Článek
Papež František se hodně vyjadřuje v rozhovorech a při vystoupeních na veřejnosti, často přitom improvizuje a na zahraniční politiku nemá obvyklý evropský pohled. Uvedli to analytici oslovení agenturou AFP, která se zajímala o jejich pohled na papežova vystoupení po roztržce mezi Vatikánem a Ukrajinou, jíž papež nepřímo doporučil, aby přestala bojovat a začala vyjednávat s Ruskem. Papež se podle odborníků v proslovech často projevuje spíše jako aktivista než hlava státu a církve.
O víkendu švýcarská stanice RSI zveřejnila část rozhovoru s papežem, ve kterém hlava katolické církve vyzývá Ukrajinu, aby měla odvahu vyvěsit bílou vlajku a zahájit jednání s Ruskem. Výrok vyvolal odmítavé reakce, například od ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského a některých západních politiků.
Podle francouzského analytika Françoise Mabilleho papež František vnáší do veřejné debaty mimoevropský pohled na zahraniční politiku a na konflikt na Ukrajině. Jeho předchůdci přitom vycházeli ze „západní diplomatické kultury“. Italský specialista na dění ve Vatikánu Marco Politi se domnívá, že papež je se svými názory izolovaný, co se týče států NATO, jeho pohled však sdílí velká část světa mimo tuto Alianci.
Výroky, jako ten o Ukrajině, Mabille přičítá také způsobu komunikace současného papeže, který poskytuje relativně hodně rozhovorů a i v dalších veřejných proslovech někdy improvizuje, což zvyšuje pravděpodobnost, že se dopustí nepřesných výroků. Jeho předchůdci Jan Pavel II. a Benedikt XVI. si naopak improvizované výroky dovolovali jen zřídka. Podle Mabilleho je František „spíše papežem aktivistou než papežem státníkem, jak jsme znali dříve“.
Papežovými výroky je pak podle analytiků často zaskočena i vatikánská diplomacie, která se je následně snaží korigovat a upřesňovat. K papežově výroku, že by Ukrajina měla vyvěsit bílou vlajku, vatikánský státní sekretář kardinál Pietro Parolin řekl, že boje musí jako první zastavit agresor. V rozhovoru, který dnes otiskl deník Corriere della Sera, Parolin uvedl, že papež myslel bílou vlajkou vyjednávání, a ne kapitulaci.
Není to poprvé, co papež vyvolal v této záležitosti rozpaky. V loňském roce například řekl mladým ruským katolíkům, aby nezapomněli, že jsou dědicové velkého Ruska. Vatikánská diplomacie později uvedla, že papež nechtěl podpořit ruský imperialismus, ale mluvil o ruském kulturním dědictví.
