Článek
Po čtyřech letech krize stojí Česko na startovní čáře. Optimistická předpověď zní: V roce 2024 zmizí inflace, úvěry zlevní, a to bude příležitost, kterou byznys využije k novému vzestupu. Přesto k prosperitě potřebujeme něco navíc, hlavně výpomoc zvenku.
„Česká ekonomika poroste kvůli vládnímu konsolidačnímu balíčku příští rok pomaleji, než by mohla, a to až o 0,8 procenta,“ mírní očekávání hlavní ekonom společnosti Deloitte David Marek. Skepse posiluje i tím, že se v prosinci pokazila nálada v globální ekonomice. „Německé výzkumné instituty Ifo a DIW zhoršily své předpovědi,“ upozorňuje Marek. České hospodářství je těsně propojeno s německým, proto může očekávat nejvýš mírný vzestup okolo jednoho procenta za celý rok.
Markovy prognózy nejsou přehnaně pesimistické. Česká národní banka v listopadové zprávě o měnové politice odhadla, že vládní balíček sníží očekávaný růst až o 1,4 procenta. Mnichovský ústav Ifo očekává, že tuzemský růst v roce 2024 nedosáhne ani jednoho procenta. Nelze proto vyloučit, že se pozitivní očekávání spojená s ústupem inflace nesplní, průmysl bude dál klopýtat a spotřeba domácností se nezvedne. A krize se protáhne na pátý rok, jako tomu bylo při výpadku v letech 2009–2013.
Opatrnost ekonomů nevychází jenom z obav, jak tuzemské podniky a spotřebitele odradí škrtání výhod a zvyšování daní v úsporném balíčku, které tuzemskou ekonomiku připraví během dvou let o 150 miliard korun. Od chvíle, kdy ministr průmyslu Jozef Síkela a šéf obchodního svazu Tomáš Prouza oznámili na leden zdražení energií a potravin, panují obavy, že se očekávaný pokles inflace na dvouprocentní úroveň zpozdí. „Meziroční inflace v lednu bude začínat čtyřkou a průměrná celoroční inflace by měla být 3,4 procenta,“ předvídá prosincová analýza Raiffeisen Bank. To může mít bezprostřední následky. ČNB sice ještě před Vánoci snížila základní úrokovou sazbu o čtvrtinu procentního bodu, s výraznějším poklesem ze současné úrovně 6,75 procenta však může počkat až někdy na léto, až své sazby uvolní také Evropská centrální banka. Jenom tím se oživení zpozdí o půl roku.
Jedna naděje, že nový rok přinese zásadní obrat k lepšímu, přesto zbývá, jak ukazuje případ Japonska. Třetí největší světová ekonomika trpí už 32 let stagnací a její vyhlídky se ještě zhoršují v poslední době, když největšího obchodního partnera Čínu zasáhla strukturální krize. Mimo jiné i proto, že se americké, evropské a tchajwanské koncerny obávají zhoršení vztahů a přesouvají aktiva z Číny do spřátelených zemí, se kterými nehrozí válečný konflikt.
Ovšem právě nové komplikace se mohou stát paradoxním důvodem k obratu, na který v Tokiu čekají desítky let. „Pracovní kultura je tam velmi dobrá, k dispozici je přebytek vody a elektřiny,“ vysvětloval zakladatel největšího světového výrobce polovodičů TSMC Morris Chang německému deníku FAZ, proč značnou část výroby přesouvá do Japonska.
Jeho firma je ovšem pouze jedním ze zájemců, kteří chtějí využít možnosti v Japonsku. Hlavním příslibem, že se časy mění, byla zpráva, že největší světový investor Warren Buffett nakoupil za deset miliard dolarů akcie pěti největších japonských obchodních společností. To vedlo analytiky dánské Saxo Bank k tomu, že očekávaný vzestup země vycházejícího slunce zařadili do seznamu „přehnaných předpovědí“, ve kterém s nadsázkou upozorňují, co by se mohlo stát v nadcházejícím roce. Po třiceti letech stagnace prý přinese globální obchod do Japonska sedmiprocentní růst.
To je šance i pro Česko, které může v globální konkurenci nadále sázet na automobily. Výkony zdejších automobilek a jejich dodavatelů se podle ČSÚ zvýšily proti období před krizí o pětinu. Listopadová zpráva asociace ACEA dokonce uvedla, že značky se základnou v Česku, tedy Škoda, Toyota a Hyundai, patří k sedmi automobilkám, které v Evropě obnovily předkrizovou produkci.
Zdejšímu průmyslu mohou ještě jednou pomoci diesely, sotva však může dlouho prosperovat bez zásadní modernizace. Upozorňuje na to studie poradenské firmy Roland Berger, která vypočetla, že loni vyrostly výnosy evropských automobilek o osm procent, stejně jako u dodavatelů baterií pro elektroauta, ovšem výrobci polovodičů a softwaru pro řídicí systémy si polepšili o třetinu.
Vláda Petra Fialy skutečně sleduje „japonskou“ cestu, konkrétně nabídkou daňových prázdnin pro technologické investory. Premiér se nedávno pochlubil, že Česko podpoří amerického výrobce polovodičů v Rožnově pod Radhoštěm, maďarsko-tchajwanskou továrnu na elektroinstalace pro automobily v Pardubicích, indickou firmu ze stejného oboru v Ostravě a německou investici do optických přístrojů v Chomutově. Dohromady tak má vzniknout 1200 nových pracovních míst. Ovšem předsedkyně Sněmovny Markéta Pekarová Adamová se mohla při listopadové návštěvě Drážďanech přesvědčit, že to je pořád málo. Světový lídr v polovodičích TSMC v nové fabrice na polovodiče zaměstná 2000 lidí, zároveň vybuduje v saské metropoli evropskou centrálu.
Pokud přijdou také do Čech a na Moravu velcí technologičtí investoři, rozjede se vzestupný scénář známý z roku 2013 zcela jistě. Nové technologie oživí automobilový průmysl, na jeho vzestup navážou ostatní odvětví a služby, v důsledku začnou rychleji růst mzdy. A domácnosti budou mít dost peněz, aby konečně začaly utrácet.
