Článek
Když dva lidé říkají pravý opak, nutně to neznamená, že sledují opačný cíl. To se prokázalo ve středu při schvalování rozpočtu na rok 2024, když se do sebe pustili premiér Petr Fiala (ODS) a jeho předchůdce Andrej Babiš (ANO).
Přestřelka arcinepřátel zarámovala celou diskuzi. Nejdříve Fiala oznámil, že schodek v rozpočtu se sníží už potřetí v řadě, tentokrát na 252 miliard korun. Nikdo však trpět nebude, protože „naše opatření kombinují ten nejlepší možný scénář se sociálně citlivým přístupem“. V celé zemi „není nikdo jiný, kdo by se o něco podobného mohl pokusit“.
Premiér nezapomněl ani shodit svého soupeře. Od Babišovy vlády prý převzal rozpočet v zoufalém stavu a „hospodaření státu bylo naprosto neudržitelné“.
Babiš reagoval podle očekávání. „To je první lež, že nepřevzali finance v dobrém stavu. My jsme vám předali naši zemi v excelentním stavu!“ polemizoval. Naopak prý současná vláda a její rozpočet „tuhle zemi totálně ničí“. „V celé Evropě jsme dneska nejhorší, jsme v recesi, máme největší pokles reálných mezd. Nelze se tomu ani divit, když tady pan premiér ekonomice samozřejmě nerozumí, protože je politolog,“ zpochybnil Babiš na oplátku kompetenci svého protivníka.
Oba rivalové našli v dokumentaci k rozpočtu řadu argumentů. Babiš se odvolával hlavně na čísla o státním dluhu, která šla dolů, když byl ministrem financí a premiérem. „Pak přišel covid,“ omluvil poslední dva roky své vlády, v nichž dluh naopak explodoval. Proti tomu jsou výsledky premiérů za ODS mnohem horší, protože dluh rostl v průběhu celého období Topolánkovy, Nečasovy a teď i Fialovy vlády.
Naopak Fiala argumentuje rozpočtovým schodkem. Časová řada takzvaného „strukturálního“ deficitu, tedy schodku očištěného od vlivu ekonomického cyklu a jednorázových výdajů, totiž ukazuje, že během vlády premiérů ODS stát svou závislost na půjčkách průběžně snižoval – a platí to i pro období Petra Fialy. Naopak v časech premiéra Babiše strukturální schodek rostl, a to dokonce i v časech před covidem.
Bývalý a současný premiér se přesto v jednom ohledu shodli. „My jsme si stanovili čtyři prioritní oblasti, které považujeme za důležité. Proto investujeme do dopravní infrastruktury, do energetiky, do obrany a bezpečnosti a do školství a výzkumu,“ uvedl Fiala. Mezi prioritami překvapivě nezmínil penzijní systém, kde výdaje za tři roky vyrostou o 175 miliard korun, zatímco náhradový poměr důchodů k hrubé mzdě se drží na 45 procentech, o pět procent výš než za Babiše. Fiala se omezil na výrok „není pravda, že se naše opatření dotknou penzistů“ a připomínku, že od ledna se důchody zvyšují o 360 korun.
Kritiky se sice dočkal, ovšem Babiš pouze uvedl, že se premiér chlubí cizím peřím, protože investice do dálnic, energetiky a školství začal on sám zvyšovat už dávno. A současný premiér tento nárůst jen zpomalil. To platí i pro valorizaci důchodů.
Také Babiš měl mezi prioritami splnění slibu Severoatlantické alianci, že výdaje na armádu dosáhnou dvou procent ekonomického výkonu země, a skutečně každý rok přidával desetinku procentního bodu. K tomu se ovšem v debatě nepřihlásil, naopak Fialovi doporučil, aby místo výdajů na zbrojení „nechal nějaké peníze i pro naše lidi“.
Rozdíly v rozpočtové politice pravicových vlád pod vedením ODS i levicově-populistických kabinetů se vlastně hledají dost těžko. Také z toho důvodu strukturální schodek od nástupu Fialovy vlády v roce 2021 do roku 2024 klesá pomalu, podle Ministerstva financí jen o 1,3 procentního bodu vůči HDP. Během tří let vlády Petra Nečase se snížil o 3,9 procentního bodu.
Zbavit se schodku by šlo rychleji, kdyby Češi následovali příklad Německa. Například penze u sousedů je možné valorizovat pouze tak, aby výdaje nepřekročily příjmy z pojistného. Tuzemský rozpočet ovšem plánuje v příštím roce na důchodovém účtu „ztrátu“ 49 miliard korun.
Také Německo reagovalo na ruskou agresi na Ukrajině zvýšením armádních výdajů na dvě procenta HDP. Potřebné peníze do nejbližších let ovšem získalo jednorázovou půjčkou z roku 2022. Finance jsou uloženy v mimorozpočtovém fondu a vyšší investice do zbraní tak nezatíží rozpočet na tento ani na příští rok.
Vyrovnat bilanci penzijního fondu a zajistit vyšší výdaje na obranu z prostředků mimo rozpočet by mohlo pomoci snížit tuzemský schodek z 252 zhruba na 120 miliard. Zasáhnout do rozpočtu tak zásadním způsobem však nejde v zemi, kde je předem vyloučena dohoda vládních stran a opozice. Rétorické cvičení o rozpočtu připomíná, že to platí i pro Česko.
