Článek
Wikipedie definuje kyborga jako hybrida biologického organismu a stroje a dodává, že se jedná o osoby, jejichž těla jsou trvale doplněna umělými součástmi. Název je akronymem odvozeným od anglického termínu cybernetic organism.
Znamená to tedy, že do živého organismu, v našem případě do člověka, implantujeme různé pomůcky, které mu pomohou k lepšímu životu a dají mu vlastnosti, které dříve neměl. Kde je však hranice mezi člověkem a kyborgem, přesně určeno není. Jinými slovy, současný pokrok již dokáže lidské tělo natolik vylepšovat, že rozdíl mezi označením člověk nebo kyborg může být víceméně formální a založený na konkrétní definici, než ryze praktický. A protože celý proces naší vlastní přeměny probíhá spíše plíživě než bouřlivě, tak si ho v běžném životě ani neuvědomujeme. Mnohem častěji to vypadá tak, že jsme mile překvapeni, „co všechno současná věda a medicína dokážou“, ale ve své komplexnosti tento jev z velké části nechápeme a rozhodně o něm příliš nepřemýšlíme.
To největší, co medicína v lidském těle běžně mění, jsou klouby. Takových operací se jen u nás provádějí desítky tisíc ročně. Nahrazují se především klouby kyčelní a kolenní, ale v určitých případech i některé menší. Ortopedi a podobně i třeba spondylochirurgové si při léčení různých neduhů pohybového aparátu navíc pomáhají i hřeby, šrouby a dalším nářadím, které vzácně mohou být i samodegradabilní. To znamená, že nějakou dobu (třeba roky) v těle vydrží, udělají tam svou práci a poté se rozloží na vodu a plyn.
Čeští kardiologové implantují každý rok pod kůži svých pacientů tisíce malých počítačů, z nichž do srdce vede specifický drát (nazývá se elektroda), pomocí kterého snímají srdeční činnost. Pokud není v pořádku, pak tyto malé počítače nazývané kardiostimulátory nebo defibrilátory dokážou vyslat elektrický impuls, podle něhož se funkce srdce řídí. Důležité je, že pracují zcela autonomně, tedy nezávisle na vůli pacienta. Toto dělá část kardiologů, které lze slangově nazvat „elektrikáři“. Kardiologové – „instalatéři“ – se zase většinou starají o to, aby tepny v srdci a často i mimo něj byly dostatečně průchodné. Nejčastěji to dělají tak, že do nich implantují drobné kovové trubičky připomínající pérka z propisovací tužky, které se nazývají stenty. Takových výkonů se dělá přes dvacet tisíc ročně a další více než tisícovka pacientů dostává od kardiologů každý rok do srdce novou chlopeň. Podobnou pomoc nabídnou pacientům i kardiochirurgové, kteří některé chlopně vymění a jiné opraví. Ve výjimečných případech jsou dnes dokonce schopni našít vedle selhávajícího srdce pomocnou pumpu, která za něj většinu jeho činnosti převezme.
Stejným způsobem se ošetřují i cévy mimo srdce a to dokonce i ta největší, tedy aorta. Pokud se nebezpečně rozšiřuje a hrozí její prasknutí, můžeme do ní naimplantovat stentgraft, tedy látkou potažený stent, jenž takovému prasknutí a následnému vykrvácení zabrání. Náhrady částí aorty dokážou dělat cévní chirurgové i při otevřených operacích.
Zázrakem podobajícím se kardiostimulaci je zavedení stimulačních elektrod do mozku a jeho následná trvalá stimulace (neurostimulace) pomáhající v léčbě některých poruch hybnosti.
Jinou operací trvající jen kolem čtvrt hodiny jsou náhrady očních čoček při šedém zákalu. A abych tento základní výčet výkonů zkrátil, tak ještě zmíním, že k lepšímu slyšení slouží kochleární implantáty a k řízení hladiny cukru v krvi se používají inzulinové pumpy. Zdaleka jsem nepopsal vše, ale k základnímu přehledu to čtenáři může stačit.
Na závěr jsem si ještě nechal hudbu budoucnosti, kterou by mohly být nanoroboti vykonávající v organismech lidí (nebo už kyborgů?) práci na úrovni jednotlivých buněk, nebo dokonce molekul. A podobné to jednou bude i s editací genetického kódu, která změní nejen základy tradiční medicíny, ale zřejmě i lidstvo jako takové.
Mnoho z nás by bez moderních implantátů nemohlo žít už dnes, a je tedy zřejmé, jakým směrem se homo sapiens ubírá. Budeme se snažit stále se zdokonalovat, až se nakonec bez vymožeností tohoto typu neobejdeme. V kombinaci se světem více či méně řízeným umělou inteligencí to bude znamenat zcela novou kapitolu v dějinách lidstva. Čím více budeme na tuto revoluční změnu připraveni, tím lépe se nám ji podaří akceptovat a snad i zvládnout.
