Článek
Analýzu si také můžete poslechnout v audioverzi.
Hnutí ANO Andreje Babiše, které je momentálně stranou s největšími a nejstabilnějšími preferencemi, zřejmě bude mít na politickou scénu větší vliv než jen ten přímý.
Existence hegemona, který pevně drží až třetinu českých voličů, tlačí ostatní strany po letech rozdrobování zase ke spojování.
Mluví o něm jak levice v čele s komunisty nebo sociální demokracií, tak opačná strana spektra představovaná SPD a nově také Přísahou a Motoristy.
Otočení trendu si kromě samotných partají všímají i politologové a sociologové. „Menší strany si začínají uvědomovat, že pokud chtějí hrát nějakou roli v celostátní politice, nic jiného jim nezbyde,“ říká Martin Buchtík, sociolog z agentury STEM.
Nejde podle něj ale o specificky český fenomén. „Trend spojování jsme mohli vidět už v Maďarsku, Polsku, ale i ve Francii,“ dodává.
První náznaky se začaly objevovat už kolem minulých sněmovních voleb, kdy poprvé slavily s taktikou spojování úspěch koalice Spolu a – byť pouze částečně – PirStan.
Vše ale akcelerovaly nedávné evropské volby, které potvrdily zcela zjevnější pravdu – uspěl ten, kdo překousl rozdíly a s někým se spojil. Ať už to byla levicová koalice Stačilo pod vedením komunistů, nebo Přísaha. Ta se poučila ze sněmovního neúspěchu, kdy jen těsně zůstala před branami Sněmovny, a nově přibrala vznikající Motoristy.
Naopak SPD nebo sociální demokracii se nedařilo. „Dá se říci, že je to takové probuzení do reality, kdy představy jednotlivých politických stran několikanásobně převyšovaly jejich možnosti. Hodně je vyškolily právě volby do Evropského parlamentu,“ říká politolog Michal Pink z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity.
Na koalici Spolu zároveň menší strany vidí, že spojenectví může fungovat dlouhodobě. „Vidí například, že tolik mandátů, kolik má dnes KDU-ČSL, by sama nikdy nezískala. Vidí TOP 09, která by se jinak potácela na hranici života a smrti,“ dodává politolog.
Poslední zkouškou před sněmovními volbami příští rok mají být podzimní volby do krajů. Například SPD, která v evropských volbách spolu s Trikolorou udělala jen 5,7 procent a celostátně jí preference také klesají, se spojuje s PRO Jindřicha Rajchla.
„Když se pětikoalice spojila a chcete je porazit – vymést z krajských úřadů a pak i z vlády - musíte postupovat jako oni,“ uvedl Radim Fiala (SPD).
Protiváha Babišovi
Šéfka komunistů Kateřina Konečná mluví nejen o protiváze ke koaličním silám, ale i k alternativě přímo proti Babišovi. „Hnutí ANO ukazuje navenek, jak není schopno jednat s vládou, ale z druhé strany na krajích se s ní paktuje. Jasně to ukazuje, že to chce reálnou opozici,“ myslí si Konečná.
Prý nejen na krajích, ale i v celostátní politice. „To, jak se vládne na krajích, je i do řádných voleb ukázka toho, že pokud nebude silná levice, tak Andrej Babiš je schopný jít s každým.“
Pravda je ještě trochu jinde – jak SPD, tak KSČM by se po sněmovních volbách nebránily spolupráci s hnutím ANO. Po zkušenostech z minula ale cítí, že do takové koalice musí vstupovat co nejsilnější, aby je Babiš zcela nezlikvidoval, jako předchozí koaliční partnery.
Úspěšnému spojování na opoziční scéně ale musí fandit i sám Babiš. Je to pro něj sice konkurence, ale – v určitých mezích – jejich úspěch potřebuje.
„Andrej Babiš jejich spojení potřebuje, aby neskončil bez koaličního partnera. Důvod, proč je mimo vládu, je právě ten, že se KSČM, sociální demokracie nebo Přísaha minule nedostaly do Sněmovny,“ dodává Pink.
To, že si menší strany uvědomují potřebnost spojování, ovšem ani zdaleka neznamená, že k němu dojde. Řada pokusů zatím končí ve slepých uličkách. Například Stačilo kandidovalo do evropských voleb s PRO Jindřicha Rajchla, které mu teď ale přetáhla SPD.
Kateřina Konečná říká, že by se ráda spojila s lidmi ze sociální demokracie, aby vznikla jakási levicová „fronta.“ To ale zase odmítá předseda Socdem Michal Šmarda.
Socdem se oťukává spíš s menšími subjekty na regionální úrovni. Pokusy o alespoň tematickou spolupráci s ostatními stranami zatím skončily spíš rozpačitě. Loni byla Socdem kritizována, když chtěla spolupracovat s Robertem Šlachtou v oblasti energetiky. A Šmarda musel vysvětlovat, že levicová sociální demokracie se nespojuje s „policejní“ stranou.
Nedávno chtěl zase Šmarda spojit síly s levicovými uskupeními v otázce zákoníku práce. Jenže plánované setkání raději předem zrušil, protože to začalo vypadat, že se hodlá spojovat s KSČM. „Zjevně jsem udělal chybu, že jsem je tam pozval. Nějaké spojování s KSČM odmítám,“ říká Šmarda.
