Článek
Řádění, no tak dobře, řáděníčko zdrobnělin v českém jazyce trvá od nepaměti a jeho uživatelé patří v tomto směru k nejnáruživějším. Proč taky nevyužít příležitostí, které nám rodilí angličtináři mohou jen tiše závidět? Vyjádřit skutečnost v jemných odstínech, a zároveň se ve slovy vystlaném pelíšku schoulit před tvrdou realitou – k tomu skvěle slouží zdrobněliny.
Také v 21. století jejich obliba pramení z potřeby kompenzovat si humpolácký, bohužel i agresivní, kolem síly se otáčející svět okolo. Řeč tak odráží poptávku po měkkosti, intimitě, vynalézavých invektivách a spoustě dalších věcí, kterých se permanentně nedostává. Umíte si třeba představit, že nemáme slova bolístka a rýmička? Jak těžce by bez nich bylo!
Zjemňování existence skrze zdrobněliny sice praktické výsledky přinášet nemusí, někdy funguje jen jako pouhý pláštík. Ale zaplaťpánbůh za snahu. Odlidštěné území dálnic, okružních křižovatek, billboardů a logistických terminálů, a nejspíš ani deadline, cash, timing a digitální identita, se zdrobnit nedají. Klimatická hrozbička a globální oteplováníčko se v češtině také pravděpodobně neuchytí. Tak k sobě – i sami k sobě – zkoušíme být vřelí jinde a jinak.
Dokonce i vláda všechny ty své jobovky hodlá svázat mašličkou do milého konsolidačního balíčku. Ví, jak na nás – uhodila hřebíček na hlavičku.
O správném balíčku by samozřejmě měli – pojďme si představit takové menší konkláve – vyjednávat jedině Kalousek, Skopeček, Bartošek, 1. místopředseda STAN Vlček a pirát Michálek. Pokud bude konzultováno s opozicí, tak ještě Havlíček. Sám půvabný, ale křehký schodek by bez podpory spřízněných jazykových duší zůstal dlouhodobě neudržitelný. Protože krize, inflace a recese se i jako slova valí nemilosrdně.
Zdrobňovacímu úsilí k naší smůle překáží kohabitace s angličtinou (uhodit hřebíček na hlavičku = hit a nail on the head, to teda nic moc, sorry). Nejradši bychom brali za kliky obchůdků, ale v e-shůpku se to moc nedá. Aquaparčík je také podivný, až podivínský. Když je to jen trochu možné, vítáme i takové ty ne-zdrobněliny: ócéčko (obchodní centrum), káefcéčko, cédéčko, appku. Ale pozor: vyskytuje se i autentický hipstýrek. Podle vzoru doktůrek, inženýrek a hustej týpek.
Protože ještě neznali odvrácenou stranu technologické ofenzivy, promítali naši předkové potřebu důvěrnějšího zasazení do světa alespoň do svých jmen. A ta drží bytelně. Proč by jinak bylo šestkrát tolik Havránků než Havranů, dvanáctkrát tolik Pařízků než Pařezů, patnáctkrát tolik Vojáčků než Vojáků, a Kořínkové nad Kořeny převažovali dokonce 39krát? Podle celostátní databáze (počítána jsou jen mužská, respektive nepřechýlená příjmení).
Aby nevzniklo nedorozumění: zdrobněliny s jejich zjemňovací a zdůvěrňovací funkcí se nestaly něčím žádoucím absolutně. V hrabárně českého jazyka je zapotřebí třídit. Nést svůj kříž, ale po funuse chodit s křížkem. Kout železo, dokud je žhavé, a mít v ohni želízko. Dát si něco na zub, a podívat se něčemu na zoubek. Kořeny zla a kvadratických rovnic mají tuhý kořínek. Králík na smetaně není česká zdrobnělina krále, buďte klidné, Vaše Veličenstvo. Kůlna, a to se málo ví, neznamená úplně totéž co kůlnička na dříví.
Stejně tak se nedoporučuje zkoušet z pasty dělat pastičku, ze stomatologické komory komůrku, ani ze života živůtek. Konec receptáře pro kutily.
Snad největší přírodní rezervace zdrobnělin se nachází, jak se lidově říká, v gastro segmentu. Začíná to hned polévkou (9 z 10 filologů se u číšníka domáhá gulášové polevy marně) přes řízeček, klobásky, jatýrka, kachničku, salátek, pivko, džusík, panáčka a kávičku, presíčko s mlíčkem nebo bez. Meníčko all inclusive.
Jazykoví extremisté už začali hospůdkám na růžku vyčítat i minutky, konkrétně vepřové medailonky a kuřecí plátky, ale také španělské ptáčky, ubrousky a vidličky. To nám i v této vypjaté době připadá přece jen cu fíl.
Vzhledem k tomu, jak zlé hospodářské poměry v gastro segmentu vždycky panovaly a panovat budou, je vyloučené, že by se na zdrobňovacím trendu mohlo něco změnit. Naopak, bude upevněn a především získá nový, konečně efektivní obsah. Zdrobňování nebude znamenat jen nějaké samoúčelné ťu-ťu ňu-ňu, ale na rovinu se tím hostům sdělí: jídla je méně, knedlíčky jsou o třetinu zmenšené knedlíky (připravte se na terminus technicus houskové knedlíčky), v kuchyni se opravdu smaží rybí prstíky a ještě můžete být, pokud dostanete místečko u stolečku v koutku, rádi za čajíček z půlky pytlíku. Pytlíčku.
Z toho všeho je snad doufám jasné, že takový pisálek má v dnešní době pěkně tvrdý chlebíček.
