Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
V Krasnogorsku na okraji Moskvy pozabíjeli teroristé 137 lidí. Provedli to, jak jinak, na připravované koncertní akci, na níž se shromažďují mladí lidé. Pomocí palných zbraní je hromadně likvidovali.
Hned v dalších dnech se po světě šířila vlna emocí. A právě u té bych se chtěl zastavit.
Ruský autokrat Putin ihned obvinil Ukrajince ze spolupráce s teroristy a ve svém chráněném objektu zapálil za oběti svíčku. Ukrajinský prezident Zelenskyj naopak naznačil, že za podobnými útoky, stejně jako v minulosti, mohl stát Putin. Protože mu to může pomoci svírat zemi libovolnými opatřeními.
Ruští občané se scházeli a vyjadřovali zděšení, lítost i solidaritu. Ve velkém se rozhodli darovat krev. Bylo to nejen praktické, ale i sympatické a velmi symbolické.
Francouzi, mající s terorem na svém území velké a drastické zkušenosti, aktivovali svůj protiteroristický systém. A Němci k tomu přidali mediální diskuzi na téma, zda budou velké sportovní akce v tomto roce bezpečné. Jen pro připomenutí – Němci letos pořádají mistrovství Evropy ve fotbale a Francouzi letní olympiádu. Obě akce jsou nepochybně potenciálním terčem velkých teroristických útoků.
Ještě reakce dalších dvou zemí stojí za povšimnutí. Srbsko a Nikaragua se s vyjádřením smutku a lítosti přidaly k Rusku. Nic divného na tom vlastně není, tyto dva státy s Ruskem dlouhodobě drží a netýká se to pouze války na Ukrajině.
V kontextu hrůzy každého zmařeného lidského života si však člověk musí také uvědomit, že podobné tragédie se už dva roky odehrávají každý den na území Ukrajiny. Ve válce tam bez přestání umírají vojáci-obránci, vojáci-dobyvatelé i ukrajinští civilisté. Nevidím žádný rozdíl mezi tím, zda jsou jejich životy zmařeny na chystaném koncertě, anebo ve vojenském zákopu či tanku. Nejspíš bychom těžko hledali ať už odvedeného vojáka, nebo civilistu, který by si válku vybral jako chtěný scénář svého života. Je to tragédie této doby.
A znovuzvolený prezident Putin, který mnohé z popsaného přímo způsobil, sedí kdesi v bezpečí svého úkrytu. Do války posílá další a další Rusy, aby zabíjeli další a další Ukrajince a pak jim vzali jejich území. Přes 80 procent Rusů Putina znovu zvolilo prezidentem, čímž se nepřímo podíleli na masovém zabíjení, v němž počty mrtvých každý den přesahují počet obětí teroristického útoku v Krasnogorsku.
Prezident Zelenskyj odhadl počet jen ruských obětí za dva roky války na 180 tisíc. Pokud by tomu tak bylo (spíše je to číslo nadsazené), pak by to znamenalo přibližně 250 zabitých Rusů každý den. Dvojnásobný počet obětí, než jich bylo v Krasnogorsku. Každý den. O tom se však dnes už téměř nemluví.
Proč tyhle nehezké počty? Právě proto, abychom si uvědomili, že největším teroristou současnosti je ruský prezident. To on nechává denně masakrovat dva národy. A my ostatní, kteří to zpovzdálí sledujeme, jsme si už nějak podivně zvykli. A bereme to jako smutný, prostý fakt charakterizující naši dobu. Podobně jako autor tohoto textu, který v Rusku mnohokrát byl a opakovanou zkušeností se naučil rozeznávat mezi jednotlivými Rusy a národem Rusáků.
Rus je milý a má opravdu širokou duši. Rusák je krutý imperialista.
Karel Čapek v jednom ze svých slavných textů napsal: „To nejzpuchřelejší na světě není krov bohatých, nýbrž krov chudých; zatřeste světem a pak se jděte podívat, koho to zasypalo.“ Čapek tehdy psal o komunismu a revoluci, ale s válkou je to stejné. Nejvíce na ni doplácejí obyčejní či spíše chudí lidé.
A tak se vracím k obětem teroristů. S obyčejnými Rusy člověk nemůže nesoucítit. Je to tragédie a nesmírná škoda každého zmařeného života. Ale nezlobte se, litovat Rusáků je mi v současné době zatěžko.
