Hlavní obsah

Glosa: Policajt zmlátil dívku. Hrozné je, že ženy s násilím počítají

Jan Stránský
vedoucí domácí redakce Seznam Zprávy
Foto: repro z videa na X. Desolé Olé

Snímek z videa, kde policista se svou přítelkyní drsně napadl před pražským nočním podnikem dívku.

Odporné video, kde policista tluče před pražským klubem dívku, asi viděl ve čtvrtek v Česku skoro každý. Snad ještě děsivější je ale výsledek nového výzkumu o násilí. Konstatuje, že s podobným rizikem většina žen běžně počítá.

Článek

Jen pár dní předtím, než se ve čtvrtek objevilo strašidelné video opilého policisty bijícího na smíchovském chodníku devatenáctiletou dívku, zveřejnil Sociologický ústav Akademie věd výsledky bádání na téma násilí.

Kromě jiného říkají, že záběry, jež znechuceně sledujeme, jsou nadpoloviční množině českých žen povědomé. Případně se konfliktu tohoto typu obávají.

Chrání se mentálními barikádami. Limitují svou osobní svobodu. Aby také neskončily zakleknuté nalitým idiotem na chodníku.

Ne snad, že by je standardně mlátili policajti, chraň bůh. Pražský příběh je excesivní.

Leč muži obecně z výzkumu nevycházejí dobře.

obsáhlého materiálu jsem pro tento text vybral adekvátní výsek. Zabývá se pocity žen ve vztahu k případnému ohrožení a možnému napadení ve veřejném prostoru. Zkoumá jejich postoje k podobným incidentům.

Záběry z telefonu zachytily policistu, který napadl dívku před pražským klubem.Video: twitter/Desolé Olé

Výzkumníci kromě jiného konstatují:

  • Ženy se častěji staly obětí popadnutí či tahání za vlasy (dvě procenta mužů jednou či opakovaně, u žen osm procent). Čehož jsme, dodávám já, svědky i ve výše publikovaném videu.
  • Obavy z možného napadení se propisují do snah napadení předejít. A to buď nošením něčeho, co je možné využít k sebeobraně (zbraň, pepřový sprej), nebo vyhýbáním se určitým místům.
  • Ženy činí opatření výrazně častěji než muži, a to zejména vyhýbání se určitým místům či situacím. Alespoň občas se v uplynulých dvou letech nadpoloviční většina žen preventivně vyhnula určitým ulicím nebo oblastem (57 procent). A polovina místům, kde nejsou žádní lidé (50 procent).
  • Více než dvě pětiny žen (41 procent) se rovněž raději vyhnuly návštěvě určitého místa či podniku. Podobně se zachovala jen pětina mužů (22 procent).
  • Srovnatelný podíl žen (41 procent) u sebe alespoň občas nosí něco, co by mohlo být použito k sebeobraně v případě ohrožení.

Bytí ve strachu. Úděsné.

Žijeme v civilizované, bohaté, kultivované, demokratické zemi. Přesto se skoro dvě třetiny žen perou s úzkostí z triviální aktivity. Z bezstarostného pohybu po veřejném prostoru, ulicemi měst.

Víc než dvě pětiny žen mnohdy raději zůstanou doma, než by „riskovaly zábavu“. Stejný počet jich má v kabelkách pepřáky a paralyzéry.

„Ženy a muži nemají rovný přístup k veřejným místům, kdy je ženy zakoušejí jako výrazně nebezpečnější,“ stojí v závěru výzkumu.

Ony se bojí nás. Mužů. Může být něco smutnějšího?

Doporučované