Článek
„Vím o dvou velmi vážných zájemcích. Do výběrového řízení mohou vstoupit ještě další potenciální investoři,“ oznámil počátkem týdne ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka, když se ho ptali, co se stane s hutí Liberty Ostrava, kterou její majitel Sandžív Gupta poslal před týdnem do insolvence včetně jejích miliardových dluhů. Jurečkův optimismus ale nepřesvědčil šéfa odborové centrály ČMKOS Josefa Středulu. „Cesta do pekla pořád pokračuje,“ obává se odborový předák.
Středulova skepse vychází z aktuální situace. Gupta sice poslal Liberty do insolvence, zároveň však požádal o tzv. reorganizaci. Při ní může očistit hutě od nejztrátovějších provozů a zbytek někomu prodat. Případní zájemci ovšem nemají důvod platit Guptovi, protože stát by jim rád předal hutě i s jejich zaměstnanci zadarmo. Musí však počkat pár týdnů nebo měsíců, až insolvenční soud žádost o reorganizaci odmítne a vyhlásí konkurz, případně ještě déle, až se reorganizace nezdaří.
Cestu ostravské huti Liberty, dříve známou jako Nová huť, a ještě dříve jako Nová huť Klementa Gottwalda (NHKG), ovšem provázejí nešťastná rozhodnutí úřadů už od chvíle, kdy vláda Vladimíra Špidly (2002–2004) ukončila dlouhá léta marného hledaní nového majitele tím, že huť za pouhých 260 milionů korun prodala firmě největšího světového oceláře Lakšmí Mittala. Indický miliardář byl spokojen, české hutníky označoval za „nejlepší na světě“, jasné nebe se však začalo zatahovat v časech vlády Bohuslava Sobotky (2013–17). Mittal ji podle svědectví jednoho z ministrů oslovil s požadavkem, ať sežene od Evropské komise částku v řádech miliard eur, aby mohl huť modernizovat pro výrobu speciálních ocelí. Nic z toho nebylo, protože ministři dali vyšší prioritu plánu na dolování lithia v Krušných horách.
Mittal však nemluvil do větru a v roce 2019 Novou huť (tehdy ArcelorMittal) prodal. Ministři z vlády Andreje Babiše (2017–2021) se od první chvíle báli toho, že nový indický investor Gupta koupí hutě na dluh, a podali rozpor k evropskému antimonopolnímu úřadu. Komisařka Margrethe Vestagerová skutečně smlouvu mezi Mittalem a Guptou nejdříve zrušila. Gupta však navrhl kompromis. Podle někoho koupí jenom samotné hutě a související teplárnu si nechá Mittal. „S tím už Evropská komise souhlasila,“ popisuje neúspěch své intervence tehdejší ministr průmyslu Karel Havlíček. Nešťastným zásahem veřejných institucí tak vznikl hutní konglomerát, který neměl velkou šanci přežít první velkou krizi.
Podle zástupců odborů také Gupta od začátku počítal s tím, že mu pomohou státní dotace. Tato pomoc od státu se stala nutností v letech 2021–2022. Evropský parlament schválil Green Deal, podle kterého bude možné v Evropě vyrábět pouze „zelenou ocel“, tedy bez emisí oxidu uhličitého, zároveň se ocelářské impérium Liberty propadlo do dluhů a nedokázalo ani platit Mittalově teplárně za dodávky energií. Teplárna přestala koncem minulého roku energie dodávat a Gupta požádal soud o ochranu před věřiteli.
Přinejmenším zpočátku si věděl rady. Pomohla mu novela insolvenčního zákona z dílny ministra spravedlnosti Pavla Blažka, která platí od září 2023. Umožňuje tzv. předběžnou restrukturalizaci, při níž dlužník nemusí vyhlašovat insolvenci, přesto získá ochranu soudu, aby měl čas sehnat potřebné peníze.
Nešlo o předem ztracený pokus. Liberty mohla teoreticky od úřadů žádat až 30 miliard korun na transformaci v rámci Green Dealu – stejnou částku od státu podle Hospodářských novin očekává ředitel konkurenčních Třineckých železáren Roman Heide. Potíž však byla v tom, že Gupta mezitím ztratil důvěru vládních úředníků. Proto mu ministr životního prostředí Petr Hladík dosud neposlal roční příděl emisních povolenek, jejichž cena měla dosáhnout až 5,8 miliardy. Právě to bylo podle oficiálního prohlášení Liberty Steel Group důvodem, proč preventivní restrukturalizace, která prý jinak měla dobrou šanci na úspěch, jenom prodloužila agonii o půl roku. Sám Gupta s médii nekomunikuje a blíže neúspěch nevysvětlil.
Další díl pekelné jízdy nyní začíná tím, že Liberty v polovině června insolvenci skutečně vyhlásila a zároveň přestala vyplácet mzdy. Prozatím přebírá náklady daňový poplatník.
Není tu těžké být generálem po bitvě. Kabinety zdejších premiérů od Špidly přes Sobotku a Babiše až k Fialovi na jedné straně příliš spoléhaly na indické miliardáře, ochotné investovat jen s miliardovou podporou státu, na straně druhé jim podporu nikdy neposkytly. Provoz hutě Liberty se pomalu měnil na sociální projekt, který měl zachránit práci pro pět tisíc hutníků a který mohl právě proto dlouho spoléhat na blahovůli úřadů.
Dosud nikdo nepřipustil, že se ocel v Ostravě už nikdy vyrábět nebude. „Obnovit výrobu ale může jenom investor, který přijde s šesti nebo osmi miliardami korun,“ upozorňuje předseda Středula na nutnou podmínku. Bez jejího splnění se uzavře dlouhá historie, která začala roku 1828, když o výstavbě první vysoké pece rozhodl habsburský arcivévoda Rudolf Jan.
Podívejte se na snímky z Liberty Ostrava z roku 2021:
