tuleja vrátí na své místo prorektora a bude se tvářit, že se to celé vlastně nikdy nestalo a my si na problém predátorských časopisů vzpomeneme zase až při nominaci dalšího ministra pro vědu.
Drobná rada pro TOP 09: Možná bych tentokrát pro jistotu zkusil navrhnout někoho, kdo nenapsal vůbec nic.
Vážení čtenáři, pokud máte zájem o články z rubriky Názory a analýzy, můžete zde kliknout na tlačítko „Sledovat“ a budeme vám posílat upozornění na všechny nové články do e-mailu. Děkujeme, že nás čtete.
