Glosa: Fialova nutella a hořká myšlenková impotence českých politiků

Premiér Petr Fiala (ODS) se bůhvíproč znemožnil při nákupu v bavorském supermarketu, kam se nechal doprovodit svými partajními či vládními kameramany (druhý případ by byl o něco horší), aby se nechal nasnímat při trapném – neboť všem obyvatelům Česka dávno známém – zjištění, že jsou v Německu potraviny lacinější než u nás.

Symbolem tohoto nezvládnutého politického marketingu se bezděky stala lískooříšková pomazánka s kakaem. Nutella. Obchodním cestujícím s tímto artiklem, který se k nám dováží z Polska, gratulujeme. Anebo kondolujeme. Těžko říct. Neboť šéf kabinetu této země vyřkl poměrně závažné obvinění – že je v Česku tato laskomina dražší než na Západě.

My si ale nebudeme hrát na Českou obchodní inspekci. Za pozoruhodné totiž kromě jiného máme, jak bezduše na tuto „kauzu“ naskočili konkurenční politici.

Co o sladké pochoutce řekl Fiala, už asi čtenář ví. Podívejme se, co tím na politické scéně způsobil.

Komunistka Kateřina Konečná ve svém stanovisku nepřiznala, že v časech krutovlády jejích soudruhů před rokem 1989 nebyla Nutella v Československé socialistické republice vůbec k dostání. S výjimkou Tuzexu. Což byly speciální obchody, kde se platilo bony – bolševickou „tvrdou“ měnou. 

Běžný lid měl každopádně nárok pouze na fejkovou Nutellu, zvanou Nugeta. A to jen ve výjimečných cyklech, kdy byla náhodou v samoobsluhách sítě Pramen k dostání.

Teď Konečná – která má za to, že „musíme vést třídní boj a zničit kapitalismus“ – zveřejnila na facebooku pobouřené video, kde konstatuje, že je Nutella levnější nejen v Německu, nýbrž i v Bruselu, kde aktuálně coby europoslankyně za KSČM působí.

Komicky absurdní.

Bývalý komunista Andrej Babiš se na sítích pochlubil zážitky z Itálie. Prý tam koupil tu nejpravější Nutellu vůbec. „Víte, kdo to tam vymyslel?“ tázal se do čočky telefonu předseda hnutí ANO.

Aby si sám odpověděl, že šlo před 50 roky o kuchaře jménem Ferrero (křestním jménem Pietro, dodejme; došlo k tomu nikoliv před 50 lety, nýbrž v roce 1940).

Domů si český expremiér, který se podle dokumentů slovenského Ústavu paměti národa v roce 1980 stal důvěrníkem Státní bezpečnosti a o dva roky později ho komunistická tajná policie získala ke spolupráci jako agenta s krycím jménem Bureš, přivezl dvě sazenice oříšků.

Což by se mu za represivního totalitního režimu, jehož byl aktivním prominentem, nepovedlo ani omylem. Jako řadový občan by se do Itálie nejspíš ani nepodíval.

Což Babiš, sám k sobě laskav, opomenul. Dodal pouze, že lískové oříšky jsou „dokonalým palivem“ pro mozek a pomáhají metabolismu se „rozjet na plné obrátky“.

Soudružsky milé, nemyslíte?

Babišův multifunkční ministr Karel Havlíček rovněž – co se dá dělat – nevyužil příležitosti mlčet. „Tak potraviny bychom měli. A teď si, pane premiére, ještě prosím zjistěte skutečné ceny energií u nás a v jiných zemích,“ napsal na sociální síti X (dříve Twitter).

Bůh ví, zda jej tak nerozčílil fakt, že si v pět ráno, kdy prý denně vstává, potírá toust dvojnásob drahou pochutinou než Bavoři.

Sociální demokratka Jana Maláčová se pro změnu pohoršila nad rolí trhu. „Premiér Fiala právě zjistil, že v Německu je levnější a často kvalitnější zboží, často ve větším balení. Ve svých 59 letech právě pochopil, že trh vše nevyřeší. Jsem zvědavá, kdy zjistí, že je už dva roky premiérem téhle země a že si ho platíme, aby s tím něco udělal.“

Jářku, uvidíme. A ve vlastním zájmu doufejme, že co nejdřív.

Exšéfa TOP 09 Miroslava Kalouska uvedlo Fialovo video do rozpaků. „V životě jsem nejedl Nutellu a nemám to ani v úmyslu. Je mi proto úplně jedno, kolik stojí u nás a kolik v Bavorsku. Nejsem tudíž schopen zorientovat se v klíčové prioritě budoucnosti státu. Tak koho mám volit?“

Dodejme s lehkou ironií, že možná sám sebe, jak se o tom už pár let hovoří v souvislosti s hypotetickým vznikem nové středopravicové partaje.

Entuziasmus, s nímž se politici chopili Fialova faux pas, vypovídá v každém případě víc o nich než o předsedovi vlády.

Jako kdyby zoufale čekali na téma, vlastního nemajíce, nad nímž budou moci láteřit.

Myšlenková impotence a ideologická vyprázdněnost české politiky je nyní, i přes symbolický čokoládový nátěr, nahořklejší a trpčí než kdy dřív.