Článek
Moderování politické debaty o důchodové reformě mezi vládou a opozicí bylo jedním z nejnáročnějších a nejbeznadějnějších úkolů, které před sebe prezident Petr Pavel položil. Mnohokrát v minulosti už se ukázalo, že širší politická dohoda nad budoucí podobou penzí by sice byla mimořádně žádoucí a státotvorná, ale v zásadě se jedná o utopii – nakonec dosud vždy zvítězila každodenní politika, honba za politickými body a uplácení voličů.
Touto optikou viděno vlastně nebyla čtvrteční schůzka prezidenta s ministrem práce a opozičními lídry úplný průšvih. Sympatické bylo, že na společné tiskové konferenci s hlavou státu se Marian Jurečka, Alena Schillerová i Karel Havlíček snažili ukázat konstruktivní tvář, průběh jednání si vesměs pochvalovali a proti vybičovaným projevům ve Sněmovně a na sociálních sítích to celé působilo docela nadějně.
Nejzajímavějším momentem byl Pavlův moderátorský majstrštyk – hned v úvodním vystoupení oznámil, že se všichni účastníci shodli, že do budoucna bude nutné zvyšovat věk odchodu do penze. Havlíčka s Schillerovou tím evidentně dost vyděsil, čemuž se nelze divit.
Hnutí ANO dosud ve vypjatých debatách trvalo na tom, že 65 let je neprolomitelný strop. Předseda hnutí Andrej Babiš se ještě před pár měsíci fotil s odboráři a komunisty na demonstracích s transparenty „STOP 68“, což je zkratka značící zavilý odpor k pozvolnému růstu důchodového věku z dnešních 65 až k 68 letům pro dnešní čtyřicátníky.
Skutečně Havlíček a Schillerová během jednání s prezidentem připustili, že hranice 65 let je neudržitelná, pokud nemá vzniknout neúnosný tlak na další dva vrcholy penzijního trojúhelníku, tedy výši pojistného a výši důchodů? To by byl skutečný pokrok!
Zejména Alena Schillerová se – možná i s představou, co uslyší od šéfa – následně snažila prezidentovo vyjádření mírnit a volit klasickou zdržovací taktiku: je třeba jednat o všech parametrech, debatu o věku je třeba svázat s debatou o náročných profesích, vyčkejme na dostatek analytických podkladů a podobně. Ale tak daleko, aby zcela popřela Pavlova slova a potvrdila neprolomitelnost 65leté hranice, nezašla.
Znamená to posun v debatě o důchodech a pokrok v hledání té chimérické „širší politické shody“? Malý, ale ano. Pokud hnutí ANO čtvrteční vyjádření v pátek nepopře, což by také nebylo úplně nevídané, mohlo by to značit aspoň náznak shody na neudržitelnosti penzí. A bez nadsázky státotvorné ochoty se o budoucnosti penzí bavit bez populistického rétorického balastu.
Nedělejme si iluze, k žádné dohodě nedošlo a pořád není příliš pravděpodobné, že bychom se jí v tomto volebním období dočkali. Přesto po jednání na Hradě svitla aspoň naděje, že jedna z opozičních stran dokáže připustit neúprosnou realitu a shodnout se s vládou nikoli na řešeních, ale přinejmenším na východiscích. To by byla dobrá zpráva pro zemi a velký moderátorský úspěch pro Petra Pavla a jeho důchodové poradce.
