Článek
Komentář si také můžete poslechnout v audioverzi.
Je skoro neuvěřitelné, že ve chvíli, kdy vzniká tento text, tedy ve středu ráno, je Jan Krkoška stále ještě hejtmanem Moravskoslezského kraje reprezentujícím hnutí ANO na nejvyšší regionální úrovni.
Uplynulo přitom už víc než 24 hodin od chvíle, kdy regionální Deník přinesl zprávu, že Krkoška má tento týden stanout před soudem kvůli obžalobě z účasti na organizované zločinecké skupině. Předmětem činnosti této skupiny nebylo nic menšího než uplácení českých lékařů a jejich „odměňování“ podle množství předepsaných léků. Konkrétně léků od firmy, kterou v příslušné době zastupoval právě Krkoška.
Je vysoce pravděpodobné, že se Krkoška podzimních krajských voleb v roli hejtmana nedočká. Stejně jako se dá čekat, že nepovede „protikorupční hnutí“ Andreje Babiše jako moravskoslezský lídr, s čímž se původně počítalo, když byl z hnutí odejit pro nedostatek loajality někdejší hejtman a lídr Ivo Vondrák. Na to je pan Krkoška v kauze rozsáhlé korupce ve zdravotnictví, která se v různých větvích táhne dlouhá léta, příliš silně angažován.
Může se samozřejmě stát, že soud konstatuje Krkoškovu nevinu a trestněprávně se kauza moravskoslezskému hejtmanovi vyhne. Pravdou ale je, že během posledních let, v nichž kauza probíhá, už se desítky lékařů přiznaly k přijímání úplatků, přistoupily na peněžité tresty, někteří přijali dohodu o vině a trestu a dva manažeři firem, v nichž působil i Krkoška, už dostali od soudu podmínky. Krkoška navíc působil na pozici regionálního manažera, z níž řídil zástupce, kteří lékařům za předepisování těch „správných“ léků úplatky nabízeli. Na to, aby byl moravskoslezský hejtman pro „protikorupční hnutí“ toxickým kandidátem nesoucím obří reputační riziko, to úplně stačí.
Navíc je tu „Morální kodex reprezentanta politického hnutí ANO 2011“, v němž se píše, že „reprezentant, proti němuž je podána obžaloba pro úmyslný trestný čin nebo nedbalostní trestný čin spáchaný v souvislosti a ve spojení s výkonem veřejné funkce, neprodleně rezignuje na volený mandát, na svou funkci ve hnutí a na členství ve hnutí“. Už víme, že se tento kodex nevztahuje na předsedu hnutí ANO, zejména pokud jím je Andrej Babiš. Ale že by jej mohli takto okatě ignorovat i vysoce postavení regionální zástupci nejsilnější opoziční strany? To by bylo dost překvapivé.
Fascinující na celé kauze je, že se Krkoškovi podařilo tuhle reputační kouli na noze před svými spolustraníky několik let tajit. S tím, že má tři roky na krku obžalobu a má stanout před soudem kvůli korupci, se svým stranickým nadřízeným laskavě svěřil až před pár týdny, zřejmě ve chvíli, kdy byl jasný termín soudního jednání. Stejně zajímavé také je, že vrcholní představitelé „protikorupčního hnutí“ s touto informací tři týdny zhola nic neudělali a navenek předstírali, že neexistuje, dokud si nadcházejícího soudu nevšimla média.
Předtím Krkoška s obžalobou na krku na krajském úřadě léta spokojeně náměstkoval. V roce 2020 se pral o hlasy voličů v krajských volbách jako trojka hnutí ANO, sice ještě bez žaloby, ale s policejním vyšetřováním za zády, aniž by měl nutkání o tom někoho, nedejbože třeba přímo voliče, informovat.
Krkoškova kauza je stará 12 let a táhne se tak dlouho, protože jde o opravdu rozsáhlý korupční případ, v němž na začátku figurovalo přes 200 podezřelých a který byl postupně rozdělen na více „větví“. Takže ano, Krkoška může mít dojem, že se na něj s možností hájit se před soudem dostalo poněkud pozdě, a to ještě jak na potvoru zrovna ve chvíli, kdy jeho krajská kariéra mohla po odchodu Ivo Vondráka zamířit k novým výšinám.
Kromě ostudy pro hnutí ANO ale kauza moravskoslezského hejtmana užitečně poukazuje na systémový problém, jímž je korupce ve zdravotnictví probíhající mezi některými lékaři a farmaceutickými firmami. To je problém starý celé dekády. Ať už jde o neomalené roznášení obálek s hotovostí, které figuruje v této kauze, anebo o sofistikovanější techniky proplácení dovolených vydávaných za účast lékaře na odborných kongresech, jde o problém, který se zdravotnictvím táhne dlouho a zdaleka nejen v Česku.
V roce 2012 zaplatila obří farmaceutická firma Pfizer, proslavená nejprve viagrou a poté proticovidovou vakcínou, 60 milionů dolarů na mimosoudním vyrovnání, aby se američtí vyšetřovatelé nezabývali jejími korupčními praktikami v mnoha zemích včetně Česka z prvních let nového milénia. Jak uvedly Hospodářské noviny, firma tehdy platila lékařům dovolené a další prebendy, čímž pomáhala svému dynamickému růstu na místních trzích.
V reakci na další kauzy napsal v roce 2012 komentář do odborného časopisu Medical Tribune dnešní prezident stomatologické komory Roman Šmucler. Cituje zde americké studie, které vliv kongresové turistiky na předepisování léků jednotlivými lékaři mapovaly už na konci 80. let minulého století. V roce 2008 hýbala Českem kauza firmy Actavis, která zvala lékaře na falešný kongres konaný sice bez přednášek, zato v těsné blízkosti vybraných egyptských pláží.
Na začátku letošního roku vydal Sociologický ústav Akademie věd studii o korupci, podle níž se s potenciálně korupčními pozvánkami na kongresy a jiné akce setkalo přímo nebo nepřímo 40 procent lékařů.
Zatímco moravskoslezský hejtman Jan Krkoška je s největší pravděpodobností politicky mrtvý muž, systém, jejž (podle svých slov z policejní výpovědi nevědomky) pomáhal pěstovat a udržovat, žije přes řadu snah o kultivaci prostředí dál.
