Článek
Glosu si také můžete poslechnout v audioverzi.
Česko zatím marně hledá recept, který zemi nakopne. Nějakého vizionáře, nebojme se říct rovnou spasitele, jenž nám ostatním ukáže a vštípí svou představu moderní budoucnosti a cesty k ní.
Přitom jednoho takového jasnozřivého politika i byznysmena dávno mezi sebou máme.
Jeho sny se úplně vymykají českému provinčnímu prostředí. Plánuje třeba solární dálnice, kde místo asfaltu bude jakýsi speciální povrch, z něhož se vozy budou rovnou dobíjet. Předvídá, že nic jiného než elektromobily už tu v budoucnu jezdit nebude.
Zatímco EU opatrně rozhodla zakázat „spalováky“ až od roku 2035, náš vizionář je přesvědčen, že už po roce 2030 by se měla prodávat jen elektroauta. Předvídá, že nejlacinější budou zanedlouho stát pod půl milionu. A se spotřebou v přepočtu 50 haléřů na kilometr nebudou mít konkurenci.
Představivost nás, obyčejných lidí, na tohle všechno nestačí. On ale průmyslovou revoluci postavenou na umělé inteligenci a robotech vidí docela jasně. Změní se i domácnosti. Každý dům bude soběstačný, nadšeně popisuje, vlastně bude malou elektrárnou a teplárnou v jednom.
Technologickou revoluci chystá také ve školství, zdravotnictví nebo ve veřejném sektoru. Obyčejní politici se zrovna tento týden ve Sněmovně začínají hádat, jestli je korespondenční volba bezpečná. Nebo zda jde o pokus ukrást volby. Náš revolucionář přitom jde o nemalý kus dál.
Hlasy zasílané v obálce přes poštu považuje za zastaralý, přežitý způsob. Nebojácně navrhuje rovnou elektronické hlasování, z mobilu, pro všechny: „Můžete volit kdekoliv na světě, trvá tři minuty a pro stát je to 2,5krát levnější než klasické volby,“ argumentuje.
Možná už tušíte: autorem zmíněných inovací není nikdo jiný než Andrej Babiš. Teď si asi klepete na čelo: Cože, proboha?! Ten, který bojuje proti zákazu kotlů i elektráren na uhlí nebo automobilů na benzin, chce hi-tech průmysl? Ten, který brání rušení pošt, žádá digitální stát?
Ano, kdysi skutečně chtěl měnit svět. A není to tak dávno. Jenže poté, co se jeho hnutí ANO změnilo ve stranu ANO důchodců za životní jistoty, miliardář už jen brání staré pořádky a tvrdošíjně odmítá novoty.
Ne vždy byl takový. Vraťme se o sedm let zpátky, kdy vydal svou legendární knihu pod názvem O čem sním, když náhodou spím, ze které pramení výše zmíněné myšlenky. Babiš odvážně sepsal svou vizi země pro rok 2035 – který se mimochodem kvapem blíží.
Bestseller rychle zmizel z pultů i z předvolebních stánků, okamžitě se stal senzací.
Futurologové knihu dodnes považují za svou bibli. Na svých srazech se předhánějí, kdo nazpaměť přesněji ocituje pasáže ze strany 179 o železniční trati mezi Prahou a Brnem vybudované ze supravodivých magnetů, kde vlaky budou jezdit rychlostí až 500 km/h.
Evropsky ojedinělé dílo je dodnes bohužel nedoceněné. Třeba ve Francii z něj byli tak nadšeni, že přirovnávali Babiše k Julesi Verneovi, zakladateli vědeckofantastického žánru.
Nepřeháněli. Třeba Babišova vize chytrých dálnic se samořiditelnými auty, tak poutavě vykreslená na straně 187, si nezadá s Verneovými Dvaceti tisíci mílemi pod mořem.
Když s tím vším Andrej Babiš v roce 2017 přišel, mnozí jásali. Jak prý je skvělé, že se na starém kontinentu konečně objevil někdo, kdo narušuje konvenční myšlení. Babišovy smělé představy leckoho šokovaly.
Třeba jeho úvaha na straně 141 o tom, co se má učit v moderní škole: „Jak by se vám ve škole líbil předmět kolonizace Marsu? Ten reprezentuje skoro všechno, co čeká naše školy, jestli nechceme být jen chudá montovna,“ předběhl svou dobu Babiš. V době, kdy se ostatní hádali tak možná o předepsaný počet hodin tělocviku, ani pochopen být nemohl.
V plánech na osidlování sluneční soustavy se Babišova budoucnost podobá vizím Elona Muska, momentálně braného jako úhlavního inovátora lidstva. Asi není náhoda, že oba spojuje kombinace ohromných úspěchů a zároveň ohromujících problémů. A také to, že oba museli opustit své rodné země a zamířit jinam, kde teprve jejich inovátorství pochopili a ocenili.
Bohužel, přelomový Babišův spis je dnes rozebrán. A hnutí ANO nechalo zbylé výtisky skartovat, aby se o skutečných šéfových plánech nedozvěděli jeho dnešní voliči. Se štěstím tu a tam natrefíte na salátové vydání O čem sním, když náhodou spím pod pulty undergroundových antikvariátů. Ovšem cena odpovídá poptávce a historickému významu opusu.
Škoda, že když Andrej Babiš nespí a mluví, ten posedlý vyznavač nejmodernějších technologií a vynálezce nových nápadů z něj zmizí. Až bude tento týden hřímat ve Sněmovně, že volby na dálku jsou podvod, že zoufalý Fiala prosadil v Bruselu zákaz spalováků, nebo že solární energie představují tunel století, odpusťte mu.
Strašlivě trpí, ale dělá to jen kvůli lidem, kteří ho mají rádi a tohle chtějí slyšet. Musíme doufat, že brzy si aspoň na chvíli zdřímne, aby měl zase nějaké vizionářské sny.
