Hlavní obsah

Glosa: Němci a Francouzi ženou lidi ven z aut. Česko jde opačnou cestou

Jan Stránský
editor Seznam Zprávy
Foto: Shutterstock.com

V západní Evropě se snaží nalákat lidi do ekologičtějších vlaků. Česko se zdražováním jízdného vydává proti trendu.

Česko opět kráčí furiantsky vlastní cestou. I když je slepá a dosažení vytyčeného cíle ve finále naší zemi dlouhodobě uškodí.

Článek

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

V Česku má znovu zdražit jízdné na železnici, tentokrát o 9,5 procenta. Na přelomu roku už vzrostlo o procent patnáct. Celkem se tak dostáváme k nárůstu cen o celou čtvrtinu.

Ministerstvo financí, které podle iDNES.cz s nápadem přišlo, se rozhodlo ignorovat realitu na západ od našich hranic.

Nejsou to ani dva týdny, kdy francouzský prezident Emmanuel Macron v rozhovoru na YouTube prohlásil, že zadal ministrovi dopravy přípravu levné jízdenky, jejíž obdoba od května platí v Německu. Ministr Clément Beaune dodal, že jízdenka by byla prospěšná pro ovzduší i pro peněženky Francouzů.

V Německu mohou od května místní i turisté cestovat za 49 eur měsíčně, tedy cca dvanáct set korun. Spolková vláda doufá, že díky tomu veřejnou dopravu zpřístupní všem a z „automobilového národa“ udělá fanoušky hromadné dopravy. „Deutschlandticket“ platí v MHD, v regionální vlacích nebo autobusech. Zájem je obrovský, byť s sebou, jak popsal svůj zážitek reportér Seznam Zpráv, přináší i dílčí problémy.

Pro Němce je ale veřejná doprava evidentně prioritou. Na konci srpna tamní vláda zásadně navýšila sumu, kterou pošle na modernizaci tratí i souprav – jde o 12,5 miliardy eur. Němci dráhu tlačí coby klimaticky šetrný způsob dopravy.

Jejich uvažování je, na rozdíl od českých politiků a úředníků, inspirativní pro Francouze. Tam sice zatím neřekli, kolik by obdoba německé superjízdenky měla stát, vládní politici ale i tak vyzdvihují ekologické a potažmo ekonomické přínosy zlevnění veřejné dopravy.

V Česku, které se snaží nepropadnout do fatální dluhové rokle, cosi podobného nikdo soudný aktuálně nemůže požadovat. Speciálně při vědomí, že Němci jednotnou jízdenku zadotují ročně přibližně třemi miliardami eur.

Zdražování je ovšem jiným extrémem. U chystaného navýšení Systému jednotného tarifu o dalších 9,5 procenta sice automaticky neplatí, že cena jízdného stoupne automaticky u všech dopravců. Promítlo by se ale do ceny jednotné a čím dál populárnější jízdenky One Ticket. Využívají ji pasažéři na tratích s více dopravci – nemusí řešit, do jakého vlaku nastoupí. Ostatně vedlejším důvodem pro spuštění německého projektu bylo právě vymýcení tarifové džungle.

Český stát jde tedy cestou opačnou a jaksi mimochodem naznačuje, že o proklamovaný rozvoj železnice mu zase až tak moc nejde

Krátkozraké je to z mnoha důvodů.

Jakékoliv zdražení veřejné dopravy logicky nepomůže tomu, aby lákala lidi, kteří dosud jezdí autem. Horší je, že část nynějších cestujících může naopak dohnat k propočtu, který ukáže, že už je vyjde levněji takzvaná individuální automobilová doprava. Která je neekologická, náročná na infrastrukturu a její neustálé a mimořádně nákladné rozšiřování.

Anketa

Je pro vás cena rozhodující při volbě dopravního prostředku?
Ano
83,2 %
Ne
16,8 %
Celkem hlasovalo 2847 čtenářů.

Je rovněž ve srovnání s cestováním vlakem nebezpečná. Při nehodách na silnicích vloni v Česku zemřelo 454 lidí. Na železnici přišlo o život 37 lidí - hovoříme-li o obětech nehod, kde je „viníkem“ prokazatelně vlak. Typicky jde o tragédie zapříčiněné nepozorností strojvedoucího, který na červenou prolétne přejezdem a smete projíždějící auto.

Klíčový je ale dopad na nejpalčivější - a to doslova - problém dneška, totiž na klima.

Loňský tříměsíční německý experiment odhalil, že si až pětinu nových jízdenek koupili lidé, kteří předtím běžně veřejnou dopravu nevyužívali. A právě díky tomu, že vyměnili auta za vlaky, tramvaje a autobusy, bylo německé životní prostředí za čtvrt roku ušetřeno 1,8 milionu tun emisí CO2.

Pro představu, průměrná uhlíková stopa typického Čecha nyní čítá zhruba pět tisíc kilogramů ročně. Za čtvrt roku tak Němci ušetřili své životní prostředí o uhlíkový otisk zhruba 1,4 milionu Čechů.

Doporučované