Článek
Řečtí zákonodárci ve čtvrtek odsouhlasili reformy, které po zadlužených Athénách požadují zahraniční věřitelé jako podmínku pro uvolnění dalších peněz ze záchranného programu. Zákony na snížení penzí či zvýšení daní podpořilo všech 153 poslanců levicové koalice.
Schvalování balíku reforem a úspor provázely demonstrace, v centru Athén se shromáždilo asi 15 tisíc lidí. Menší skupinka protestujících pak na policii zaútočila zápalnými lahvemi. Na záběry z demonstrace se podívejte ve videu nad článkem.
Vláda premiéra Alexise Tsiprase doufá, že přijetí reforem přesvědčí věřitele k uvolnění dalších 7,5 miliardy eur (v přepočtu asi 199,4 miliardy korun) ze záchranného úvěru. Zasedání ministrů financí eurozóny proběhne v Bruselu již v pondělí.
Slibovali zrušení úspor, teď je sami schvalují
Řecko se už sedm let potýká s hlubokou ekonomickou krizí. Tsipras se dostal k moci v roce 2015 díky slibům, že úsporné programy zruší. Když se ale ukázalo, že Řecko nedokáže bez mezinárodní pomoci dluhy splácet, prudké zvyšování daní a snižování platů i důchodů pokračovalo.
Finance státu se v režimu záchranných opatření a přísného dohledu zlepšily, ale úsporná opatření vedla k prohloubení chudoby obyvatelstva a k silným protestům organizovaným komunisty a levicovými odbory.
Od vypuknutí dluhové krize v roce 2010 se řecká ekonomika propadla už asi o čtvrtinu. Řecko se v květnu 2010 ocitlo na pokraji státního bankrotu a v rámci dvou záchranných programů dostalo od Evropské unie a MMF celkem 240 miliard eur (6,5 bilionu Kč).
Athénám to ale - na rozdíl od ostatních zemí eurozóny zasažených dluhovou krizí - nepomohlo k zotavení z krize. Předloni proto Řecko přistoupilo na dohodu o třetím záchranném programu v sumě 86 miliard eur.
