Hlavní obsah

Kdyby mi dali do držky, nedivím se, říká advokátka stíhaná za zpronevěru

Radek Kedroň
Zástupce šéfredaktora pro investigativu a podcasty
Foto: Vojtěch Blažek

Suková v rozhovoru před hloubětínským panelákem mluví o výčitkách, ale trpěla jimi po celou dobu, jak se nám snaží namluvit?

Stopování 153 milionů korun nás dovedlo až do pronajatého bytu na jednom z pražských sídlišť. Bydlí v něm pětasedmdesátiletá žena, která se vykrucuje s hbitostí profesionální špionky.

Článek

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Čtete ukázku z newsletteru Kauzy Seznam Zpráv, ve kterém každý týden reportéři z našeho investigativního týmu shrnují podrobnosti a zákulisí nových kauz z vysoké politiky i byznysu. Pokud vás newsletter zaujme, přihlaste se k odběru!

Když se Vojta Blažek, náš kolega a zkušený novinářský harcovník, vrátil z terénu, musel přiznat, že tápe. Nedokázal se rozhodnout, jestli právě vyzpovídal zmatenou seniorku, nebo prohnanou – a prolhanou – podvodnici, která dokonale klame tělem.

Po dvou letech, co v detailu referuje o obří zpronevěře advokátky Hany Sukové, se mu ji podařilo zastihnout tváří v tvář. Počíhal si na ni před pronajatým bytem, který hlavní postava největšího advokátního skandálu posledních let obývá se svým psíkem.

Zaskočila jej už tím, jak mile s ním začala švitořit. Pověděla mu, že pravidelně čte jeho články a že už několikrát přemýšlela, že mu sama zavolá. A to navzdory tomu, že se mu doposud všemožně vyhýbala a veškeré vzkazy nechávala bez odpovědi.

Následoval pozoruhodný rozhovor, který osciloval mezi odzbrojující otevřeností a očividným pohádkářstvím. „Jsem v řiti. Ale totálně. Mám jen důchod a z toho se nedá pořádně vyžít,“ prohlásila bývalá advokátka.

Byla by to osvěžující přímočarost, pokud by nestopila miliony korun svým klientům. Ti si u ní uložili peníze při prodeji či koupi nemovitostí. Bláhově doufali, že jejich jmění bude u zkušené, solidně působící advokátky v bezpečí.

Šlo by lehce vtipkovat, že její klienti nevložili své miliony do úschovy, ale do svěřeneckého fondu rodiny Sukových. Na to ale jednak chybí důkazy (zatím). A také by to bylo víc než necitlivé vůči lidem, které Suková přivedla často do neřešitelného životního karambolu.

Suková v improvizovaném rozhovoru před hloubětínským panelákem mluví o výčitkách, ale trpěla jimi po celou dobu, jak se nám snaží namluvit? A trpí jimi vážně aspoň teď? Nutno přiznat, že odpovědi na tyto otázky text nepřináší.

Její mimikry, jak už dřív Vojta popsal, ji dlouhou dobu dostatečně chránily. Kontrolovala ji Česká advokátní komora, ale všechna ta devítimístná pochybení přehlédla. Když její letadlový speciál havaroval, nešlo o pár set tisíc, ale rovnou o 153 milionů korun. To není částka, která by šla přehlédnout. A ani to není suma, která by dokázala zmizet neslyšně jako pára nad hrncem.

Jí se to ale povedlo. Alespoň z viditelných výstupů policejního vyšetřování to tak vypadá. Suková bez uzardění zopakovala pohádku o tom, jak se angažuje v projektu čehosi na způsob novodobého perpetua mobile, který bude průlomem ve výrobě elektřiny a který její dluhy splatí.

I z toho málo, co řekla, se zdá, že je diplomaticky řečeno odtržena od reality. Třeba když se stejnou přímočarostí popisuje, jak náročný život žila. „Ono nějakých 150 nebo 200 tisíc měsíčně potřebujete. Nevyděláte to a za tři měsíce už jste skoro na milionu,“ vylíčila například dluhovou past, do níž se zřítila.

Při hovoru s reportérem vzápětí projevila nebývalou míru sebereflexe a věcnosti. To, když vzpomněla své klienty, které okradla. „Kdyby mi dal někdo z nich do držky, tak se ani nedivím,“ uznává. Byl to také jeden z mála momentů, kdy kolega Blažek usoudil, že je nehraně upřímná.

Co jsme také zjistili

Masáže, nebo sexuální zneužívání? Tahle podezření ověřoval Janek Kroupa několik měsíců. Považovali jsme je za závažná, ale zároveň jsme si uvědomovali, že jakýkoliv přešlap může nenávratně poškodit lidské osudy. Nakonec shromáždil svědectví pěti žen, které obviňují známého faráře a dlouholetého vězeňského kaplana Aleše Jalušku z obtěžování či přímo sexuálního zneužívání.

Husitský kněz nejprve připustil pouze masáže, biskupovi už ale přiznal „nevhodné jednání“. Proto s koncem letošního roku svlékne kněžský talár. Světskému trestu ale podle všeho unikne. Jak jsme však zjistili, Jaluškovi nadřízení měli vážné signály už dříve.

Osobně se obávám, že jsme se dotkli jen oné pověstné špičky ledovce a rozsah jeho „nevhodností“ mohl být daleko širší, než je on i církev ochotna připustit. Ženy, které se rozhodly promluvit, už samotné zveřejnění vnímaly jako terapeutický milník. „Nevím, zda si plně uvědomujete, jak jste mi pomohl. Vážím si vašeho spojení profesního a lidského přístupu,“ napsala Janku Kroupovi jedna z obětí. Pokud raději posloucháte, celou kauzu shrnul i podcast 5:59, kde si navíc můžete vyslechnout přímo Aleše Jalušku.

Zlodějina na Hané. Radek Nohl se dostává pod kůži další regionální korupční kauze. Modus operandi je notoricky znám: Regionální politici upravovali zadávací dokumentaci tak, aby soutěž vyhrála spřízněná stavební firma. Ten, kdo pomohl ohnout zadávací řízení podle zadání, byl pak náležitě odměněn – třeba luxusním zájezdem. Jak vepsali policisté do protokolů, jedním z kombinátorů byl starosta Kostelce na Hané.

Stavba, která se*e. Jirka Kubík ve svém pořadu Ve stínu nasvítil kontroverzní stavbu karvinské průmyslové zóny u románového Šikmého kostela. Když pak na zastupitelstvu požádal o rozhovor karvinského primátora Jana Wolfa, ten neudržel nervy na uzdě a spustil: „Už mě to se*e. Je to tady takový hon na čarodějnice. Někdo, kdo tady nebydlí, kdo tu vůbec neví, co a jak tady je, nám bude říkat, co bychom měli? Až se tady všichni přestěhují, potom si můžeme sednout k jednomu stolu a bavit se o tom.“

Pochybná mise vojenského špiona. Do nedávného výběru nového dodavatele pro jeden z klíčových digitálních systémů státu – jde o systém pro výběr daní ADIS – vstoupilo podle zjištění Jirky Pšeničky Vojenské zpravodajství, konkrétně jeho tehdejší ředitel Jan Beroun. Hovoří o tom interní dokumenty americké firmy IBM, jejichž kopie redakce získala. Mise, která rozhodně nepřísluší vojenským špionům, budí takové pochybnosti, že ji prověří parlamentní komise.

Není jestřáb jako jestřáb. Iniciativa Dárek pro Putina musela změnit jednu ze svých sbírek: Bude vybírat peníze na jiný vrtulník, než původně chtěla. Místo stroje Sikorsky UH-60A Black Hawk za 105 milionů z majetku rodiny miliardářů Strnadových má nový vrtulník Black Hawk, který je nejen modernější, ale stojí „jen“ 70 milionů.

Pokud vás report toho nejdůležitějšího z naší investigativní dílny zaujal, určitě se přihlaste k odběru a newsletter také doporučte svým známým. Příští týden se na vás opět těšíme u dalšího vydání!

Doporučované