Článek
V pondělí přišla zpráva, že únorová meziroční inflace poklesla ke dvěma procentům. V úterý Český statistický úřad vyhlásil, že reálný obrat maloobchodu v lednu vyrostl skoro o tři procenta. Obrat v restauracích se proti počátku minulého roku vylepšil dokonce o čtyři procenta. Tím se potvrdil také výpočet Ministerstva financí, podle nějž obchody a služby odvedly počátkem roku na DPH o sedm procent víc než loni.
Nemůže být pochyb – něco se mění k lepšímu. Takový výsledek je příjemným překvapením, ujišťují nás vesměs analytici.
Podrobnější data ukazují, proč k takovému překvapení došlo. Klíčová změna proběhla v obchodech s potravinami, kde ceny proti loňsku poklesly o pět procent, a lidé díky tomu nakoupili víc jídla než před rokem. V tomto ohledu jde o první zlepšení od jara roku 2022. Tehdy, po vpádu Rusů na Ukrajinu, využili potravináři a supermarkety inflační příležitost a zdražili potraviny nejvíc v Evropě hned po Litvě.
Reakce zákazníků však byla rezolutní – potravin se od té doby až do letošního ledna kupovalo stále méně. A teprve jejich viditelné zlevnění přesvědčilo rodiny ke změně chování.
Po dvou letech historické inflace se ukazuje, že stejně chladný ekonomický rozum využili spotřebitelé i v ostatních odvětvích. Vůbec nejméně, o 15–20 procent za poslední tři roky, se zdražovalo u drogistického zboží a zdravotnických prostředků. Díky tomu se právě v těchto dvou sektorech reálný obrat průběžně zvyšuje. Drogériím se vyplatilo i to, že počátkem letošního roku byly vedle supermarketů s potravinami druhým typem obchodů, který snižoval ceny.
Nejvíc, o polovinu proti roku 2021, zdražovaly obchody s oděvy a obuví, vedle nich také restaurace a autoopravny. To lze omluvit tím, že je v časech pandemie postihl nejhlubší pokles tržeb, takže po roce 2022 chtěly výpadek dorovnat. Musí však strpět, že jejich reálný obrat dosahuje pouhých tří čtvrtin předkrizového období.
Tlak zákazníků se dosud neprojevil na dodávkách energií pro domácnosti včetně vodného, stočného a odvozu odpadků, které v průměru zdražily ještě víc než o polovinu. V jejich případě ale vesměs nezbývá než platit, protože přestat se mýt, přestat topit a svítit lze jen v omezené míře.
Na vysoké ceny energií přitom nedoplatily jen samotné rodiny, ale také výrobci nábytku a spotřebičů, nebo jejich opraváři. Jejich ceny rostly spíše pomalu, domácnosti však musely na svém provozu někde ušetřit.
„It's the economy, stupid!“ zní známá rada politického marketingu, s jejíž pomocí vyhrál volby někdejší americký prezident Bill Clinton (toho času na návštěvě v Praze). Stejně jednoduché je vysvětlit, proč se zlepšily poměry ve službách a maloobchodu.
Přesto se také vládní politici hlásí k tomu, že mírným snížením DPH a slovními intervencemi u potravinářů přispěli k tomu, že supermarkety vyšly zákazníkům vstříc nižšími cenami. V tom ohledu je zákazníci mohou vzít za slovo. U energií a dalších služeb dosud vláda své možnosti zdaleka nevyužila, byť třeba jenom ty, které nabízí zákonná regulace. Konkrétně elektřina, vodné i stočné zdražily také letos o více než deset procent.
