Článek
Čtete ukázku z newsletteru Kauzy Seznam Zpráv, ve kterém každý týden reportéři z našeho investigativního týmu shrnují podrobnosti a zákulisí nových kauz z vysoké politiky i byznysu. Pokud vás newsletter zaujme, přihlaste se k odběru!
Psalo se září 2015 a titulní stránky novin okupovaly zprávy o novele zbrojního zákona. „Vláda půl roku po střelbě v Uherském Brodě nachystala nový zákon, který by měl do budoucna podobným tragédiím zabránit,“ stálo v nich.
Plán z dílny Ministerstva vnitra tehdy sliboval například zkrácení platnosti zbrojního průkazu na pět let. Současně měl vyřešit i nedostatečné předávání informací mezi lékaři různých profesí.
Co se od té doby změnilo? Takřka nic.
Zbrojní průkaz platí stále deset let. Psychiatři nemusí předávat varování praktickým lékařům. Psychotesty, které jsou ve většině států EU povinné, nepožaduje už ani ministr vnitra Vít Rakušan, který po masově vraždě na filozofické fakultě v Praze zpřísnění navrhoval.
Za těch devět let se zbraňové normy zkrátka nezpřísnily. Podle čerstvé analýzy organizace Amnesty International máme jedny z nejmírnějších zákonů v Evropě a dál pracujeme na jejich rozvolňování.
Debata o zbraních se v Česku potácí v bludném kruhu. Fázi všeobecného zděšení překlenou sliby politiků, které s tím, jak se tragédie vytrácí z hlavních zpráv, přechází v tichý lobbing. A náznaky stejného scénáře jsou vidět i nyní, jen půl roku po masové vraždě na fakultě.
Nový zbraňový zákon, podle nějž mají například prodejci zbraní hlásit podezřelé nákupy úřadům, začne platit až za dva roky. Oficiální zdůvodnění zní, že dříve by se nestihly úřady na změnu připravit. V kuloárech se ale politici netají tím, že důležitějším faktorem jsou volby a že pozdržená platnost dává příležitost normu ještě změnit (čti zjemnit).
Když jsme zkoumali odkládací policejní protokol vražd z fakulty, zaujalo nás, že střelci Davidu K. krvavé běsnění usnadnily tlumiče hluku, které si pořídil naprosto legálně. Tišší výstřely mu získaly čas.
Jak popisuje zpráva, oznamovatelka klánovické vraždy vypověděla, že zaslechla jen dvě hlasité rány. Pět střel, které vypálil předtím s pomocí tlumiče a podzvukového střeliva nezaznamenala. Stejně tak nikdo neslyšel, jak střílel na svého otce v Hostouni. Mohl tak další hodiny v klidu připravovat nástražný výbušný systém v suterénu domu a pak se nerušeně přesunout do centra Prahy, kde dokončil svůj vražedný plán. Tlumiče poté použil i na samotné fakultě.
Kolega Lukáš Valášek se proto rozhodl zmapovat, kdo zařídil, že tlumiče jsou dnes běžně ke koupi. Stačí mít jen zbrojní pas. Jak zjistil, umožnil to nenápadný přesun paragrafů ve zbraňovém zákoně účinném od roku 2021. A to naprosto skandálním způsobem bez jakékoliv širší diskuze a bez analýzy dopadů. Změnu si podle dohledatelných indicií objednali majitelé střelnic a myslivci.
Valáškův článek vyvolal bouřlivé reakce. V diskuzi i na sociálních sítích. Zastánci vyzbrojování měli opět navrch. Srotili se kolem ministryně obrany Jany Černochové z ODS, která byla zpravodajkou změkčeného zákona z roku 2021 a která si ani po čerstvých zkušenostech z filozofické fakulty nemyslí, že je čas na změnu.
„Kdyby tam nešel se zbraní s tlumičem, šel by tam s nožem,“ uvedla Černochová k činům masového vraha.
To je mimořádně hloupý argument i z věcného hlediska: Nožem těžko usmrtíte 14 lidí v plné školní budově, protože vás dřív nebo později někdo přemůže. A už vůbec jím nedokážete „ostřelovat“ přilehlé náměstí.
A ano, kdyby neměl nůž, nejspíš sestrojí bombu (což naštěstí není tak snadné, jak si představují diskutéři na sociálních sítích a jak opět dokládá závěr policejního šetření). Když to nebude bomba, využije auto jako psychopatická vražedkyně Olga Hepnarová.
Jistěže přísnější zbraňová pravidla úkladným vrahům jako David K. v jejich hrozivém plánu nezabrání, ale minimálně jim to ztíží. A o to teď jde.
Co jsme napsali jako první
Majetkový eurostriptýz. Podívali jsme se na majetky nových europoslanců. Už jen proto, aby bylo možné v budoucnu zkontrolovat, zda při své bruselské misi podezřele nezbohatli. Někteří své majetkové poměry tají, někteří je bez cavyků odhalili.
Turkova stavba. Rutinní dotaz, který kolega Jiří Pšenička rozeslal všem nováčkům, jej přivedl až k problému, který aktuálně řeší lídr koalice Přísaha a Motoristé Filip Turek. Úřad zkoumá „nepovolenou část stavby“, která vznikla při rekonstrukci jeho chaty.
Další osamělý vlk? Policie zasáhla proti muži, který si nakoupil zbraně a choval se podezřele. Upozornil na něj policista, který si o něm začal ve volném čase zjišťovat informace. Dostal za to ocenění od policejního prezidenta. Více v textu Vojty Blažka.
Ruský špion v čele českého časopisu. Ústav českého Ministerstva zahraničí se chlubil, že redakční radu jeho časopisu řídí ruský profesor Viacheslav Morozov. Nyní se ukázalo, že šlo o dlouholetého špiona ruské vojenské rozvědky GRU. V Estonsku za to v úterý dostal šest let vězení.
Úklid před policií? Poté, co byl hlavní aktér korupční nemocniční kauzy – podnikatel Tomáš Burian – propuštěn z vazby, převedl byt na pražském Žižkově na svou partnerku, která pracuje jako soudkyně. Policie však nemovitost na poslední chvíli zajistila. Ještě předtím se totiž na převod začal obviněného i úřadů ptát kolega Radek Nohl.
Slopné: Kdo tu lže? V kauze slopenské vraždy kolegyně Adéla Jelínková a Christine Havranová vyzpovídaly nového aktéra. Ten tvrdí, že jej korunní svědek případu, jistý Milan Rakaš, nutil ke křivému svědectví. Kdo kauzu sleduje podrobněji, ví, že Rakašova slova už tak nezní dvakrát věrohodně…
Pokud vás týdenní report toho nejdůležitějšího z naší investigativní dílny zaujal, určitě se přihlaste k odběru a newsletter také doporučte svým známým. Příští pátek se na vás opět těšíme u dalšího vydání!
