Článek
Dezinformátor a proruský aktivista Jakub Netík loni v září na protivládní demonstraci vykřikoval, že ministr vnitra Vít Rakušan a vláda Petra Fialy jako celek budou viset.
„Rakušane, vládo, prezident Putin zná viníky. A stejně jako on visel tam na té budově, tak i vy všichni vlastizrádci tohoto národa, kteří adorujete fašismus v této zemi, budete taky viset,“ hlásal Netík do mikrofonu.
Ano, celé je to dost odporné. Pokračujme však v příběhu. Snad bude poučný.
Onou budovou myslel Netík sídlo Ministerstva vnitra na Letné. Předloni v říjnu se na něm objevil megaboard s vyobrazením ruského prezidenta Vladimira Putina. Zabaleného ve vaku na mrtvoly. Koukala mu jen hlava.
U soudu, kde Netíkovi nyní hrozí až tři roky vězení za vyhrožování s cílem působit na orgán veřejné moci a nebezpečné vyhrožování, obžalovaný vykládal, že se věci mají jinak.
Vůbec prý nechtěl stavět šibenice. Nehodlal plést oprátky. Svůj výrok, tvrdí, myslel doslova a do písmene.
Nešlo podle něj o hrozbu oběšením, nýbrž o varování, že i podobizny českých „vůdců“ budou ve veřejném prostoru vyvěšeny na plakátech. Kdo chce, ať mu věří.
Připomeňme pro úplnost, že Netík v nesčetných příspěvcích a videích na sociálních sítích opakoval, že viset budou nejen politici, ale například i předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová nebo bývalý radní České televize Zdeněk Šarapatka.
Málo platné, ačkoliv je Netík souběžně souzen i v dalších kauzách, kdy na webu spílal politikům, Rakušan mu svou zbrklostí poskytl slušné alibi. Symbolickým usmrcením Putina z října 2022 se dopustil politické chyby. Kterou pak docela dlouho i neprozíravě hájil. Teprve letos koncem ledna, po jedné z bouřlivých hospodských debat, uznal, že to nebyl nejlepší nápad.
Jistě, celá země byla tehdy v emocích. Špičkové politiky máme ovšem od toho, aby je byli schopni odstínit. Aby se uměli ovládat. Aby nehysterčili. Což Rakušan nezvládl.
Touto hurá akcí, jakkoli ji lze lidsky chápat, mimo jiné možná poskytl Netíkovi a jemu podobným individuím záruku beztrestnosti.
Poučení můžeme hledat ve střízlivém postoji nynějšího prezidenta Petra Pavla. Když v listopadu 2022 dopadly rakety na polskou vesnici poblíž ukrajinských hranic a zabily dva civilisty, měli všichni jasno. Na vině je Rusko.
Pavel jako jeden z mála, ne-li jediný, vybízel ke zdrženlivosti. K tehdy extrémně nepopulární zdrženlivosti. Navíc v situaci, kdy se řinčelo jadernými zbraněmi a ve hře byl i okamžitý zásah NATO.
Prost patosu Pavel opakoval, že je třeba vyčkat na výsledky vyšetřování. Apeloval, že není moudré hrotit atmosféru.
O chvíli později se ukázalo, že nešlo o raketu ruskou, nýbrž o zbloudilou střelu ukrajinské protiletecké obrany.
Toto jsou detaily, které odlišují standardního, i když nadprůměrně angažovaného vládního politika od státníka.
Dva roky války
Reportér Seznam Zpráv Jan Novák a fotograf Stanislav Krupař z východu Ukrajiny popisují realitu země, která už dva roky čelí kruté ruské agresi. Pohybují se nedaleko fronty, v oblasti Avdijivky – města, které před pár dny Ukrajina ztratila.
