Článek
Čtete ukázku z newsletteru Kauzy Seznam Zpráv, ve kterém každý týden reportéři z našeho investigativního týmu shrnují podrobnosti a zákulisí nových kauz z vysoké politiky i byznysu. Pokud vás newsletter zaujme, přihlaste se k odběru!
Jedna země, dva systémy. Tato čínská komunistická terminologie v jistých ohledech pasuje i na Českou republiku. Zdá se, že jiná pravidla a jiné zákony platí v soukromém sektoru a zcela rozdílné normy jsou uplatňovány ve státním. Dokladem mohou být i naše aktuální případy.
Jak by asi naložil majitel libovolné privátní firmy se zaměstnancem, který by mu zanedbáním svých povinností způsobil škodu 1,6 milionu korun? I většina čtenářů vyjádřila v diskuzi názor, že by „na hodinu letěl“.
Jenže státní sektor projevuje vůči svým vlastním lidem nezvykle vysokou míru velkorysosti, jak ukazuje případ dlouholetého manažera Správy železnic Luďka Eichlera.
Podnik se teď definitivně rozhodl, že si tohoto pravomocně odsouzeného muže, jenž svým podřízeným umožnil podvody s paragony, ponechá. Nyní dělá poradce, zůstala mu kancelář i služební auto.
Rozhodnutí přišlo poté, co Eichler částečně uspěl s dovoláním u Nejvyššího soudu. Jeho nezákonné jednání už není posuzováno jako úmyslné, nýbrž „pouze“ jako hrubá nedbalost, avšak výrok o způsobené škodě zůstává, jak dokládá i čerstvě publikovaný text rozhodnutí.
Vedení podniku je přesvědčeno, že nejde o provinění takového rázu, aby se s ním muselo rozloučit. A nechce prý přijít o jeho zkušenosti. Otázkou je, jak by firma přistoupila k jakémukoliv jinému zaměstnanci, který by nebyl „dlouholetým, až rodinným přítelem“ generálního ředitele, což je právě případ Luďka Eichlera.
Ze stejného soudku je i kauza Jiřího Ruprechta, který dělá řidiče náměstkovi ministra spravedlnosti Antonínu Stanislavovi, jemuž jsme se věnovali už v dlouhé řadě článků.
Z nového pátrání kolegů Lukáše Valáška a Adély Jelínkové vyplynulo, že odsouzencům, které Vězeňská služba posílala pracovat do budovy Ministerstva spravedlnosti, právě Ruprecht opakovaně zařizoval hotovost. To vše v rozporu se zákonem, přestože byl poučen, jak se má k odsouzeným chovat.
Ministerstvo spravedlnosti provinění svého zaměstnance vůbec neřešilo, byť o probíhajícím vyšetřování v této věci informováno bylo. Je tak paradoxem, že na dodržování zákonů netrvá sama „centrála spravedlnosti“.
Do třetice můžeme poukázat i na případ, který popsal kolega Vojtěch Gavriněv. Mladý muž se už od roku 2021 potýká s dopady očkování proti covidu-19. Jeho tělo látku nepřijalo, zkolaboval už v očkovacím centru a závažné následky si nese dodnes, jak potvrzují lékařské zprávy.
To vše se může při jakékoliv vakcinaci stát, je ale těžko pochopitelné, že Ministerstvo zdravotnictví odmítlo věc řešit. S poškozeným mužem dlouhé měsíce nekomunikovalo, zcela ignorovalo jeho žádost o finanční náhradu, na kterou má podle zákona nárok. Během šestiměsíční lhůty, kdy musí úřad takovou žádost vyřídit, nepřišla žádná odpověď.
Nakonec ministerstvo v minulých dnech poškozenému napsalo, že se má obrátit na soud.
Není tohle zvůle? Jak by asi dopadla soukromá osoba, kdyby ignorovala lhůty stanovené zákonem? Jistě by bez milosti následovaly sankce, ale úředníci placení z daní si sami určují svá vlastní (měkčí) pravidla.
Holt jedna země, dva systémy.
Co jsme také zjistili
Peníze i vražda. Janek Kroupa přinesl další příběhy, které ilustrují dění kolem kampeličky PDZ, do níž ukládali své peníze vlivní politici. Popsal tok peněz ze záložny přes Brusel do think-tanku Pravý břeh, s kterým je těsně spojena ODS. Připomněl i někdejší vraždu, jejímž pachatelem je bývalý bodyguard klíčového muže z kampeličky Kamila Bahbouha.
Dezinformace o střelbě. Kristina Ciroková vypátrala autorku jednoho z textů, která v řetězových e-mailech konspiruje o pozadí loňské střelby na pražské filozofické fakultě. Nikola Bornová například bez jakýchkoliv důkazů naznačila, že za útokem stály tajné služby.
Selhala i policie. Vojta Blažek zjistil další podrobnosti k případu kolem advokátky Hany Sukové, která klientům zpronevěřila 153 milionů korun. Dokumenty ukazují, že v případu selhala nejen advokátní komora, ale i policie. Kriminalista, jenž už v roce 2018 případ řešil, ho od stolu odložil s tím, že se trestný čin nestal.
Neziskovka jde po majetku. Obecně prospěšná společnost Ruce pro pomoc se po celé republice domáhá nemovitostí, které nemají v katastru řádně zapsány majitele. Jménem dobročinné organizace jedná podnikatel v nemovitostech z Mostu a též manažer z pražské továrny na letecké motory.
Byt má propadnout státu. Jak zjistil Radek Nohl, detektivové z Národní centrály proti organizovanému zločinu chtějí navrhnout soudu, aby hlavní obviněný v kauze Dozimetr Michal Redl přišel o luxusní byt v Dlážděné ulici v Praze. V návrhu na podání obžaloby, do něhož mohly Seznam Zprávy nahlédnout, zdůvodňují svůj postoj tím, že byt „byl nástrojem trestné činnosti“.
Inspektoři kontrolují zeminu. Po sérii článků kolegů Dana Nováka a Karolíny Štukové o tom, jak se do obce Trnová u Prahy naváží ve velkém zemina z bývalého chemického provozu, začali konat kontroloři. Pracovníci České inspekce životního prostředí teď zjišťují, zda dovážený materiál není kontaminovaný.
Pokud vás týdenní report toho nejdůležitějšího z naší investigativní dílny zaujal, určitě se přihlaste k odběru a newsletter také doporučte svým známým. Příští pátek se na vás opět těšíme u dalšího vydání!
