Hlavní obsah

Komentář: Firemní školka není žádný benefit, zachraňuje neschopný stát

Foto: Shutterstock.com

„Za kratší konec tahají skupiny obyvatel, které žádné lobbisty nemají. V tomhle případě třeba rodiče s dětmi.“ Ilustrační snímek.

Stát dlouhodobě selhává v zajištění míst ve školkách. Když za něj tuto službu supluje někdo jiný, tak má tu drzost ji ještě zdanit? Naprosté chucpe.

Článek

Ve vládním úsporném balíčku je skrytý háček. Pětikoalice se rozhodla od Nového roku rodičům zdanit firemní školky, protože prý jde o zaměstnanecký benefit.

A je to poctivá politická komedie, jak ji máme rádi. Rodiče nic netuší, protože jim to politici jaksi opomněli sdělit. Firmy nic netuší, protože Ministerstvo financí teprve pár dní před zavedením vymýšlí, jak se to celé vlastně bude počítat. A někteří politici také nic netuší, ačkoli pro vládní balíček sami zvedli ruce.

Části vládních poslanců se novinka nelíbí a není vyloučeno, že ji budou chtít na poslední chvíli nějak řešit.

Nejasnosti kolem zdanění školek jsou bolestnou ukázkou toho, jak nesystémový a zmatený je celý konsolidační balíček. ODS spolu s ANO jednoduše, jedním tahem, škrtla superhrubou mzdu a s ní 100 miliard korun. Jen proto, aby se teď koalice složitým a komplikovaným balíkem, ve kterém se nevyzná ani ona sama, snažila čísla zase vrátit zpátky.

Že se v takovém tlustopise, složitě dohadovaném do poslední chvíle mezi pěti stranami, objeví řada paskvilů, bylo předem jasné. Vzpomeňme například na etudu, kdy kvůli různým sazbám DPH na potraviny a nápoje úředníci na Ministerstvu financí řešili, jak danit kávu (nápoj) s mlékem (potravina).

Výhodu v téhle legislativní džungli mají velké lobbistické skupiny, které si dokážou poslanecké nápady ohlídat. A buď včas upozornit na problémy, nebo svoji agendu z balíčku rovnou vyškrtnout. (Zdravíme vinaře.)

Za kratší konec tahají skupiny obyvatel, které žádné lobbisty nemají. V tomhle případě třeba rodiče s dětmi.

Jejich lobbistickou skupinou by přitom měli být sami vládní politici. Tedy pokud by se drželi vlastních programových priorit. Kolikrát jste od nich slyšeli vzletná slova o tom, jak musíme podporovat slaďování práce a péče? O tom, jak rodiny musí mít na výběr? Jak musí být předškolní péče dostupná?

Takto vypadají sliby v praxi. Evidentně se nenašel nikdo, kdo by si řekl: Rodiče s dětmi jsou jedna z našich priorit, pojďme udělat komplexní posouzení, jak na ně balíček dopadne. Nebyl nikdo, kdo by řekl: Pojďme udělat pracovní skupinu, hromadu analýz a rok debatovat o tom, jak nikoho nepoškodit.

Aby nedošlo k mýlce – vláda neškrtá žádnou podporu, neruší žádnou slevu na dani. Opravdu zavádí daň za „benefit firemní školky“.

Jenže firemní školka není žádný benefit. Je to základní podmínka nezbytná pro to, aby rodiče mohli chodit do práce a platit daně. A tuhle základní podmínku měl zajistit stát ve státních školkách. 

V tom ale dlouhodobě selhává. A když za něj tuto službu supluje někdo jiný, tak má tu drzost ji ještě zdanit? Naprosté chucpe.

Vláda ani neví, kolik taková změna do rozpočtu přinese. Ani to vědět nemůže, když Ministerstvo financí doteď netuší, jak se přesně daň bude určovat. I při optimistickém scénáři to ale budou pro rozpočet nevýznamné drobné. Politická cena za takové rozhodnutí však bude vysoká.

Doporučované