Článek
V čase jarní koronavirové epidemie přišla uznávaná viroložka Soňa Peková s jednodušším způsobem, jak pacienty na rychle se šířící onemocnění testovat . A test nabídla všem laboratořím, které o něj měly zájem.
Právě za to ji Senát navrhl prezidentovi jako kandidátku na státní vyznamenání.
Nyní však po více než šesti letech vyšetřování podal státní zástupce obžalobu v případu kolem laboratoře Chambon a viroložka Peková figuruje mezi obžalovanými.
Žalobce ji viní, že v kauze, v níž je neznámější postavou lobbista politický podnikatel Roman Janoušek, se dopustila podvodu trestných činů: podvodu a neoprávněného podnikání.
Podstata příběhu, který míří k soudu, se kromě Chambonu točí také kolem firmy Medeana, v níž měla Soňa Peková mezi listopadem 2008 až dubnem 2011 podle obchodního rejstříku 49procentní podíl.
Podle obvinění policisté během vyšetřování narazili na to, že obě firmy jsou mezi sebou smluvně propojeny. Lékaři posílali do Chambonu vzorky, ale samotná vyšetření, jak uvedli vyšetřovatelé, následně zpracovávala Medeana. Ta si také od Chambonu pronajímala prostory laboratoře. Měsíčně za ně platila zhruba 32 tisíc korun.
Policie tvrdí, že laboratoř pak vykazovala zdravotním pojišťovnám, že provedla u daných vzorků vyšetření lidské DNA. Podle obvinění však docházelo k jinému vyšetření - konkrétně k určení takzvaného mikrobiálního patogenu. Pro to ale neměli uzavřenou smlouvu s pojišťovnami.
Kontrola VZP navíc zjistila, že tato vyšetření vykazovala laboratoř třeba u pacientů se záněty žlučových cest, u nichž to nebylo podle kontrolorů vůbec nutné.
Žalobce Alexandr Dadam uvedl, že od zdravotních pojišťoven tak firma Chambon získala neoprávněně přes 239 milionů korun.
Příjem od pojišťoven si pak obě zmíněné společnosti podle smlouvy rozdělily. U firmy Medeana skončilo 34 procent. Zbytek - 66 procent - dostal Chambon. A právě peníze pro Chambon šly na mzdy.
„Tyto částky si pak formou mezd vyplatili Petr Ullrich, Luboš Pašek, Roman Janoušek a malou částku též Soňa Peková, aniž by se jednalo o odměnu přiměřenou hodnotě účelně vynaložené práce,“ píše policie v obvinění, které mají Seznam Zprávy k dispozici.
Soňa Peková podle vyšetřovatelů získala od Chambonu 390 tisíc korun. Dalších 27,2 milionu jí mezi roky 2009 až 2011 vyplatila firma Medeana, v níž držela podíl. Policie tvrdí, že tato částka pochází z toho, co Medeana fakturovala Chambonu.
Soňa Peková na otázku Seznam Zpráv sdělila, že v případu má jen okrajovou roli. „V laboratoři Chambon jsem byla řadový zaměstnanec,“ uvedla.
Na další dotazy, které se týkaly propojení firem Chambon a Medeana, nebo toho kdy se dozvěděla, že akcionářem společnosti Chambon je také Roman Janoušek, neodpověděla.
Další bývalý akcionář firmy Chambon Luboš Pašek při výslechu na policii řekl, že Peková od Janouška koupila pět procent akcií. Bylo to podle něho někdy předtím, než tuto laboratoř koupil v roce 2011 německý koncern Synlab.
Pašek uvedl, že to, proč se Soňa Peková akcionářkou stala, mělo souvislost jednak s prodejem Synlabu, a také s vědeckým renomé viroložky.
„Důvodem prodeje akcií byl požadavek kupujícího na nadstandardní požadavek smluvního vztahu z hlediska zabezpečení proti případným nesrovnalostem. Chtěli ji (Soňu Pekovou) mít zavázanou, aby podléhala nikoli režimu pracovnímu ale i obchodnímu, protože na ní ta firma stála. Doktorka Peková je ve svém oboru absolutní špička,“ řekl policistům Pašek, který byl v této kauze také obžalován.
Soňa Peková ve svém životopise uvádí, že pro firmy Chambon a Synlab pracovala mezi roky 2009 až 2014. V současné době je vedoucí laboratoře Tilia Laboratories.
Na státní vyznamenání navrhl Soňu Pekovou senátor za Starosty Zdeněk Hraba. Jeho návrh byl letos na konci července Senátem schválen.
I přes to, že byla Peková obžalována, by podle Hraby měla ocenění získat.
„Určitě jí to ublížit může. Já ctím presumpci neviny. Dokud nebude pravomocně odsouzena, tak je pro mě nevinná,“ řekl Hraba.
„Stojím si za tím, že by měla vyznamenání dostat,“ doplnil.
