Článek
Svět nebankovních úvěrů už sice není tak temný, jako býval třeba před deseti, patnácti lety. Ale i po zpřísnění regulace a dohledu centrální banky jsou v něm pořád zákoutí, kde se pravidla moc neřeší a jedná se takříkajíc bez rukavic. V těchto koutech si lidé shánějí peníze za podmínek a na věci, které by stěží prošly přes přísné mustry úvěrových oddělení nejen bank, ale i těch usedlejších poskytovatelů nebankovních půjček.
Dlužníci – finančně nezřídka málo gramotní – tu sázejí buď na finanční zázrak, který jim umožní záměrně nevýhodnou (protože vysoce rizikovou) půjčku splatit, anebo na případnou ochranu některého z insolvenčních nástrojů. Věřitelé naopak píšou smlouvy tak, aby v případě neschopnosti splácet mohli okamžitě šlápnout dlužníkovi na krk a obrat jej o první poslední – nezřídka je právě tento scénář tím, který poskytovatel při sjednávání úvěru a sepisování smluv tiše preferuje.
Institut klinické a experimentální medicíny je špičkové výzkumné a vzdělávací zdravotnické pracoviště. Jde o přímo řízenou organizaci spadající pod bezprostřední kontrolu Ministerstva zdravotnictví. Hospodaří s pěti miliardami korun z veřejných peněz, v roce 2021 dosáhlo zisku přes 270 milionů korun. Lesk IKEM přesahuje hranice České republiky, nad mnoha operacemi, které jsou zdejší lékaři schopni provést, zůstává laikovi rozum stát. Má-li české zdravotnicví nějakou výkladní skříň, v níž by mělo vystavit to nejlepší, co může v medicíně nabídnout, pak v ní IKEM nemůže chybět.
Nyní nastala situace, v níž se oba tyto světy setkaly, a to dokonce přímo v osobě ředitele IKEM Michala Stiborka. Ten, jak podrobně popsaly Seznam Zprávy, si k ředitelské výplatě z veřejných peněz přivydělával zcela vědomým protáčením desítek milionů (neznámého původu) právě v nejtemnějších koutech byznysu s nebankovními půjčkami.
Přímé napojení šéfa elitní „státní“ nemocnice na nejtvrdší formu byznysu s nebankovními úvěry je samo o sobě zcela nepřijatelné. Představuje pro slovutnou instituci velké reputační riziko. Navíc Stiborkův byznys se zřejmě odehrával za hranicí pravidel, bez povinné licence České národní banky. Tu musí mít každý, kdo chce podnikat v oblasti úvěrů pro fyzické osoby – a těm se Stiborkova firma věnovala, ač se to nepříliš zdatně snažila maskovat jako podnikatelské půjčky.
Nejde ale ani tak o to, jestli Stiborek se svými společníky skutečně přímo porušili zákon. I kdyby se jim podařilo svůj byznys udržet na té správné straně pravidel, nemůže si šéf IKEM takový přivýdělek dovolit. Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek Stiborka hájí právě tím, že není jasné porušení zákona, byť připouští: „Kdybychom se bavili o morální stránce, o etice, tak mě to nesmírně mrzí.“ Jenže právě o těchto stránkách je v případě vedení takto elitní instituce zcela nutné se bavit.
To platí i přesto, že Stiborkovy výsledky v čele IKEM nejsou vůbec špatné. Nemocnice hospodaří dobře a zvládá i investovat. Na titulní straně výroční zprávy za rok 2021 je hrdě zobrazen poměrně neestetický stavební ruch v areálu v pražské Krči.
Dokud se pochybnosti nad Stiborkovým působením omezovaly jen na sporné manažerské a komunikační metody, bylo i ze strany ministra Válka možné argumentovat právě ředitelovými dobrými výsledky. Nebo tím, že napětí a občasné konflikty mezi lékaři, přednosty a primáři klinik na jedné a managementem na druhé straně nejsou v nemocnicích nic neobvyklého.
Jenže provalení Stiborkova úvěrového byznysu je překročením červené čáry. Tady už Válkovi žádné karty v rukách nezbývají. Každý den navíc, který Stiborek v čele IKEM stráví, nemocnici poškozuje.
Věc má nepochybně více rovin. V IKEM jako vysoce prestižní a bohaté instituci probíhá téměř permanentní mocenský boj. Navíc jde o instituci přímo řízenou Ministerstvem zdravotnictví. To znamená, že o bytí a nebytí jejího ředitele může ministr rozhodovat bez jakýchkoli omezení prostým škrtem pera. Takže tyto boje mají také své politické pozadí.
To se dnes promítá do zatím jen doutnajícího konfliktu mezi premiérem Petrem Fialou a ministrem Válkem.
Premiér označoval situaci v IKEM za vážnou, už když došlo ke zmíněným třenicím mezi ředitelem a několika špičkovými lékaři – včetně Jiřího Froňka, který byl v té době zároveň Stiborkovým soupeřem ve výběrovém řízení, v němž Stiborek obhajoval post šéfa IKEM. Senátoři za ODS tehdy mluvili o selhání ředitele a zcela zjevně se stavěli na stranu lékařů. Vlastimil Válek však Stiborka podržel a Stiborek výběrové řízení před komisí následně přesvědčivě vyhrál poměrem hlasů 12:3.
Nyní pálí premiér na ředitele IKEM znovu („zjištění jsou závažná, cílem musí být co nejrychlejší vyjasnění situace“) a dá se očekávat i následná palebná podpora ze strany dalších členů ODS. Kuloárové informace mluví o tom, že premiérův okruh by rád viděl v čele IKEM přednostu tamní Kliniky kardiovaskulární chirurgie Ivana Netuku, který je zároveň Fialovým poradcem.
Tentokrát je ale premiérova munice mnohem, mnohem silnější. A Válkova snaha udržet Stiborka ve funkci už dnes působí spíše zoufale – včetně nepravdivých tvrzení o „jedněch z nejpřísnějších prověrek NBÚ“.
Je vcelku pochopitelné, že si Válek chce udržet mocenskou autonomii a nechce si nechat diktovat ředitele „svých“ nemocnic od konkurenční politické strany. Pokud chce ale tento boj dál vést, musí opustit ztracenou kótu a najít si do příštích střetů jiného koně. Obhajobou Stiborka už Válek jenom plýtvá vlastní energií i důvěryhodností důležité instituce.
