Článek
Glosu si také můžete poslechnout v audioverzi.
Energetika je na prognózování zrádný obor. Ropa už měla podle některých předpovědí dávno dojít, v Česku jsme už pár let měli být na suchu s elektřinou.
Někdejší ministr průmysl Miroslav Grégr kvůli černým předpovědím na přelomu milénia doporučoval pokračovat v těžbě uranu a na Ostravsku hledal lokalitu pro další jadernou elektrárnu. I některé novější odhady počítaly s tím, že v dnešní době bude o proud nouze.
„Závěry Pačesovy komise potvrdily naši prognózu, že po roce 2015 začne i Česká republika trpět nedostatkem elektřiny,“ prohlašoval v roce 2008 tehdejší šéf ČEZ Martin Roman, když dával do pohybu – později zrušený – tendr na dostavbu Temelína.
Realita vypadá – jak známo – jinak. Velkých elektráren běží stejně jako v dobách Grégra a Romana, ale nouze se nekoná. Strmý růst spotřeby, na kterém někdejší odhady stály, se nedostavil. Realita je přesně opačná.
Podle čerstvých statistik Energetického regulačního úřadu klesla loni v Česku spotřeba elektřiny na nejnižší úroveň za 14 let. Spotřeba plynu spadla na minimum celé polistopadové éry. U elektřiny ještě zbylo jako vždy plno megawatthodin na vývoz, loni to bylo 13 procent z čisté domácí výroby.
Jistě, loňský rok byl v mnohém výjimečný a klesající spotřeba není jev, nad kterým by šlo jednoznačně jásat. Odběr proudu a plynu šel dolů mimo jiné kvůli vysokým cenám a útlumu ekonomiky. Leckde také na úkor kvality ovzduší a návratu k pálení všeho, co bylo po ruce.
Ale v delších časových řadách je vidět i trvalejší trend, v němž se projevují úspory a technologický pokrok. Příkon modernějších spotřebičů klesá. Podniky investují do šetrnějších provozů. Ve velkém – ano, i díky dotacím – firmy investují do samovýroby z obnovitelných zdrojů. Podobně jako domácnosti.
Ekonomika, jak uznává po letech i Martin Roman, se modernizuje. Blahobyt už se neměří tunami vyrobené oceli a nemusí jít ruku v ruce s množstvím odebraného proudu. „V té době opravdu platilo, že spotřeba elektřiny rostla s růstem HDP. Mezi rokem 2008 a dneškem byly dvě ekonomické krize a změnila se naštěstí i energetická náročnost HDP,“ reflektuje exředitel ČEZ po letech svou ne úplně povedenou předpověď.
Minulé omyly je dobré mít na paměti, až se budou staré prognózy spotřeby revidovat. Skoro jistě se v nich znovu objeví odhady, že za 15 nebo 20 let přijde nouze, a proto je potřeba masivně stavět. Nejlépe čtyři nové jaderné bloky.
Energetici mají rádi stoprocentní jistotu (a rezervu), politici zase mívají velké oči. Zkušenost ukazuje, že je dobré se mít na pozoru před obojím.
