Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Kauza Dozimetr má zvláštní schopnost silným ozářením ničit kariéry politiků skoro ze všech stran. Tentokrát došlo na Jiřího Pospíšila z TOP 09, kdysi nejpopulárnějšího politika v zemi, dnes pražského radního pro kulturu a také europoslance.
Po ministrovi školství Petru Gazdíkovi, šéfovi České pošty Romanu Knapovi, starostce Prahy 10 Renatě Chmelové nebo místopředsedkyni Sněmovny Janě Mračkové Vildumetzové má být dalším na řadě. O jeho rezignaci celý čtvrtek marně usilovala magistrátní opozice na mimořádné schůzi zastupitelstva.
Jiří Pospíšil stejně jako další čtyři zmiňovaní politici není ani obviněný, ani podezřelý, alespoň podle dosavadního policejního vyšetřování. Odstoupit by měl z téhož důvodu jako oni. Kvůli tomu, že se znal nebo v minulosti potkal s hlavními aktéry korupční kauzy.
Na politiky se uplatňuje ona slavná presumpce viny. V případě sebemenšího podezření je na ně pohlíženo jako na viníky, dokud neprokážou opak. Jiří Pospíšil se ale na rozdíl od Gazdíka z hnutí STAN nebo Mračkové z ANO tomuhle pravidlu a souvisejícímu tlaku opozice nehodlá podvolit.
Sedmačtyřicetiletý politik, který hodně často hraje sám na sebe a občas podléhá paranoidnímu vidění událostí, se utápí v pocitech, že ho někdo chce zničit. A že si to přece nezaslouží, vždyť v minulosti ve funkci ministra spravedlnosti udělal pro tuhle zemi tolik dobrého, když měnil velké kodexy v čele s občanským zákoníkem.
Dokola opakuje, že nemá nic společného s kauzou, v níž podle policie skupina obviněných obsadila klíčové pozice v pražském dopravním podniku a přes spřátelené manažery pak ovlivňovala výběrová řízení.
Jaká jsou fakta? Pospíšilův někdejší poradce Jiří Fremr měl blízké kontakty s hlavním obviněným v kauze Dozimetr, zlínským podnikatelem Michalem Redlem. Všichni se také minimálně jednou sešli v italském Toskánsku, kam Pospíšil rád jezdí a zve přátele nebo známé. To je vše.
Pospíšilovo pochybení spočívá právě v úzké vazbě na Fremra. Zásadní otázka zní, kolik toho o chování svého poradce věděl. Fremr, někdejší předseda Mladých konzervativců, který byl v minulosti také podmíněně odsouzen za fyzické napadení, měl dlouho posměšnou přezdívku Kávovar. Podle toho, že jeho rolí bylo zkušenějším a starším vařit kafe.
Pouhým Kávovarem nechtěl zůstat a jeho příběh je podobný mnoha jiným. Mladý ambiciózní muž z regionu se dostane do velké Prahy blízko k moci. Cítí se jako mistr světa a vede sebevědomé řeči o tom, co všechno umí zařídit. Zaštiťuje se jmény politiků, o nichž říká, že je „umí“, „pase“ nebo „vodí“. Záleží na vkusu.
Jistě, politici takové poradce, „zařizovače“ nebo lidi na černou práci potřebují. Zároveň ovšem musejí počítat s tím, že za ně stoprocentně zodpovídají. Musejí jim dát mantinely, co smějí a co už ne. Pospíšil se může hájit jedině tím, že jeho rádce Jiří Fremr byl možná poněkud „frackovitý“, ale stejně jako on není v kauze ani podezřelý, ani stíhaný.
Jiří Pospíšil, muž který už zastával mnohé funkce – byl plzeňským zastupitelem, pražským radním, ministrem spravedlnosti, místopředsedou ODS, předsedou TOP 09 či europoslancem – teprve po 30 letech v politice cítí na vlastní kůži její pravidla. Tučný rozpočet, spousta majetku, míst v městských firmách a řada ochotných rádců za dveřmi – to všechno dělá z pražského magistrátu místo, kterému je v politické kariéře lepší se obloukem vyhnout. Téměř spolehlivě zničí jakéhokoli politika.
Teď možná Pospíšil lituje. Praha ho nebaví a raději by oproti původním plánům znovu kandidoval do Evropského parlamentu, kde je klid a skoro žádné podobné problémy. Už je pozdě. Pro jeho oponenty v TOP 09 je ušpinění aférou Dozimetr ideální záminka, jak se politického sólisty Pospíšila jednou provždy zbavit.
