Článek
Dvojice podnikatelů David Semerád a Martin Šťáva spolu začala dělat byznys už před 13 lety. Na klíč programovali aplikace pro internet a chytré telefony. Pár let jim tuzemský trh stačil, v roce 2012 se ovšem rozhodli vyrůst.
Z Česka chtěli do Spojených států. Část vedení proto zůstala za oceánem, druhá organizovala práci v Praze.
A povedlo se. Dnes firma STRV generuje sto procent příjmů v USA, kde zaměstnává stálý tým několika Američanů a vývojové centrum s víc než stovkou lidí má v Praze.
Pro podobný typ mladých firem se vžilo americké označení startup. Používá se i v Česku, protože tuzemsko je jimi prošpikované.
Startupů jsou v Česku stovky a cíl drtivé většiny jsou právě Spojené státy a především tamní technologické centrum – Silicon Valley v kalifornském San Franciscu.
Firmy i jednotlivci
Do Kalifornie nechtějí jen firmy, ale je to cíl i pro jednotlivce, co se snaží dostat do zaběhlých firem, které tam sídlí. Jde o korporace jako IBM, Microsoft, Facebook, Apple, Uber i stovky středních a malých firem.
Plány prezidenta Donalda Trumpa na omezení pracovních víz by se mohly dotknout všech – firem i lidí. Jde i o stovky Čechů.
Cizinci jsou přitom pro Silicon Valley naprosto klíčoví. I proto, že půlku ze zdejších nejúspěšnějších firem založili právě oni.
Společnosti by po omezení víz přišly o desítky tisíc vysoce kvalifikovaných pracovníků a ti zas o dobře placenou práci. Podle odborníků by to dost zahýbalo i americkou ekonomikou.
Jestli by změny dovedly ty nejlepší technologické mozky zpátky do Evropy, Číny nebo jinam, kde by vzniklo „Silicon Valley 2.0", si teď netroufne nikdo říct. Některé tuzemské firmy ale přiznávají, že by klidně po uvolněných kapacitách z USA sáhly.
„Máme tu skvělé univerzity, ale neprodukují ty talenty dostatečně rychle. Tihle lidi mají navíc zkušenost přímo ze Silicon Valley a startupů,“ říká pro Seznam Lucie Brešová, jedna z ředitelek brněnského startupu Kiwi.
Proč do Valley?
Podnikání v USA je pro firmy paradoxně jednodušší – nahrává jim tam dynamické prostředí, které je na podobné podnikání zvyklé, snazší přísun peněz a ohromný trh, jenž je díky angličtině dostupný. Konkurence je ovšem obrovská, aby zahraniční firma na tak zvaném Ciscu uspěla, musí mít za sebou kus práce, zkušeností, silný tým i jasný cíl.
Nejběžněji tuzemské startupy programují software nebo aplikace pro chytrá zařízení a internet. Další se zaměřují na vývoj analytických nástrojů, které pomáhají ostatním podnikatelům optimalizovat jejich byznys, a silná je v Česku také oblast vzdělávání a vývoje počítačových her.
Dotáhnout to až do Spojených států se ovšem podaří jen některým z nich.
Zdolat musí řadu překážek, mezi které podle nich patří mimo jiné složitá tuzemská legislativa a administrativa nebo nedostatek odborníků.
Většina tuzemských startupů podniká z Prahy nebo Brna.
Podle studie Aspen Institutu si na sebe skoro půlka z nich zatím nevydělá. První peníze začnou generovat většinou až po roce.
Provoz do té doby financují skrz investice nebo díky tak zvaným podnikatelským inkubátorům a akcelerátorům. Ty jim s rozjezdem byznysu pomáhají za budoucí podíl ve firmě. Dostanou ho, když je úspěšná.