Důvod nespokojenosti? Platy fakticky za posledních pět let klesly

Analýzu si také můžete poslechnout v audioverzi.

Policisté, pracovníci soudů, lékaři, učitelé, akademici. Protesty, kam se podíváš. Po letech vysoké inflace a nárůstu všech nákladů na život vybředl tlak a zaměstnanci státu žádají výrazné navýšení platů.

A z pohledu čísel se nárokům nelze divit. Seznam Zprávy se podívaly na vývoj výplat zaměstnanců státu za posledních pět let a růst výdělků očistily o inflaci za stejné období.

Prakticky všechny skupiny profesí reálně kvůli inflaci tratily. S výdělkem tak vystačí s většími problémy než dříve.

Seznam Zprávy vycházejí z dat Informačního systému o průměrném výdělku, který představuje ustálený systém pravidelného monitorování, jak mezd v komerčním sektoru, tak platů ve veřejné sféře.

Namísto průměrného platu vycházíme z takzvaného mediánu, který lépe zachycuje realitu výdělku, protože na rozdíl od průměru není tolik vychýlen extrémně vysokými platy. Zdrojem dat jsou přitom samotné výplatnice pracovníků, platy proto zahrnují různé příplatky a odměny.

Výjimku představují zaměstnanci vysokých škol, kde čerpáme data od Ministerstva školství mládeže a tělovýchovy, a k dispozici jsou průměrné platy.

Srovnáváme pak platy v roce 2019 a v uzavřeném roce 2023. Souhrnnou inflaci vypočítáváme za stejné období. Využíváme k tomu redakční inflační kalkulačku –⁠⁠⁠ pro dané období inflace představovala 37,89 procenta:

Projděte si, jak rostly platy u jednotlivých profesí, a jak dopadly při odečtení inflace. Jednotlivé vytipované profese jsme seřadili podle oborů od zdravotnictví, školství, policistů, hasičů, vězeňství a úředníků. V grafice si proto může překlikávat:

Z vybraných skupin zaměstnanců jsou na tom nejhůře hasiči. Za posledních pět let – od roku 2019 do roku 2023 vystoupal medián jejich platu na 53 tisíc korun včetně všech odměn, mzdy tak rostly o 15 procent. Ovšem za stejnou dobu rostla inflace o 37,89 procent a reálně se tak koupěschopnost jejich příjmů propadla skoro o čtvrtinu.

„Jsou kraje, které už teď mají problém s náborem. Prostě si řeknou, že za nástupní plat u hasičů nezaplatí hypotéku. A i když by tu práci dělat chtěli, tak se radši poohlédnou po něčem lépe placeném v soukromém sektoru,“ popisuje předseda sekce hasičů v Unii bezpečnostních složek Pavel Michajlovič.

Navíc hasiči jsou ještě velmi specifická skupina zaměstnanců, která dostává skoro čtvrtinu peněz v příplatcích, tedy za služby a pohotovosti.

„Hasičské platy jsou počítané z 240 hodin, 160 hodin je ve výkonu a 80 v pohotovosti. Ale doba, kdy my jsme k dispozici zaměstnavateli, by měla být považovaná za pracovní,“ upozorňuje Michajlovič, že při 24hodinových službách to tak v současnosti není.

Odbory zastupující hasiče by si tak představovaly 15 procent navíc na podzim. Navýšení žádají i policisté, a to na základě slibu ministra vnitra Víta Rakušana (STAN), který ohlásil už v lednu navýšení o 10 procent. To se ale podle posledních zpráv nakonec nechystá.

„My už v současné době víme, že policisté avizují své odchody v tomto roce, protože skutečně nevědí, co bude dál. Stále se tady slibuje,“ řekl předseda Nezávislého odborového svazu Policie ČR Tomáš Machovič v pořadu Ptám se já.

S ministrem vnitra chce znovu jednat na konci srpna. Data ukazují, že policistům vzrostl plat za posledních pět let o 26 procent z 41 505 korun v roce 2019 na 52 335 korun v roce 2023. Po započítání inflace jsou ale fakticky na 88 procentech platu z roku 2019.

Z vybraných pozic se fakticky nad úroveň inflace vyhoupli jen odborní pracovníci úřadu práce. V roce 2019 brali 31 299 korun, v loňském už 43 624 korun. Růst jejich platů tak představuje více jak 39 procent za posledních pět let. Po započítání inflace jsou na 101 procentech platu z roku 2019.

Ovšem ani zde nejsou odbory s výsledkem spokojené. „Do té částky jsou samozřejmě započítáni i vedoucí zaměstnanci. První linie, řadoví zaměstnanci, mají průměrný plat 34 790 korun. Což je v čistém pod třicet tisíc korun,“ říká Simona Struhová, vedoucí sekce Úřadu práce v Odborovém svazu státních orgánů a organizací.

Popisuje, že ještě dva roky zpátky na tom měli být tabulkově úředníci práce nejhůř ve státní správě. „Proto jsme už v roce 2022 apelovali na ministra Jurečku, že nám lidé odcházeli, protože neuživili svoje rodiny. I dnes máme zaměstnance, kteří musí dělat dvě zaměstnání, aby vyšli s penězi,“ říká odborářka.

Ovšem souhlasí s tím, že v posledních letech platy rostou. „Zvýšil se nám zvláštní příplatek, to bylo v rámci nařízení vlády. Byli jsme posunuti o třídu výš. A odměňování je postaveno na tom, že když se plní lhůty a tak dále, tak se to promítne v odměnách, které jsou čtvrtletní,“ potvrzuje Struhová s tím, že odměny nejsou nárokovou složkou platu a nemají je tak úředníci jisté.

Specificky platy státních úředníků podrobně analyzoval Petr Bouchal pro výzkumný think tank IDEA CERGE-EI ve své interaktivní práci Zaměstnanci státu a úředníci: kde pracují a za kolik (2024).

Popisuje, že za posledních pět let je patrné, že průměrné platy šly v průběhu času konzistentně dolů, a to podle něj může být jedním ze spouštěčů stále častějších protestů a stávkových pohotovostí různých státních pracovníků.

„Propad trvá už několik let, začal o něco dřív než pokles v soukromém sektoru následkem zvýšené inflace. Jedno vysvětlení by proto bylo, že relativně hodně lidí ve veřejné správě už dlouho nevidělo reálný nárůst platů. Je to už tak pět let a je to jiná situace než v soukromém sektoru na trhu práce,“ říká Petr Bouchal a zdůrazňuje, že reálný pokles výdělků ve státní správě tak pracovníci už cítí déle než u soukromých zaměstnavatelů.

Srovnání dat o mzdách, tedy výplatách pracovníků v komerční sféře, a platech ukazuje další možné vysvětlení: hodnota platů se s inflací propadla více než u mezd, a to i přesto, že se platy pohybují v o několik tisíců korun vyšší hladině než mzdy:

Zároveň ale zmiňuje, že výzkumníci – a ostatně i data využívaná Seznam Zprávami – vidí průměrné a mediánové platy u velmi velké skupiny pracovníků.

„Můžeme vést diskuzi o tom, jestli vzhledem k tomu, jaké jsou na ně kladené požadavky a jaké mají vzdělání, je platové ohodnocení adekvátní. K tomu ale potřebujeme detailnější data a srovnávat srovnatelné. Třeba lidi podobných profesí, vzdělání a odpovědnosti mezi veřejným a soukromým sektorem,“ doplňuje Petr Bouchal s tím, že to na základě platů u takto velkých skupin pracovníků nelze.

Konkrétně u akademických pracovníků panovaly ale velké rozdíly i napříč fakultami některých vysokých škol. Kupříkladu odborný asistent na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy si v roce 2022 průměrně přišel na 82 540 korun měsíčně, oproti tomu na Husitské teologické fakultě dosáhl pouze na 35 849 korun.

Akademici ale volají, že vysokým školám chybí peníze celkově. Už v červnu opět protestovali za jejich navýšení. Česká konference rektorů zmiňuje jako nepodkročitelné minimum šest miliard korun navíc.

„Loď se potápí jako celek a peníze nejsou. Buď další prostředky dostaneme a učitelé budou mít alespoň trochu snesitelné platy, nebo nám je nedají, a lidé budou odcházet. Ostatně ten odliv už začal,“ popisuje Jakub Izdný, koordinátor iniciativy Hodina pravdy, která poslední roky upozorňuje na podfinancování vysokého školství.

Rýsují se tak protesty, které mohou přijít ještě do konce roku. Zmiňují je nejen policisté, hasiči nebo akademici, ale opět také lékaři, kteří nejsou spokojení s jednáními na Ministerstvu zdravotnictví. Vládu tak v následujících měsících čekají perná vyjednávání.

AKTUALIZACE: Upravili jsme část textu popisující medián.